© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Dotační kauzy českého premiéra dostane na stůl k posouzení nový evropský žalobce, tím se vyšetřování protáhne.
Lídrovi hnutí ANO Andreji Babišovi svitla naděje, že tuzemské úřady před klíčovými říjnovými volbami nestihnou projednat jeho dotační kauzy a otupí tak jejich dopad na předvolební kampaň. Jde především o případy z auditu o střetu zájmů, které řeší policie. A může se to týkat i Čapího hnízda, kde Babiš hraje o to, zda kvůli podezření z podvodu skončí před soudem.
Foto: hnutí ANO
Případy, které jsou spojené s dotacemi Evropské unie, totiž v příštích týdnech dostane na stůl nově vzniklý Evropský úřad veřejného žalobce. Ten pak rozhodne, zda je bude řešit sám nebo je ponechá v kompetenci trestních úřadů jednotlivých členských zemí. A vyšetřování se zcela jistě protáhne.
První termín, kdy mají české úřady kauzy předložit evropské žalobkyni, je už 1.června, jak Neovlivní.cz potvrdila vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Další je pak po prázdninách, definitivní rozhodnutí zatím nepadlo.
“Kauzy spojené s evropskými dotacemi ale musíme Evropskému úřadu veřejného žalobce v každém případě nabídnout. Oni pak rozhodnou, které případy si nechají a budou je sami vyšetřovat, a které vrací,” uvedla Bradáčová.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Nevtípil chce poslat Babiš k soudu. A končí u policie
Zcela jistě se to podle ní bude týkat dotačních případů, které česká policie začala vyšetřovat na základě auditu Evropské komise. Ta konstatovala, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a jeho firma Agrogert tedy inkasovala milionové dotace neoprávněně. “Je to tento případ,” dodala Bradáčová.
Tam má přitom policie v ruce dost důkazů: jednak závěry z auditu, pak také svědectví konkrétních lidí, které nashromáždila redakce Neovlivní.cz. Ti následně do policejního protokolu zopakovali, že Agrofert získal neoprávněně například sto milionů na novou linku na toastový chleba z holdingového Penamu. Česká policie ale dosud nikoho neobvinila a čeká na posudky od Aleny Schillerové, podřízené Babiše z vlády.
ČTĚTE TAKÉ: Babišův manažer potvrdil podvod s dotací
Kolem praktického fungování Úřadu evropského veřejného žalobce, který fakticky spustil svoji činnost teprve letos, ale panuje stále mnoho nejasností: nedá se tak například nyní jednoznačně určit, jestli do jeho gesce bude spadat i kauza Čapí hnízdo.
Tu původně vyšetřoval Evropský úřad pro boj s podvody OLAF, následně ji převzala česká policie. A dospěla ke shodnému závěru jako OLAF: šlo o podvod, Babiš neměl na dotaci nárok. Nyní je kauza v Česku těsně před rozhodnutím, zda premiér kvůli dotačnímu podvodu půjde před soud. Jak jsme popsali ZDE, policejní komisař Pavel Nevtípil navrhne státnímu zástupci, aby Babiše poslal před soud.
Nařízení Rady EU z října 2017 nicméně počítá s tím, že Úřad evropského veřejného žalobce může řešit i případy, které se staly v minulosti a dosud si je řešily právě jednotlivé státy samy. To, že nejde nyní jednoznačně určit, jak to dopadne se zmiňovaným Čapím hnízdem, potvrdil i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který má tuto problematiku v agendě.
“Myslím, že se to tam může dostat do pořadníku věcí k řešení, zároveň podle mého názoru existují důvody, proč se to nemusí stát. Třeba, že to vyřeší české státní zastupitelství,” uvedl Peksa.
Na vznik Úřadu evropského veřejného žalobce tlačila sama unie proto, že některé státy nejsou schopny nebo ochotny postihovat dotační podvody s veřejnými penězi. Mimo jiné se to týká právě České republiky, jak se minulý týden řešilo na plénu Evropského parlamentu.
Členské státy proto souhlasily se vznikem specializovaného úřadu, který bude mít pravomoc delikty související s veřejnými penězi a korupcí vyšetřovat. K dohodě se připojila i Česká republika v době, kdy ji vedl ještě kabinet Bohuslava Sobotky.
“V souladu se zásadou subsidiarity může být boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie lépe veden na úrovni Unie z důvodu jeho rozsahu a účinků. Současná situace, kdy je stíhání trestných činů proti finančním zájmům Unie výhradně v rukou orgánů členských států Evropské unie, tento cíl ne vždy dostatečně plní,” stojí v v unijním nařízení z roku 2017.
Evropský prokurátor může podle nařízení nařídit zatčení podezřelých osob v jednotlivých zemích a dokonce nařídit i jejich umístění do vazby. A také vydat evropský zatykač. Jednotlivé případy pak budou řešit v případě obžaloby soudy členských zemí.
První evropskou prokurátorkou se stala Rumunka Laura Condruta Kövesi, o níž britský týdeník Economist napsal: “Představa, že by se Laura Kövesi mohla stát hlavní unijní žalobkyní, působí na korupčníky a podvodníky v rumunské vládě jako představa soudného dne.”
Kövesi už si sestavila tým, za Českou republiku v něm působí Petr Klement, který působil právě ve výše zmiňovaném Evropském úřadu pro boj s podvody OLAF.
Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO