Blažek chce stíhat novináře za úniky ze spisů

Podle plánů ministra by se veřejnost o politických kauzách dozvídala až poté, co je začne projednávat soud. Do té doby by byli všichni odkázaní na to, jakou verzi příběhu jim předestře policie či státní zástupce. Či naopak obviněný politik.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek vytáhl do boje proti únikům informací z kriminálních kauz. Blažek tvrdí, že je potřeba změnit zákon, aby za zveřejnění údajů ze spisu mohli být stíhaní i novináři.

Ministr to uvedl v písemné odpovědi na interpelaci lidoveckého poslance Pavla Bělobrádka, který se ho dotazoval na podezřelý postup úřadů v brněnské bytové kauze, v níž se policie zajímá o politiky vládních stran ODS a KDU-ČSL. A v níž žalobci zastavili obvinění hned několika osob s tím, že pro ně policie neměla dostatečné důkazy. Detaily kauzy popisujeme v březnovém časopise Neovlivní.cz

Blažkovi se stejně jako Bělobrádkovi nelíbí, že informace o obviněných utekly do médií. A přitom po zastavení jejich stíhání není vůbec jasné, zda se něčím provinili.

“Mám za to, že zde existuje naléhavá potřeba otevřít odbornou diskusi nad otázkou možnosti definování úniků informací z trestních řízení za trestný čin, a to bez ohledu na to kdo se jich dopustil. Trestný čin by platil bez výjimky pro všechny, ať už by se jednalo o orgány činné v trestním řízení, třetí osoby nebo novináře,” napsal ministr Pavlovi Bělobrádkovi, který jeho odpověď zveřejnil na svých sociálních sítích.

---

ČTĚTE TAKÉ: Rekordní odškodnění za nezákonná stíhání. Žalobci jsou v klidu

---

Současný zákon přitom umožňuje úniky informací postihnout. Ministr Blažek je však přesvědčený, že jeho znění je nedostatečné.

“Masivní úniky informací dokazují že stávající zákonná úprava nepostačuje, neboť množství věcí, se kterými se nakládá veřejně, aniž se s nimi nakládat může, (tedy množství úniků), je příliš velké. V současnosti jsou úniky řešeny jako přestupek a zabývá se tím Úřad na ochranu osobních údajů, který dle mého názoru však vůbec nezohledňuje veřejný zájem, což shledávám za nedostatečné a nesprávné,” uvedl Pavel Blažek.

A jak dodal, je podle něj třeba připravit změnu legislativy a zavést přísné tresty: “Konkrétně spočívající ve změně trestního řádu a trestního zákoníku a dalších souvisejících předpisů, která by velmi přísně trestala úniky informací z přípravného řízení, neboť zasahují do osobní integrity dotčených osob ve všech oblastech života, což ostatně dokazují mnohé případy z minulosti. Takové jednání tak považuji za velmi společensky škodlivé.”

Blažkův pohled ale zobrazuje jen jednu stranu mince: zbytečné citování z odposlechů v médiích a nekritické přejímání policejní verze případu bez ohledu na presumpci neviny.

Proti tomu ale stojí případy, kdy informace ze spisu ještě před soudním líčením pomohly vyvrátit veřejnou obhajobu politiků, kteří se snažili lidem namluvit, že se stali obětí vymyšleného spiknutí.

Takový byl třeba případ Davida Ratha, který mluvil o provokaci. Nebo expremiérovy sekretářky Jany Nečasové-Nagyové, která si najala tajnou službu na sledování své sokyně v lásce. Bez toho, že by novináři popsali díky informacím ze spisu skutečný stav věci, mohli by obvinění několik let až do soudu tvrdit, že to celé byla kampaň.

Nebo naopak – úniky v minulosti pomohly rozbít i policejní verzi. Stalo se to například v případě dnešní eurokomisařky Věry Jourové, kterou policie kdysi zatkla kvůli údajné korupci. Právě díky informacím ze spisu se na veřejnost dostalo odhalení, že policie nemá proti političce důkazy. Původně ji coby náměstkyni na ministerstvu obvinila z úplatkářství a Jourová strávila měsíc ve vazbě. Následně novináři vypátrali a popsali, že ve spise důkazy chybí. Stíhání Jourové bylo nakonec ještě před podáním obžaloby zastaveno.

Blažkův plán na trestání novinářů současně neřeší podstatu problému, a tedy ani to, na co se ho ptal Bělobrádek: jak se vůbec mohlo stát, že obvinění hned několika lidí z jedné kauzy bylo obratem zastaveno? Ostatně ministrovu odpověď poslanec komentoval jasně: “Pokud někteří státní zástupci porušují judikáty Ústavního soudu a ničí lidem pověst a kariéru, je to zvůle, která se musí řešit.”

Jak chce ministr tohle řešit? Přibylo kauz, kdy se musí stát omlouvat? A proč Igor Stříž zachovává klid? Čtěte v březnovém časopise Neovlivní.cz.

Aktualizováno 12:30: Poté, co text vyšel, ministr začal otáčet. “Přípravné řízení trestní má být podle zákona neveřejné už dnes. Není co „plánovat“. Jenže to není dodržováno. Vedu debatu s odborníky ze všech profesí o opatřeních, jak dosáhnout, aby platné právo platilo. Diskuze je složitá. Ale žádná změna zákona není na stole,” napsal v reakci na článek na svůj Twitter.

Zdroj náhledové foto: České předsednictví