Seriál z časopisu Neovlivní.cz o generační propasti. Tentokrát s dokumentaristou a divadelním režisérem.
Ještě teď si pamatuje nádech svobody, který mu jako klukovi byl dopřán v osmašedesátém. Svoboda byla a je – po letech v marasmu totality – pro dokumentaristu a divadelního režiséra Břetislava Rychlíka středobodem všeho. Dopřává ji jako pedagog svým studentům, dopřává ji sobě, dopřává ji svým „dětem“. Jeho dcerou je známá levicová aktivistka a filmařka Apolena Rychlíková, která umí svým vyhraněným pohledem na nespravedlnosti světa dráždit. „Nemám s tím problém, i když se mnou třeba nějaký čas nemluvila. Léta jsme všichni bažili po pluralitě názorů, a když ji tady máme, tak jsou z toho zase mnozí lidé nervózní.“
Břetislav Rychlík je také známý horňácký patriot. Foto: Archiv Břetislava Rychlíka
V divadle si vyzkoušel snad všechny role. Začínal jako kulisák, nápověda, asistent režie, posléze se z něj stal herec a režisér. U divadelní režie zůstal, i když ještě častěji se u jeho jména píše dokumentarista. Břetislav Rychlík je však hlavně občan. Pravidelně komentuje dění ve společnosti, vyjadřuje se k věcem veřejným, aktivně se účastní nejrůznějších občanských protestů – naposledy proti ruské invazi na Ukrajinu.
Říká, že cítí odpovědnost za to, kam se společnost posouvá, byť vstoupit do politiky ho neláká. „Neumím intrikovat, porušovat zásady, nechtěl bych ztratit svou integritu. Myslím, že jsem cennější jako svobodný občan. I to divadlo a dokumenty se snažím dělat s občanskými, lidskými ideály,“ vysvětloval před časem v jednom z rozhovorů.
Takže, kam se jako společnost posouváme podle Břetislava Rychlíka? Odemykáme rozhovor z Letního speciálu Neovlivní.cz.