Budou se naposledy smát na Chodově? Zprávy týdne na Neovlivní.cz

Co přinesl 43. týden roku 2016

Uplynulých sedm dní se zdálo, že sledování politiky se stává podívanou jen pro zvlášť otrlé jedince. Ostatní mohl chvílemi trefit šlak.

Stejně jako v předchozím týdnu totiž pokračovaly tance s hradní medailí-nemedailí pro Jiřího Bradyho. Hradní úředníci v čele s Jiřím Ovčáčkem a Jindřichem Forejtem se čím dál víc zamotávali do svých výroků, až na sociálních sítích zdomácněla hláška: “A co Jindříšek? Volal Bradymu?”

A korunu všemu nasadila televize Prima, když těsně před vysíláním stáhla aktuální díl Show Jana Krause, kde mimo jiné vystoupil Jiří Brady. Televize se obávala happeningu, který byl v úvodu show a zcela zřejmě útočil na Miloše Zemana. Prima nakonec pořad odvysílala o den později. Strach byl přitom zjevně zbytečný. Sledovanost angažovaného dílu překonala i Ordinace v Růžové zahradě.

Nakonec se ale ukázalo, že všechno zlé je pro něco dobré. Jak říká pan Brady, člověk musí mít štěstí.

“Ale tomu štěstí musíte pomoci, nesmíte se vzdát. A já jsem měl to štěstí, že jsem nedostal medaili,” prohlásil na zaplněném Staroměstském náměstí, kde Starostové a nezávislí zorganizovali paralelní oslavy 28. října.

Jméno Jiřího Bradyho dnes znají díky Miloši Zemanovi skoro všichni. I ti, kteří se o holocaust dosud nezajímali. A oslav v centru města se zúčastnily tisíce lidí, kteří by si normálně na datum 28. října zřejmě ani nevzpomněli.

Na Hradě jsme se navíc večer dočkali naprosto normálního slavnostního ceremoniálu. Nikdo neměl chřipku, ani nepřišel pro metál v mikině. I prázdná křesla, kde měli sedět ti, co přijít odmítli, protokol vyřešil. Najal jednoduše komparsisty. Seznam oceněných také nevyvolal žádné vzrušené reakce, možná až na zpěváka Dana Hůlku, který na sebe přitáhl pozornost, když při odchodu z Hradu medaili ztratil. Našel ji.

A Jiří Brady nakonec dostal tolik medailí, že mu tu od Zemana bohatě vynahradily.

Poprvé se ale stalo to, že k tradiční “pražské kavárně” se s bojkotem hradních oslav přidala i řada politiků, kteří doposud byli v postoji k hlavě státu minimálně navenek zdrženliví. Šlo zejména o ty z regionů, z řad starostů. Přitom právě venkov v minulé volbě vyhrál Zemanovi Hrad.

“Jindříšek, který volá Bradymu” zkrátka upoutal pozornost všech, kterým politika není lhostejná. Na oligarchu v čele ministerstva financí a jeho byznysové aktivity v politice se začalo pozapomínat. Andrej Babiš také vychytrale vyřešil problém, zda jít na Zemanovu oslavu státního svátku či nikoli.

Nešel (a nenaštval kavárnu), ale omluvil se tradiční rodinnou dovolenou (a nenaštval Zemanovy příznivce). Odpojil se i od svého oblíbeného twitteru. Od 25. října žádný tweet, komentáře k 28. říjnu nula. Než odjel, stačil ale poznamenat, že ANO by mohlo do prezidentské volby vážně poslat svého kandidáta. Vyslal tak Zemanovi jasný signál, kdo v jejich tandemu hraje prim. Aby se nakonec Miloš Zeman nedivil, že tím, kdo se bude v březnu 2018 smát naposledy, bude “agrofertí tým” v Praze na Chodově.

Letošní 28. říjen byl také první den, kdy začal platit nový zákon omezující prodejní dobu obchodů. Supermarkety zavřely a lidé hlady neumřeli. Některé obchody se ale rozhodly, že zákon respektovat nebudou. Pokuta hrozí například společnosti Alza, největšímu e-shopu.

A jakými původními zprávami jsme přispěli na Neovlivní.cz?

CEFC PO ROCE: VELKÁ RÁNA CHYBÍ. PŘIJDOU VŮBEC SKUTEČNÉ INVESTICE?

Podívali jsme se na to, zda čeští politici mají důvod ohýbat páteř kvůli čínským investicím. Ukázalo se, že zejména společnost CEFC reprezentovaná Jaroslavem Tvrdíkem nalila peníze výlučně do statusových symbolů. A to ještě jen do těch, které mají k Tvrdíkovi blízko.

Miliardové investice zkrátka nikde. Zjistili jsme, že Tvrdík nemá ve skutečném byznyse respekt.

A také se ukázalo, že jediné, co se v souvislosti s česko-čínským obchodem slušně rozjelo, je provizní byznys. Pár vyvolených kasíruje za to, že dá dohromady ty správné lidi nebo otevře správné dveře.

Za zmínku stojí i strategie manažerů CEFC, s médii zkrátka nekomunikují. Mediální zdrženlivost zvolila řada firem, absolutní mlčení je ale výjimkou. Popsali jsme v důkladné zprávě zde.

UTRPENÍ VÍTKOVICKÉHO MILIARDÁŘE. KDE SE STALA CHYBA?

V týdnu, kdy se do insolvenčního řízení s firmami Jana Světlíka přihlásila státní pojišťovna EGAP s obří – bezmála devatenácti miliardovou pohledávkou – jsme se zblízka podívali na vítkovický příběh s uznávanou ekonomickou novinářkou Janou Klímovou.

Kolem Vítkovic totiž krouží finanční žraloci, věřitelé mu vyčítají, že jen slibuje a sliby neplní. A Světlík? Zůstává svůj: “Tři firmy v insolvenci? Jsou jen na léčení. Ono to dobře dopadne.”

Vážně? Realita je dnes vyvěšená v insolvenčním rejstříku- firma VPE, zaměstnávající v Ostravě přes jedenáct set lidí, a další dvě s ní propojené společnosti ze skupiny Vítkovic jsou v insolvenci.

Kdo tedy za to může? A je miliardář a filantrop Světlík jen druhým Bakalou? Odpovědi najdete v tomto článku.

PODPORUJETE ZAKRÝVÁNÍ VLASTNÍKŮ FIREM, OBVINILI BABIŠŮV ÚŘAD AKTIVISTÉ

Ministerstvo financí už podruhé v krátké době čelí kritice, že brzdí rozkrývání vlastníků firem. Nejprve šlo o příjemce dotací z veřejných či unijních peněz, jak jsme již na Neovlivní.cz popsali.

Nejnověji jde o volný přístup k rejstříku skutečných majitelů společností, které působí v Evropské unii. Protikorupční organizace Transparency International Babišův úřad obvinila z toho, že se staví návrhu Bruselu a chce rejstřík otevřít jen pro někoho.

Navzdory požadavkům Bruselu, které Česká republika schválila, nechtějí české úřady otevřít registr vlastníků firem veřejnosti.  Zprůhlednění vlastnických struktur firem a zveřejnění jejich skutečných majitelů patří mezi jeden z klíčových evropských nástrojů pro boj s korupcí. A také může zamezit střetu zájmů, kdy například o dotaci utajeně zažádá některý z politiků, který má blízko k rozhodovacímu procesu. Další detaily v tomto článku.

KAREL SRBA PO LETECH PROMLUVIL: O FINANCOVÁNÍ ČSSD I KRABICI S MILIONY

Bývalý generální sekretář ministra zahraničí a agent vojenské rozvědky Karel Srba si odseděl osm let ve vězení za objednání vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Šest let už je na svobodě a znovu promluvil. O financování tajné služby či sociální demokracie, kterou tehdy řídil dnešní prezident Miloš Zeman. A také o legendární krabici od bot, do níž mu jeho otec údajně nastřádal miliony.

Karel Srba dnes žije ve Stochově u Kladna. Rozhovor s ním vznikl v rámci natáčení prvního dílu investigativního pořadu portálu Seznam Zvláštní vyšetřování. Reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík se v něm zaměřili na rozkrývání dosud nevysvětlené záhady ztracených stamilionů na tehdejším ministerstvu zahraničí. Šlo o peníze ze zakázek resortu a finančních operací spojených s diplomatickou poštou.

Srba dodnes trvá na tom, že přesně takto přišel k majetku. “Samozřejmě. Otec dělal velké obchodní věci,” zní jedna z jeho nynějších odpovědí. Na další otázku po chvíli doplňuje: “Můj otec se svého času účastnil podnikání, kdy využíval své konexe a možnosti.” O jaké obchody přesně šlo, to už neříká.

Kdo všechno profitoval na zakázkách v diplomacii? A kdo se dělil? Některé odpovědi najdete v tomto článku.

VYŠETŘOVÁNÍ ODMĚN PRO KLESLOVOU FINIŠUJE, POLICIE CHYSTÁ VERDIKT

Staré příběhy neopouštíme. Proto jsme se podívali, jak daleko je vyšetřování odměn, které z politického výsluní sestřelily někdejší Babišovu blízkou spolupracovnici a místopředsedkyni jeho hnutí Radmilu Kleslovou. Policie totiž od letošního jara zjišťuje, jestli Kleslová za peníze od státních a městských firem skutečně odváděla reálnou práci. Nebo šlo jen o fiktivní plnění.

Zjistili jsme, že se práce detektivů chýlí ke konci a policie chystá rozhodnutí, zda bude někdo stíhaný. “Zdá se, že to tak v zásadě vypadá, že si policie obstarala všechny potřebné důkazy. Nyní je vyhodnocuje,” uvedla dozorující státní zástupkyně Lenka Šimková. Podrobnosti najdete zde.

Příjemný první listopadový týden…