V prosinci 2000 vypukla revolta v České televizi. O jedenadvacet let později vypadá situace dost podobně ve veřejnoprávním rozhlase.
Je to tak trochu jako přes kopírák. Těsně před vánočními svátky v roce 2000 se šéfkou zpravodajství v České televizi stala Jana Bobošíková. Vystrčil ji před sebe nově jmenovaný generální ředitel ČT Jiří Hodač, muž s minimální autoritou. Bobošíková s vazbami na bývalého premiéra Václava Klause měla umravnit vzpurné redaktory, což nakonec vyústilo v televizní krizi a nakonec stejně vedlo k Hodačovu pádu.
Redaktoři ČRo protestují proti Jitce Obzinové Foto: redaktoři ČRo.
O jedenadvacet let později se na Vánoce skoro to samé odehrává v Českém rozhlasu. Jeho šéf René Zavoral povolal bývalou novinářku a manažerku televize Prima Jitku Obzinovou, aby místo Jana Pokorného řídila zpravodajství rozhlasu.
A vzpoura byla na světě. Obzinové redaktoři vyčítají její postoje z televize Prima k uprchlické krizi a také manipulaci s obsahem zpravodajství. Bývalý moderátor Primy Tomáš Drahoňovský například zveřejnil, že Obzinová chtěla, aby televize před prezidentskou volbou stranila Miloši Zemanovi.
Zavoralův krok přitom navenek nevypadá příliš logicky. Český rozhlas totiž pod jeho vedením nikdy nepatřil mezi kritická média, která by ve vysílání šla vládě po krku. Politickým kauzám a přešlapům vrcholových politiků se tak věnoval především zpravodajský server iRozhlas.cz pod hlavičkou ČRo. Z hlediska vlivu a dosahu je ale klíčové právě rozhlasové vysílání.