© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Bývalý šéf civilní špionáže Petr Mlejnek glosuje poslední události Putinovy války na Ukrajině.
Je ústup z Chersonu největší porážka ruské armády v celé válce?
V politickém smyslu – jedna z největších. Ruské jednotky podle Šojgu a Surovikina musí opustit Cherson, hlavní město v říjnu anektované oblasti, která je z pohledu Kremlu už měsíc součástí Ruska. Pravda, Ukrajina spolu s regionálním centrem získá kontrolu pouze nad 23 % území Chersonské oblasti.
Většina nedávno anektovaného Chersonského regionu se nachází na levém břehu. Na jihu Ukrajiny jsou také hlavní zásobovací základny pro celé uskupení ozbrojených sil RF (část z nich se nachází na Krymu).
Z vojenského hlediska jsou věci poněkud komplikovanější, protože ruské jednotky zaujmou výhodnější pozice, které se snadněji zásobují.
Ale i zde jsou ale:
* Je zřejmé, že alespoň do konce léta patřilo mezi cíle války pro Kreml dobytí Oděsy. V případě opuštění pravého břehu Dněpru se velení ozbrojených sil RF bude muset takové vyhlídky vzdát.
* Ústup za velkou vodní překážku (šířka Dněpru na dolním toku, stejně jako vodní nádrže Kachovka, je od 700 metrů do více než deseti kilometrů ) umožní uvolnění části bojeschopných jednotek. Ještě více vojáků ale bude moci přenést velení ozbrojených sil Ukrajiny do jiných sektorů. Ozbrojené síly RF navíc budou muset podél řeky vytvořit novou plnohodnotnou obrannou linii – bez dostatečného počtu bránících se jednotek se ani Dněpr nestane pro útočníka nepřekonatelnou překážkou. Linie obrany podél řeky se nyní téměř zdvojnásobí – asi o 170 kilometrů. Použití druhořadých jednotek k obraně pobřeží je nebezpečné.
* Základny ruských jednotek budou nyní pod palbou ukrajinského dělostřelectva MLRS: v dosahu střel HIMARS MLRS je například vrtulníková základna v Čaplince v Chersonské oblasti (s největší pravděpodobností bude muset být přesunuta na jiné místo, a to negativně ovlivní sílu obrany podél Dněpru) a dokonce i město Armjansk na severním Krymu. Většina území Krymu však zůstane mimo dosah vysoce přesných raket ve výzbroji ozbrojených sil Ukrajiny.
* Samostatnou bolestí pro ruské velení je přehrada vodní elektrárny Kachovskayja v Novaja Kachovka. V případě, že všechny ruské formace ustoupí na levý břeh, část přehrady skončí v rukou Ozbrojených sil Ukrajiny. Jaký obranný plán pro levobřežní část přehrady by ruské velení mohlo mít, není zcela jasné. Mluvilo se o destrukci přehradní hráze. Osobně se domnívám, že k tomu nedojde. Výbuch by mohl vést k prudkému vypuštění vody z nádrže Kachovka a zaplavení i vesnic na levém (stále obsazeném) břehu řeky. Zároveň by tímto Rus přišel o pitnou vodu pro Krym.
A nabízí se ještě jeden okruh otázek: Stáhne ruské velení definitivně všechny jednotky z Chersonu? Není to “vojenská lest”?
Po odsunu části civilního obyvatelstva z Chersonu je možné – teoreticky i po Surovikinově prohlášení – zmenšit předmostí v Chersonu a Berislavu (naproti Nové Kachovce).
Takový plán by mohl částečně vyřešit problém se zásobováním: pokud by zůstalo jen několik malých předmostí nejblíže Dněpru, bylo by možné odsunout z východního břehu jednotky a civilní obyvatelstvo, které zatěžuje ruskou logistiku. Obrana „chersonské pevnosti“ by navíc vyřešila hlavní politický problém – jak vysvětlit kapitulaci „ruské“ krajské metropole. O tom, že by se Cherson měl stát „pevností“ mluvila i loutková “hlava regionu“ Volodymyr Saldo .
Ale takové řešení je už z vojenského hlediska „obtížné“: zásobování přes řeku pod palbou ukrajinského dělostřelectva bude ještě obtížnější, ne-li nemožné. Ruské velení dosud upřednostňovalo úplné evakuace vojáků z oblastí, které nelze řádně zásobovat – na jaře z blízkosti Kyjeva, v létě ze Zmijího ostrova, v září ze severu Charkovské oblasti – a nebojovat v obležených „pevnostech“ do posledního.
Dalších deset milníků války popisujeme v aktuálním časopise Neovlivní.cz. Získáte jej v sekci PŘEDPLATNÉ.
Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel letos z pozice šéfa civilní rozvědky, a to kvůli kauze Dozimetr.
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com