Byli jsme úspěšní a dařilo se nám. Pak přišly sankce

Už osm let se věnují strojní technice. Jihočeská firma Stanok s.r.o., která má z 90 procent ruské vlastníky, ve svém katalogu nabízí obráběcí, vrtací či svářecí stroje, které spolu s nástrojovým vybavením i zaškolením obsluhy a servisem nabízí zákazníkům zejména v Rusku a střední Asii. Dařilo se jí. Uvalení sankcí, k nimž země EU přistoupily po ruské okupaci Krymu, všechno změnilo. Nabízíme další příběh seriálu “Stopy ruského byznysu v Česku”.

Příběh táborské společnosti se začal psát v roce 2008. “Můj kolega tehdy firmu založil. O rok později jsem se do toho pustil i já a začali jsme mít první zakázky. První stroje jsme vyváželi hlavně na Ural,” vzpomíná Roman Knotek, který úřaduje z českého sídla firmy v Táboře.

Knotek má v současné době ve firmě desetiprocentní podíl, 70 % vlastní Dmitry Rudenko a 20 % Marina Rudenko. Ruská část vlastnictví je zapsaná v Moskvě.

Jejich čeští kolegové – dohromady i s Romanem Knotkem jich je devět – sídlí v kancelářích budovy ČEVAKu v Táboře. “Kromě toho máme jednoho zaměstnance v Jekatěrinburgu a čtyři v Astaně,” dopočítává Knotek. Právě v Kazachstánu byla v roce 2011 otevřena hlavní kancelář podniku.

Firma dováží stroje do Ruska, ale i do střední Asie; například do Tádžikistánu nebo Kazachstánu. Mezi hlavní produkty, které Stanok nabízí, patří pily, lisy, obráběcí, řezací, svářecí a vrtací stroje a náhradní díly. Stanok zprostředkovává firmám technologie, následně zajišťuje i servis jednotlivých strojů. Jenže – teď má se zakázkami mírné problémy.

“Byli jsme velmi úspěšní a dařilo se nám. S příchodem sankcí, hlavně po olympiádě, se to ale zhoršilo,” připouští Roman Knotek.

Neo: Jak se to projevilo na vašich zakázkách?

To je jednoduché. Ruské firmy zkrátka nemají peníze. Země je velmi závislá na ropě a události v poslední době jejich ekonomiku hodně poznamenaly.

Neo: Věříte, že se situace zlepší?

Samozřejmě tomu věřím. Takové situace se prostě stávají. Není to jako mít pekárnu, kde člověk každé ráno upeče daný počet pečiva. Tohle všechno jsou neočekávané situace, na které člověk musí reagovat.

Neo: Fungujete v současné době úplně běžně, nebo už cítíte nějaké změny?

V roce 2016 by nás mělo uživit to, co je teď rozdělaného. Projekty jsou otázkou i třeba dvou let. Do té doby se musíme snažit a sehnat další zakázky.

Neo: Plánujete nějaké změny jako třeba pozměnit pole působnosti?

Pomalu začínáme zkoušet nové věci. Zajímáme se o oblast Číny a zkoušíme se seznamovat s novými podniky. Není to ale nic jistého, spíše takové testování. Tento region je v oblasti podnikání silně ovlivněn kontakty a známostmi.

 

Seriál Stopy ruského byznysu:

» O projektu: Co víme o ruském podnikání v Česku

» Infografika: Jak je ruský byznys v Česku rozprostřen?

» TOP 7: Ruští podnikatelé s největším vlivem v Česku

» Grafika: Ruský byznys v Ústeckém kraji

» Jak Rusové z Kadaně expandují do světa: “Nač reklamu? Nás výrobci znají”

» Grafika: Ruský byznys v Libereckém kraji

» Grafika: Ruský byznys v Plzeňském kraji

» Pilsen Steel? To je nešťastný případ, takový vřed kraje

» Grafika: Ruský byznys v Královéhradeckém kraji

» Je tu klid na život i podnikání. Proč dal byznysmen přednost malé české obci před Ruskem

» Grafika: Ruský byznys v Pardubickém kraji + příběh společnosti Technolen

» Mlčenliví ruští hoteliéři z Varů

» Hotel, který patří pod úřad prezidenta Tatarstánu kraji

» Po stopách ruského byznysu na Karlovarsku: Když se přestalo dařit

» Grafika: Ruský byznys v Karlovarském kraji

 

Projekt podpořily:Nadace Open Society Fund Praha

CRIF – Czech Credit Bureau