Březnový magazín Neovlivní.cz: Past na Šumana

Milí čtenáři,

začíná měsíc, ve kterém většina z nás bude účtovat se státem a pevně doufat, že se v daňovém formuláři někde nesekne, aby pak na něj neklekli. Paralelně s tím si vládní hlasovací mašina protlačila přes první čtení sněmovnou třetí a čtvrtou vlnu EET, která dopadne na živnostníky. Analýzu, která by ukázala, jak a zda vůbec pomohly předchozí vlny výběru daní, Babiš a spol. nepředložili. Co už nám naopak předložili: Oznámení, že se příští rok očekává pokles příjmů státního rozpočtu, a tak se bude šetřit. Mezi položkami, které jsou k odpisu, najdete kromě stavby dálnic (stejně se nestaví) třeba i slevy na jízdném pro studenty a seniory (zavedené šikovně před loňskými komunálními volbami) nebo výstavbu porodnice v Brně.

Ad porodnice – může to znít jako drobnost, ale není. Tuzemské zdravotnictví je podvyživené, z nedostatku peněz klesá dostupnost zdravotní péče, v ohrožení je celý systém zdravotnické samosprávy. V takových časech může vypadat příchod soukromých investorů jako spása. Situaci do detailu rozebírá kolega Pavel Vrabec a dochází k závěru, že nastává doba velkých hráčů. Přičemž největším může být (vedle samotného státu) Agrofert.

Ústřední téma časopisu, který právě tento týden míří ke svým předplatitelům, s Andrejem Babišem také souvisí. Byť okrajově. Zmapovali jsme pro vás jen těžko uvěřitelný příběh na pomezí krimi, politiky a byznysu. Hraje se v něm o velké peníze, možný útok na státní strategickou firmu a muže, kterého premiér podezírá, že stojí za twitterovým účtem s názvem Julius Šuman.

Ještě svůj časopis nemáte? Předplatit si jej můžete snadno, objednávkový formulář najdete na tomto odkaze ».

Vydali jsme se i na Hrad a pídili se, proč prezidentovy muže tak rozčilují otázky po zdraví Miloše Zemana. Když je v tak dobré kondici, jak kancelář prezidenta tvrdí, proč mají potřebu urážet novináře, kteří se na stav pětasedmdesátiletého státníka ptají?

Sjezd sociálních demokratů potvrdil zkraje března očekávané: Do vedení partaje se dostala Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí. Jak se ženě, kterou ještě před rokem znal jen málokdo, podařilo stát se jednou z nejvýraznějších tváří ČSSD? A kde se vzala její přezdívka Venezuela?

O Jaromíru Soukupovi se toho říká a píše opravdu hodně. Rozhodli jsme se tentokrát neřešit ani finanční kondici jeho mediálního impéria, ani avizovanou politickou kariéru. Podívali jsme se na data. Zajímalo nás, kdo jsou Soukupovi potenciální voliči. Kdo se nám to na Barrandov dívá?

„Komunikace mezi lidmi se dostává do slepé uličky. Zalezeme si domů, ale pak nám něco chybí. A to nahrazují právě zvířata. Mám doma pejska, mám doma kočičku, mám se s kým pomazlit, s kým si popovídat.“ Jan Herčík, nejznámější český veterinář, nás ve velkém profilovém rozhovoru nechal nahlédnout do svého světa. Ne, nepovídali jsme si ani tak o jeho zvířecích pacientech, jako spíš o naší povaze, často až přehnané lásce k domácím mazlíkům, o penězích, které jsme ochotni za ně utratit. A nadto i o potížích, které Herčík posledních pár měsíců řeší ve své nové roli starosty. O vstupu do politiky vlastně nikdy nepřemýšlel, ale: „Když mě oslovili, zda bych šel pomoct s volbami, mohl jsem říct: ‚Ne, děkuji, vyřešte si to sami‘. Ale když to takhle udělá každý, tak se nevyřeší nic.“

Ať se vám daří řešit „všechno“

přeje

Sabina Slonková