Babišovi úředníci poslali miliony, Nagyová nyní vzala u soudu vinu na sebe

Bývalá Babišova manažerka vzala včera u soudu všechno na sebe. Babišova administrativa z veřejných peněz před tím poslala pět milionů korun spolku, který s ní byl spojený.

“Chtěla bych se omluvit celé rodině pana Babiše. Pokud čistě někdo teoreticky pochybit měl, tak jsem to byla já.”

Jana Mayerová Nagyová vzala ve středu veškerou odpovědnost v kauze Čapí hnízdo na sebe. Právně to není přiznání viny, Babišovi ale zjevně chtěla pomoci.

Jana Mayerová Nagyová Zdroj: Hnutí ANO 2011

V té souvislosti je třeba si připomenout příběh, který jsme popsali v dubnovém tištěném časopise Neovlivní.cz. Nyní jej odemykáme.

Dlouhých šest let poté, co policie začala vyšetřovat dotační podvod na víkendové haciendě Andreje Babiše, vstoupil případ do finální fáze. Případ Čapí hnízdo jde k soudu.

Pro oligarchu-politika navrhuje žalobce Jaroslav Šaroch podmínku a desetimilionovou pokutu. To samé pro Babišovu dlouholetou spolupracovnici Janu Mayerovou, u níž ovšem žádá pokutu jen 500 tisíc.

Jana Mayerová byla jednou z hlavních postav příběhu a také jej zdravotně nejvíc odskákala.

Byla to ona, kdo přišel s nápadem vypomoci stavbě Čapího hnízda dotací, když manažeři Agrofertu odmítali do projektu nalít firemní peníze. A byla to Jana Mayerová, kdo připravil podklady pro 50milionovou dotaci, která podle názoru Evropské komise, najatých ekonomických expertů i policie neměla být nikdy udělena.

Pod žádostí o dotaci, která obsahovala nepravdivé údaje o finanční kondici projektu luxusní farmy, je uvedený právě její podpis.

Miliony z MPO

Redakce Neovlivní.cz nyní z veřejně dostupných zdrojů zjistila, že během vyšetřování kriminálního případu přistálo u spolku spojeného s rodinou Mayerové bezmála pět milionů korun. Z veřejných peněz.

Asociaci pro evropské fondy, jejímž předsedou je Daniel Mayer, je poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Babišovými nominanty. Daniel Mayer je dnes již bývalý manžel Mayerové. Ta se vrátila ke svému dívčímu příjmení Nagyová až 21. prosince 2020, jak sama zveřejnila na webu občasník.eu.

Peníze ale začaly Mayerovu spolku chodit už v roce 2018. Shodou okolností poté, co státní zástupce zastavil stíhání některých obviněných v kauze Čapí hnízdo. Obvinění Jany Mayerové ale zrušit odmítl, a manažerka tak dál čelila vyšetřování a výslechům.

To se stalo v květnu 2018. V září pak ministerstvo průmyslu uzavřelo první smlouvu s asociací jejího manžela, a to na 954 tisíc korun včetně DPH. Oficiálně podle veřejných údajů z Centrálního registru smluv a webu Hlídač smluv za poradenství.

V témže roce, konkrétně 19. prosince, byly uzavřeny další dvě poradenské smlouvy na celkových 1,5 milionu korun s DPH.

Další smlouvy pak následovaly během roku 2020. V březnu 2020 si stát u Mayerova spolku objednal analýzu s názvem „Posilování výkonnosti podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a jejich digitální transformace“. Smlouva zní na 958 tisíc korun včetně DPH.

Celkem tak obě strany uzavřely šest kontraktů a tři dodatky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na žádost Neovlivní.cz potvrdilo, že miliony z veřejných peněz byly Mayerově organizaci s názvem Asociace pro evropské fondy skutečně odeslány.

„Platby Asociaci pro evropské fondy probíhaly pouze na základě řádně realizovaných výběrových řízení v souladu s platnými předpisy. Tato plnění souvisí například s evaluací podpory spolufinancované z Evropských strukturálních a investičních fondů,“ uvedl Marek Vošahlík z tiskového odboru ministerstva.

Asociace pro evropské fondy přitom podle oficiálních údajů zveřejněných v účetních závěrkách neměla v době spolupráce s ministerstvem žádné zaměstnance, neuváděla žádné personální náklady. Tyto informace obsahuje sbírka listin, které na obchodní soud založila sama asociace.

Daniel Mayer nicméně tvrdí, že práci pro MPO odváděli najatí specialisté. „Na každé zakázce vždy pracuje tým specialistů složený ze zaměstnanců členských firem asociace pod vedením zkušeného seniorního konzultanta,“ tvrdí Mayer.


Případ jsme popsali v dubnovém časopise Neovlivní.cz Foto:Neo

Bývalý manžel Babišovy spolupracovnice má vysvětlení i pro načasování spolupráce jeho spolku se státem. Před vyšetřováním kauzy Čapí hnízdo totiž centrální registr smluv žádnou další spolupráci s Mayerovou asociací neeviduje.

Mayer, který za hnutí ANO seděl stejně jako jeho bývalá žena na jihlavské radnici, uzavřel kontrakty až poté, co ministerstvo průmyslu a obchodu po volbách převzalo hnutí Andreje Babiše. Do té doby MPO spadalo do gesce sociální demokracie. V roce 2017 se ale stal premiérem Andrej Babiš a tento resort si zabralo ANO. Teprve pak byly uzavřeny první smlouvy s Mayerovým spolkem.

Daniel Mayer ale tvrdí, že to je souhra okolností: „Evaluační zakázky a zakázky obdobného typu jsou vyhlašovány nepravidelně, dle aktuálních potřeb zadavatele. To do značné míry souvisí i s ‚životním cyklem‘ evropských strukturálních a investičních fondů. Navíc jsou zakázky zadávány formou zadávacích řízení a asociace samozřejmě není v těchto soutěžích vždy úspěšná.“

Na přímý dotaz pak popřel, že by zakázky jakkoli souvisely s kauzou jeho bývalé ženy. „Veškeré tyto aktivity a činnosti nemají zcela nic společného s vámi zmiňovanou kauzou. Ani asociace, ani žádná z členských firem s touto kauzou nemá nic společného,“ napsal v e-mailové korespondenci.

Mayerová drží Babišovu notu

Jana Mayerová-Nagyová s redakcí Neovlivní.cz dlouhodobě nekomunikuje. Veřejně se vyjadřuje jen pro v úvodu textu zmiňovaný lokální projekt občasník.eu. Z jejích reakcí a informací z policejního spisu ke kauze Čapí hnízdo, který má redakce Neovlivní.cz k dispozici, nicméně vyplývá, že dosud vypovídala vždy v souladu s verzí Andreje Babiše narýsovanou společnými právníky.

Ve shodě s tezí svého spoluobžalovaného tvrdí, že celé vyšetřování je komplot. „Je to politický boj a snaha ‚odstřelit‘ možného vítěze voleb a sebrat mu co nejvíc procent,“ tvrdila pro občasník.eu, kterému si také postěžovala, že kauzu odnesla zdravotně a myslela na sebevraždu.

Rodačka ze slovenských Košic pro Andreje Babiše pracovala roky. Radila s dotacemi v Agrofertu, a působila dokonce i jako jeho poradkyně na ministerstvu financí. Expertku na evropské fondy ostatně sám lídr hnutí ANO na schůzi sněmovny označil za člověka, který přišel s tím, že výstavbu Čapího hnízda podpoří dotační injekcí z Bruselu.

„Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný,” prohlásil.

Jenže se ukázalo, že ani předložený projekt ekonomicky návratný nebyl. Ostatně to bylo jasné už ve chvíli, kdy byla žádost podávaná. Jak už jsme popsali, v žádosti o dotaci byly ekonomické ukazatele Farmy Čapí hnízdo vylepšené, a tedy nepravdivé. Kdyby odpovídaly realitě, projekt by na první pohled nebyl životaschopný a dotaci by nemohl získat.

K závěru, že dotace neměla být udělena, přitom nedospěla jen policie a audit Evropské komise. Stejně ji vyhodnotil i jeden z ekonomických expertů, které si při posuzování žádosti najal středočeský dotační úřad. Karel Mojžišík ve svém posudku tehdy před lety projekt označil za neživotaschopný a k žádosti o dotaci na Čapí hnízdo napsal: „V žádosti je nepřesvědčivě zpracována oblast průchodnosti investičního cash flow a rovněž oblast průchodnosti provozního cash flow, a tedy i finanční udržitelnost provozu vykazuje u důležitých položek podstatné nejasnosti či závady.”

Na přímý dotaz Neovlivní.cz, jestli podle jeho názoru měla být dotace udělena, pak uvedl: „Myslím si, že ne. Žádná jiná firma by to za takových podmínek nedostala.”

Přesto Jana Mayerová i při výslechu na policii zopakovala, že s dotací bylo všechno v pořádku. A Andrej Babiš neměl s Čapím hnízdem nic společného.

„Začátkem ledna roku 2008 nebo koncem roku 2007 jsem se v průběhu diskuse s p. Babišem, kdy jsme probírali uplynulý rok, zeptala na to, v jakém je projekt farmy stavu. Sdělil mi, že ani Imoba a Agrofert projekt realizovat nechtějí a nebudou a že chtěl celý projekt prodat, ale že se toho chytla jeho rodina a nakonec se rozhodli projekt realizovat jako rodinný podnik. V průběhu rozhovoru mi zároveň sdělil, že půjde o podnik ve vlastnictví jeho rodiny a on jí do toho nebude zasahovat,“ uvedla Mayerová 5. prosince 2018 na policii, kdy přečetla své stanovisko a odmítla na otázky vyšetřovatele odpovídat.

Chtěl to jako chatu, se slepičkami

Právě na tvrzení, že farma šla mimo něj a podnikat na ní chtěly jeho děti, vystavěl svoji obhajobu i Andrej Babiš. Redakce Neovlivní.cz ale získala svědectví z policejního spisu, která politikovu verzi zcela vyvrátila.

Svědci naopak popisují, že si miliardář sáhl na padesát milionů z veřejných peněz proto, že mu výstavba víkendového sídla finančně nevycházela. A jeho vlastní manažeři z holdingu odmítali za vysoce rizikový projekt převzít odpovědnost.

„Chtěl to jako chatu, pro sebe a svou rodinu… Řekl mi, že chce koupit nějaký statek a chce tam mít své víkendové sídlo, že tam chce mít slepičky, králíčky, aby děti věděly, jak zvířátka vypadají,” vypověděl do policejního protokolu například Jan Bareš, který pro Andreje Babiše roky působil v roli dozoru na jeho stavbách.

Stejně vypovídali i další svědci, kteří tvrdili, že Babišovy děti na stavbě nikdy neviděli. A naopak tam vídali právě Andreje Babiše.

Například architekt Jiří Javůrek, který zpracovával projekt farmy, na níž měly Babišovy děti podnikat, na policii uvedl: „Andreje Babiše mladšího neznám.”

Jeho sestru Adrianu Bobekovou sice architekt zná, ale nikoli z Čapího hnízda. „Byl jsem s ní v kontaktu, protože jsem pro ni dělal studii rodinného domu. V souvislosti s Čapím hnízdem si ji ale nevybavuji,” řekl do protokolu.

A stejně mluvil na policii i Jaroslav Mikyna, který na farmě Čapí hnízdo vykonával technický dozor. „Andreje Babiše mladšího neznám, nikdy jsem ho neviděl,” řekl. A na dotaz ohledně Adriany Bobekové jen podotkl: „Stejný případ.”

Mezi svědeckými výpověďmi lidí, kteří tenkrát byli „u toho”, je nejzajímavější právě ta Jana Bareše. Stavební inženýr s Babišem spolupracoval dlouho, od roku 2000 působil na jeho stavbách v roli technického dozoru investora. Před Čapím hnízdem Babišovi hlídal projekt sídla holdingu na pražském Chodově, horské apartmány, průhonickou Sokolovnu i rodinnou vilu ve stejné části Prahy.

Na policii svědčil dvakrát a z jeho slov lze zrekonstruovat, jak se vlastně celá finta s dotací odehrála. Babiš ho nejdřív nechal skrze svoji firmu Imoba koupit statek na Benešovsku, aby měl kam jezdit o víkendu. Architekti ho ale přesvědčili k rozsáhlejšímu projektu, který ovšem jako soukromá záležitost nedával finančně smysl. Tak se Babiš pokusil jej realizovat v rámci holdingu.

„Řekl, že tam bude pořádat akce pro skupinu Agrofert. Ani to ekonomicky nevyšlo a bylo nutné to rozšířit o veřejnost. Proto se plánovalo, že se to pronajme, že se tam budou pořádat akce i jiných firem než Agrofertu. Finanční ředitelka Agrofertu řekla, že nebude účtovat ‚mouku na knedlíky‘. V Agrofertu tomu nikdo nerozuměl, a byla proto proti tomu, aby Čapí hnízdo bylo provozováno v rámci holdingu,” vypověděl Bareš.

A přidal i zdůvodnění, proč se Babišovi manažeři stavěli proti plánům svého šéfa: „Nikdo z holdingu projekt nechtěl, protože byl ztrátový. Šlo jim o prémie a nikdo si takový ztrátový podnik nechtěl vzít na starost.”

Když tedy majitel holdingu narazil na odpor, koketoval s myšlenkou statek prodat. A narazil podle Bareše podruhé. Tentokrát na svou budoucí manželku Moniku. „Byla proti, měla představu, že bude rozhodovat, jak bude vypadat design areálu. Ona v té době s tímto začínala, nejdřív zařizovala apartmán v Harrachově, tak se chtěla v tomto realizovat,” konstatoval.

A co bylo dál, to už víme. Zbývá už jen odpověď na otázku, jak celý příběh posoudí soud.

Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email