Babišovy vzdušné zámky se rozplynuly

Vyšší mzdy, laciné byty, EET. Ekonomika vrací nekryté šeky, které Babiš v roli premiéra obyvatelstvu vystavil.

Dne 9. března vláda Petra Fialy rozhodla, že zruší systém elektronické evidence tržeb EET. Bylo to přesně sedm let, jeden měsíc a čtyři dny poté, co svůj plán, jak zabránit daňovým únikům, sepsal a kolegům z vlády Bohuslava Sobotky předložil tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Systém EET nikdy nezačal úplně fungovat, při jeho dílčím zavedení měl námitky Ústavní soud, byl pozastaven a na březnové vládní schůzi už jenom dostal ránu z milosti.


Šéf hnutí ANO na snímku z března 2022. Zdroj: Hnutí ANO

Tak skončil příběh vlajkové lodi politika Andreje Babiše, který nastoupil s ambicí změnit společnost, posílit roli centrálních úřadů, a především zbavit Česko korupce. Zároveň se EET stala symbolem, jak v reálném životě obstojí všechny projekty, se kterými přišlo Babišovo hnutí ANO v alianci se sociální demokracií.

OMYL JMÉNEM BIG DATA

Ze zpětného pohledu vypadá EET jako zanedbatelná epizoda, přesto měla doslova epochální ambice. Poprvé se měl v Česku uplatnit nový princip vládnutí a řízení společnosti spojený s umělou inteligencí a využitím velkého objemu dat (Big Data). „Příznivci tohoto učení věří, že s pomocí umělé inteligence schopné zpracovat velké množství dat získáme božský, všeobsahující pohled, který precizně zachytí všechny společenské procesy a vylepší je pro dobro všech,“ popsal tento princip německo-korejský filozof Byung-Chul Han.

EET mělo být takovým božským okem, které bude prostřednictvím terminálů ve všech provozovnách obchodu a služeb online kontrolovat tržby a tím odhalí každého, kdo z obchodní transakce nezaplatil předepsanou daň.

Už v prvních týdnech po spuštění systému bylo zřejmé, že plán nevyšel. Tržby nevyrostly o desítky procent, jak sliboval projekt, a víceméně pokračovaly v trendu z období před EET. Jedinou výjimkou byl obrat restaurací, který se v první polovině roku 2017 zvýšil o patnáct procent. Lze to ovšem připsat zdražování, kterým majitelé restaurací kompenzovali náklady na pořízení pokladen.

Experiment EET byl užitečnou zkouškou principu Big Data, o kterém se dosud mluvilo jen na teoretické úrovni. Ukázal, že je možné shromáždit velké množství informací, ty však nemají užitek, pokud zároveň někdo nevymyslí algoritmus, jehož pomocí by se mohly získané informace okamžitě vyhodnotit a poté uplatnit při řízení společnosti. Nakonec vše zůstalo na finančních úřadech, jejichž zaměstnanci oklikou přes systém pokladen prováděli stejné namátkové kontroly jako dříve.

Cenu za dobrodružství EET zaplatili spotřebitelé, kteří museli přežít cenový náraz, a desítky tisíc majitelů vesnických hospod a obchodů, kteří zdražovat nemohli, a tak vyhlásili bankrot. Dopady však nebyly tak bolestné, protože v letech 2016–2018 rostly příjmy prakticky každé domácnosti a stejně rychle se zvyšovala nabídka na trhu práce.

Co nás všechny bude stát kvůli Babišovi nejvíc peněz? Jakou past nám nachystal v oblasti bydlení? A existuje z toho vůbec cesta ven? Odpovědi přináší dubnový časopis Neovlivní.cz, k dispozici v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email