© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Bratislavské úřady zahájily stavební řízení na stavbu, během níž bude zlikvidovaná nebezpečná skládka toxického odpadu po místní chemičce Istrochem. Tu před osmnácti lety koupil od státu dnešní český premiér Andrej Babiš. Dosáhl ovšem toho, že likvidaci toxického jezera pro Bratislavou nebude platit on, ale slovenský stát. Po slovenském odkazu AB pátráme v březnovém časopise Neovlivní.cz.
Trvalo to skoro dvě desetiletí. Teď už je ale řešení na spadnutí. Úřad městské části Bratislava-Ružinov minulý týden oznámil zahájení stavebního řízení, na jehož konci bude sanace toxické skládky zasahující hned do tří čtvrtí slovenského hlavního města. Sanace, která si jen v základu vyžádá částku 30 milionů eur.
Nebezpečné jedy pocházejí z kdysi slavné bratislavské továrny zvané Dynamitka, dnes známé pod jménem Istrochem. V roce 2002 ji výhodně zprivatizoval dnešní český premiér Andrej Babiš. Nejen, že za fabriku se základním jměním 4,28 miliardy zaplatil jen 200 milionů tehdejších slovenských korun.
Klíčové je, že se mu podařilo docílit toho, že náklady na sanaci starých ekologických zátěží nebude platit on coby nabyvatel továrny. Ale stát.
“Je to učebnicový příklad toho, jak to dopadá, když se privatizuje s politickým podtextem,” říká ekonomický analytik Peter Kremský, nově zvolený poslanec za OĽaNO, který případy Babišových privatizací na Slovensku dlouhodobě sleduje. “Andrej Babiš získal výhodně Istrochem, ale současně si díky svým politickým konexím zařídil, že se nemusí podílet na likvidaci ekologických škod. Přitom pro Agrofert by těch 30 milionů euro rozhodně nebylo likvidačních a Andrej Babiš by se alespoň mohl zbavit černého svědomí, které si s Istrochemem koupil.”
Peter Kremský mluví o pochybnostech, o kterých pamětníci privatizace Dynamitky dodnes vyprávějí. Je to případ, v němž je celá polistopadová historie Slovenska v kostce. Ale také přesný popis metod podnikatelského vzestupu českého premiéra.
Dokumenty a svědectví jasně prokazují, že Andrej Babiš byl jedním z těch, co na Slovensku vydělali na konci divoké éry Vladimíra Mečiara.
Na tom, že se měl český premiér alespoň zčásti na likvidaci nebezpečné skládky podílet, se přitom shodují prakticky všichni, kterých se to dotýká. “Osobně si myslím, že to tehdy mělo být při privatizaci zohledněno. Zprivatizoval jen bonusy a plusy a zátěže nechal na státu. 202 milionů, které státu zaplatil, nestačí ani na odstranění jedné skládky z Vrakuni,” vypočítává Martin Kuruc, starosta bratislavské části Vrakuňa, která patří mezi tři městské čtvrti zasažené toxickým jezerem.
Jaké metody Andrej Babiš při privatizaci použil? Kdo mu šel na Slovensku na ruku? Co o případu prozradili Mečiarovi privatizátoři? Jak to s celou fabrikou dopadlo, když ji politik převzal? Co představuje zlatou hřivnu zprivatizované továrny? A co dnes k případu říká Agrofert? Čtěte v březnovém časopise Neovlivní.cz: