Batman bydlí v hotelu Ambassador

Patří mezi historické úspěchy loňského roku. Michal Suchánek coby první český výtvarník dostal šanci podílet se na komiksovém Batmanovi. Příběh pro sborník pak napsal Štěpán Kopřiva.

Batman, superhrdina, ikonická postava celosvětové popkultury, navštívil Prahu. Stalo se tak v komiksovém sborníku Batman: Svět, který obsahuje čtrnáct příběhů, v nichž „temný rytíř“ navštíví různé země, aby tam bojoval za spravedlnost a dobro.

Děj jeho pražského dobrodružství stvořil spisovatel Štěpán Kopřiva a výtvarně ho znázornil kreslíř Michal Suchánek. Sborník vyšel loni na podzim celosvětově a na titulní straně v každé ze zúčastněných zemí je Batman v ikonickém prostředí toho kterého města. České vydání ukazuje superhrdinu dřepícího na soše Nepomuka na Karlově mostě s Hradčany v pozadí. „Úplně první verze obálky přitom pracovala s Batmanem stojícím kdesi na střeše paneláku na Jižním Městě dramaticky osvíceného červeným světlem… DC Comics nám to vrátilo s tím, že oni sami by si přáli nějaký pražský motiv, který všichni po světě důvěrně znají, což se v jejich případě omezilo pouze na Karlův most a Hradčany,“ říká v rozhovoru pro listopadový časopis Neovlivní.cz Michal Suchánek. Bál se, že to bude kýč, ale je to čistá paráda. Pojďme si o ní povídat.

Ještě žádnému Čechovi se to nepodařilo. Batman, jedna z nejznámějších fiktivních postav v dějinách, se vůbec poprvé dostal do rukou českého výtvarníka. Michala Suchánka, který o sobě s nadsázkou říká, že „kreslí v podstatě jenom holky a zmutované zrůdy“.

Neo: Jak jste se vlastně dostal ke komiksu?

Už někdy kolem roku 2011, 2012. Upřímně, možná tím prvotním impulsem byla frustrace; toužil jsem vytvořit autorské dílo, něco svého. Dlouhodobě se mi to v práci nedařilo, takže jsem se zamyslel, co bych tak mohl vytvořit. A já jsem vždycky tíhl k filmu, k videohrám a ke komiksu. A ze všech třech jmenovaných médií je komiks to nejjednodušší. Nebo jsem si myslel, že to je nejjednodušší. Velmi brzy jsem pochopil, že to je náročná disciplína a že moje představy o tvorbě komiksů byly značně naivní.

Neo: Profesí jste výtvarník, co jste dělal předtím?

Jsem výtvarník a vždycky jsem kreslil. Úplně původně jsem začínal v reklamě a z reklamy jsem se posléze přesunul do světa videoher, kde jsem zůstal dodnes.

Neo: To určitě nebyla marná volba. Videoherní průmysl je větší než filmový.

Rozhodně je v tom víc peněz než v komiksu.

Neo: Ovlivnili vás někteří čeští výtvarníci? Třeba Trnka, Šalamoun, Miroslav Štěpánek a jiní?

Popravdě skoro vůbec. Pokud se budeme bavit o komiksu, mě nějakým způsobem ovlivňovaly vždycky spíš zahraniční vzory. Když se podíváte na moji práci, má rozhodně blíž k západní produkci než k té naší. To je, myslím si, i důvod, proč moje prvotina měla takový ohlas. Protože jsem víceméně byl jedním z prvních lidí, kteří to začali dělat jiným způsobem, než se tu komiksy tvořily. Jak do té doby komiksy vypadaly.

Neo: Jaký byl váš oblíbený Večerníček?

Přiznám se, že jako malý jsem měl rád Večerníček O človíčkovi. Ale to vychází čistě z mé dětské lásky k dinosaurům a k prehistorii obecně. Takže přirozeně, pokud se v televizi objevilo něco s podobnou tematikou, tak jsem to miloval, ať už to byl Večerníček, reklama na žvýkačky, nebo dokumentární film.

Neo: Vaše prvotina Děsivé radosti vyšla v roce 2015. Jak to dílo vzniklo a jak se dnes na něj díváte?

Byl to vlastně první komiks, na kterém jsem si to začal zkoušet. Práce na Děsivých radostech byly mnohem delší a složitější, než jsem si na začátku myslel. V určitý moment jsem se dostal do pasti neustálého předělávání. A kdybych si v určitý moment neřekl „a dost!“, tak bych to asi předělával dodnes. A samozřejmě, když si dneska ten komiks otevřu, zjišťuji, kolik věcí bych udělal jinak. Kdybych dneska začínal nanovo, pravděpodobně bych k tomu přistoupil úplně jinak. Nemyslím si, že bych výrazně změnil třeba kresbu, byť si troufám říct, že od té doby jsem přirozeně trošku zdatnějším kreslířem, ale největší problém vidím v samotném vyprávění. Dneska bych ho pojal asi trochu jinak.

Neo: Pamatujete si na své první setkání s Batmanem?

Pamatuji. Moje první setkání s Batmanem proběhlo poměrně překvapivě díky televizi a bylo filmové. Myslím, že jsem jako první věc viděl Batman se vrací od Tima Burtona. Komiksového Batmana jsem viděl až o pár let později díky časopisu Crew. Protože v těch prvních číslech časopisu byly první příběhy s Batmanem, které jsem mohl číst. Za prvé byly přeložené do češtiny a za druhé, pokud se nepletu, tady do té doby vlastně ani v jiné podobě nešly sehnat.

Neo: Batman je jednou z nejpopulárnějších komiksových postav vůbec. Čím si vysvětlujete fascinaci Batmanem a jeho popularitu?

Těžko můžu mluvit za někoho jiného, ale řeknu vám, co se na něm líbí mně. A u mě je to asi nejvíc skutečnost, že to je v jádru pořád jenom člověk. Ano, má hodně peněz. Ale v jádru je to pořád člověk se všemi svými problémy, které musí v rámci příběhů řešit. Superman je proti Batmanovi vlastně hrozně nudná postava, protože je to v podstatě takřka nezničitelný mimozemšťan.

Neo: Nedávno vyšla kniha Batman: Svět, na které jste se podílel. Můžete celý projekt přiblížit?

Batman: Svět je sbírka čtrnácti krátkých batmanovských povídek, přičemž každou povídku měl na starost jiný autorský tým. To znamená, že na přípravě celé knížky se podílelo čtrnáct zemí a jednou z nich byla i Česká republika.

Neo: A ten český příběh je o čem?

Český příběh se odehrává v roce 1984…

Neo: Což je rok vašeho narození, ne?

Což je rok mého narození, ale to bude jenom náhoda (smích). Náhoda, byť si myslím, že jsem to byl já, kdo navrhl, že by se náš příběh nemusel nutně odehrávat v současnosti nebo v nějaké alternativní budoucnosti. A pokud se nepletu, jsme jediní, kteří jsme v rámci našeho příběhu zvolili alternativní minulost.

K tomu našemu příběhu… Já bych moc nerad odříkával stránku po stránce. Moc jich tam není (smích). Batman přilétá do Prahy. A to je vlastně věc, kterou jsme na začátku řešili, jestli Bruce Wayne jako Batman přiletí do Prahy standardní linkou, nebo nějakým svým bat-letadlem, a jak se to vlastně jako bude řešit. Přičemž v úplně první verzi scénáře skutečně přiletí standardní linkou, taxíkem z ruzyňského letiště odjede do hotelu Ambassador na Václavské náměstí a celou dobu má samozřejmě za zadkem tajnou službu. A na Václavském náměstí je konfrontován s veksláky, kteří mu nabízejí bony. Což nám přišlo velmi zábavné, ale z nedostatku místa jsme to nakonec museli vyhodit.

To byla další věc, která mě na tom našem příběhu trošku trápila: že by mu slušelo mnohem více stránek, než kolik ve finále máme. A velmi jsem trpěl, když jsem zjistil, že někteří jiní autoři nedodrželi původní stránkový limit a měli těch stránek pro svůj příběh víc než my. Třeba jenom o dvě, ale nám ty dvě stránky opravdu hodně chyběly. Aspoň ta jedna stránka navíc, ta by nám v rámci vyprávění našeho příběhu strašně pomohla.

Ale abych to nějak velmi zjednodušeně shrnul, tak Batmana do komunistické Prahy přivádí pátrání po uprchlém zločinci a tady zjišťuje, že se dostal do spárů komunistů, kteří na něm provádějí pokusy a pomocí jeho telepatických schopností chtějí vytvořit ultimátní ničivou zbraň.

Náš příběh vychází ze skutečných událostí, to je na tom asi to nejzajímavější. V osmdesátých letech komunisté skutečně prováděli pokusy podobného typu. Nicméně nikdy nefungovaly, ale my využíváme komiksové nadsázky a v našem příběhu fungují.

Neo: Batman na Karlově mostě s Hradčany v pozadí, to je ikonický obrázek. Je tam víc takových pražských reálií?

K tomu vám můžu prozradit tajemství, protože úplně první verze obálky pracovala s Batmanem stojícím kdesi na střeše paneláku na Jižním Městě dramaticky osvíceného červeným světlem. V první moment mi přišlo, že to dobře rezonuje s příběhem, s jeho zasazením. Navíc to ještě trochu připomínalo tu budovatelskou ikonografii, takovou tu grafiku socialistických plakátů. Samozřejmě tam byl i vhodně vybraný font, který doplňoval celou tu estetiku. Nicméně DC Comics nám to vrátilo s tím, že oni sami by si přáli nějaký pražský motiv, který všichni po světě důvěrně znají, což se v jejich případě omezilo pouze na Karlův most a Hradčany. Takže, byť jsem byl na začátku hodně proti tomu, protože mi to přišlo do jisté míry jako kýč, tak se mi nakonec podařilo nějakým způsobem oba dva ty prvky spojit do jednoho celku, který překvapivě nepůsobí tak kýčovitě, jak jsem si myslel, že bude.

Neo: Jaká byla spolupráce s DC Comics? Do jaké míry vás omezovali? V tom sborníku mi váš styl hodně připomíná to, na co si pamatuji z mládí, ty klasické komiksy o Batmanovi z osmdesátých let. Některé jiné příběhy jsou pojaty úplně jiným stylem.

Ano. Třeba východní země, ty jsou na první pohled naprosto odlišné. Přirozeně to vychází z toho, že jejich komiksová kultura vypadá jinak; jejich výtvarná škola je zkrátka jiná než ta západní. A to se vracíme k tomu, co jsem říkal na začátku: že můj styl je hodně západní. Paradoxně to, že v České republice vyčnívá, má za následek, že na Západě do jisté míry zapadne. Ale možná to byl právě ten důvod, proč jsem pro ně byl takřka jasná volba. Byť ve výběru mé osoby sehrálo roli i to, že jsem v minulosti zpracoval alternativní obálku pro Wonder Woman, která se jim hodně líbila.

Neo: Jak jste se k DC Comics vlastně dostal?

To je spíš otázka na vydavatele. Pokud se nemýlím, tak nápad pro vytvoření alternativních obálek pro celou tu komiksovou řadu DC Rebirth vznikl tady u nás v Česku a DC souhlasilo, nicméně bylo potřeba vybrat x různých komiksových autorů, kteří se budou v Česku nebo na Slovensku na celém nápadu podílet. Byl to vyloženě lokální projekt. Byly tam nové verze titulních stránek, na kterých byl Batman, Green Lantern, Green Arrow, Wonder Woman, Suicide Squad, Harley Quinn. Sedm jich bylo určitě. Já jsem si mohl vybrat, nicméně, protože kreslím v podstatě jenom holky a zmutované zrůdy, tak jsem sáhl po Wonder Woman.

Neo: Proto je na hlavním vizuálu letošního Comic-Conu taky žena?

To je pravda. Nicméně holka to nebyla vždycky. Na začátku jsem byl požádán o vytvoření maskota pro Comic-Con, to je pravda, a je fakt, že můj úplně první návrh byla právě taková holka. Nicméně tehdy panovaly obavy, že to působí příliš zaměřeně na holky, a taky byly jisté pochyby o tom, zdali je to charakter, se kterým bude možné dobře pracovat do budoucna. Proto jsme vytvořili ještě sérii dalších postav, ať už šlo o robota, o skřítka, o kluka. Ale nakonec jsme zjistili, že jakákoliv výraznější stylizace velmi omezuje dojem, který z toho divák má. To znamená typicky, když jsem nakreslil kluka s mečem a štítem, tak to působilo jako regionální akce zaměřená na fantasy tematiku. A proto jsme dlouhou dobu přemýšleli nad dostatečně neutrálním motivem, který obsáhne popkulturu jako takovou.

Je fakt, že můj první návrh na začátku nebyla superhrdinka. Superhrdinka z toho vznikla až posléze, po několika iteracích, kdy jsme potřebovali vymyslet dostatečně neutrální symbol, který bude zastupovat celou tu akci a který nebude působit příliš zaměřený na jednu věc.

Neo: Jak jste se našli se Štěpánem Kopřivou? Taky přes nakladatelství?

Ano. Nicméně musím říct, že já jsem Štěpánův fanoušek a mám doma všechny jeho knihy. A už jsme se potkali v minulosti a popravdě v určitý moment jsme přemýšleli nad tím, že bychom spolu vytvořili komiks. A náhoda tomu chtěla, že jsme spolu vytvořili Batmana. Byť tento projekt na začátku naší debaty ještě neexistoval.

Neo: Co děláte dneska ještě jiného kromě komiksu? Zmiňoval jste videohry, klasické ilustrace, co všechno to je?

Kromě autorské tvorby, v mém případě reprezentované statickými obrázky, které jsou k vidění třeba na mých internetových stránkách, tak je to i knižní ilustrace – obálky na knížky, pak jsou to projekty typu Comic-Con, a v rámci mého zaměstnání je to grafika pro počítačové nebo mobilní hry. A věřte mi, toho je víc než dost na to, abych už moc nespal (smích).

Neo: Budete pokračovat ve spolupráci s DC Comics? Plánujete s nimi něco dalšího?

Pokud se objeví nějaká dostatečně zajímavá nabídka, tak určitě. Samozřejmě je určitá pravděpodobnost, že tento projekt může pokračovat, jelikož má ohromný potenciál nejenom kvůli postavám, které DC může použít, ale i kvůli tomu, že je tady pořád ještě spousta zajímavých zemí, které se můžou zapojit.

Troufám si říct, že to je ze strany DC takový způsob, kterým můžou svoje postavy dostat do širšího povědomí. Pakliže ten projekt bude úspěšný, věřím, že v něm budou pokračovat. Samozřejmě DC Comics, potažmo Warner Bros., jsou firma jako kterákoliv jiná a o úspěšnosti tohoto projektu rozhodnou čísla prodejnosti na konci roku. Takže, byť třeba ohlasy na internetu jsou veskrze pozitivní, ty nerozhodují o tom, jestli se bude pokračovat nebo ne.

Neo: Co hlavní konkurenti DC Comics, Marvel? Ti vás ještě neoslovili?

Marvel ne. Ale stát se to může. (smích)

Neo: Asi byste neřekl ne, že? Nemáte náhodou smlouvu s DC Comics o exkluzivitě?

No, možná bych měl svoji smlouvu lépe prostudovat, aby tam náhodou nebyla nějaká klauzule, která mě zavazuje jenom pro práci pro DC. (smích)

Neo: Komiksy v Česku nejsou tak populární jako třeba ve Spojených státech. Nebo už to neplatí?

Komiks jako takový je u nás pořád poměrně okrajová záležitost a skutečnost, že se dostal do širšího povědomí lidí, je způsobena především filmy. Díky filmové mánii, která začala někdy před deseti lety prvním Iron Manem a úspěšně vykulminovala posledními Avengers. A teď se rozjíždí nová etapa. A pokud se budeme bavit o Marvel vs. DC, je to paradoxně především Marvel, kterému se povedlo uspět na filmovém poli. DC se o to pořád snaží. Snaží se dohnat Marvel, ale mají desetiletý skluz a ten lze dohnat jenom velmi obtížně. Vlastně je podle mě nemožné dohnat to v tak krátkém časovém horizontu, v jakém to oni zkouší.

Jsou to ti tradiční superhrdinové, kteří začali v lidech nějakým způsobem znovu rezonovat. Ale rozhodně si nemyslím, že někdo, kdo viděl všechny díly Avengers, půjde do knihkupectví a koupí si tam komiks od Moebia. To se obávám, že se neděje. Je to spíš ten filmový svět, který oživil zájem o superhrdiny. Ale přijde mi, že i Comic-Con trošku ukazuje, že zájem zůstává v rámci filmového světa.

Neo: Filmový svět plus videoherní průmysl.

Ano.

Neo: Co vás v oblasti kultury poslední dobou zaujalo?

Poslední doba byla významně omezená koronavirem, takže spíš řeknu, na co se těším, co mě zajímá. A to je nová Duna od Denise Villeneuva. Z těch posledních věcí… Fakt mám pocit, že jsem dva roky nic neviděl, protože většinu věcí konzumuji v momentě, kdy vyjdou. A teď se mi zdá, že jsem byl dva roky doma za počítačem a jenom kreslil a vlastně nic moc nevznikalo.

Na televizi nekoukám už vůbec. Televize je podle mě skoro mrtvé médium. Televize je vlastně nějakým způsobem generační záležitost. Pro generaci mých rodičů je to pořád relevantní médium. Nicméně přijde mi, že pro kohokoliv narozeného po roce 1980 už televize pozbyla na jakémkoliv významu.

Co se týče zpravodajství, tak to bylo nahrazeno internetem a online zpravodajstvím, kde to máte v podstatě v reálném čase. A večer, nebo noviny druhý den, to jsou takové vzpomínky na minulost.

Když se budeme bavit o zábavě, tak ta byla kompletně nahrazena online streamovacími službami. Ať už je to Netflix, HBO, Amazon Prime, YouTube. A každý si najde to svoje. Já si pořád předplácím Netflix a HBO. Můj problém je v tom, že Netflix upřednostňuje kvantitu nad kvalitou. Jen málokdy tam najdu něco z jejich produkce, co bych nepovažoval za úplnou ztrátu času. Takže se vlastně paradoxně vracím ke starým, osvědčeným věcem, které mám rád. Třeba starý Scorsese. Zbožňuju starou klasiku, jako je Casino, Mafiáni. Mám rád filmy Davida Finchera, ať už jde o Sedm, nebo Klub rváčů. Když nad tím tak přemýšlím, tak do roku 2000 bych našel hodně filmů, které považuji za zásadní, ale po roce 2000 už to významně prořídlo. Pokud bych měl jít ještě dál do historie, tak je to třeba Blade Runner, Alien a Aliens. Klasiky žánru, na ty se můžu dívat opakovaně, pořád mě baví a troufám si říct, že ty prostě nikdy neztratí na aktuálnosti. Samozřejmě je vidět, že po technické stránce už jsou zastaralé, ale je to vyloženě jenom ta technická stránka. Filmařina, herecké výkony, filmové vyprávění jsou na tak špičkové úrovni, že to je pro mě lepší než devadesát procent soudobé produkce.

Neo: Do jaké míry se zajímáte o politické, společenské dění? Byl jste volit?

Byl jsem volit. Na tuto otázku jsem se netěšil, ale je dobře, že přišla až na konec, protože byť se snažím držet si nějaké základní povědomí o tom, co se děje kolem mě, tak to není věc, které bych věnoval příliš času. Já jsem totiž zjistil, že mně to vlastně psychicky nijak nepomáhá.

---

Michal Suchánek (1984)

• Ilustrátor, komiksový autor, koncept designér.
• Narozen v Hořicích, vystudoval uměleckou školu Václava Hollara v Praze.
• Jako komiksový autor se prosadil svou prvotinou Děsivé radosti z roku 2015, ve které ztvárnil tři sci-fi povídky Ondřeje Neffa.
• Nakladatelství DC Comics si ho všimlo, když vytvořil alternativní obálku superhrdinky Wonder Woman pro sérii Znovuzrození hrdinů DC.
• Pro letošní festival popkultury Comic-Con Prague vytvořil maskota v podobě krásné superhrdinky.
• V současné době se primárně věnuje grafické stránce videoher.
• Sborník Batman: Svět, ve kterém Michal Suchánek spolu se spisovatelem science fiction a fantasy Štěpánem Kopřivou nechávají Batmana bojovat se zloduchy v Praze, v Česku vydalo nakladatelství Crew ve spolupráci s americkým komiksovým vydavatelstvím DC Comics.

Zdroj náhledové foto: Neovlivní.cz/David Binar