Bývalý šéf rozvědky: Putin narušil světový systém jaderné bezpečnosti

Petr Mlejnek píše o tom, že útok na Ukrajunu povede k obnovení závodů v jaderném zbojení.

Ruské kroky povedou k obnovení závodů v jaderném zbrojení, zvýšení počtu zemí s jadernými zbraněmi a rostoucí popularitě doktríny preventivního jaderného úderu. Po rozpoutání války proti Ukrajině Rusko s depresivní pravidelností vyhrožuje Západu použitím jaderných zbraní, pokud se rozhodne vystoupit na podporu oběti agrese. Další demarše tohoto druhu byla učiněna nedávno, když Putin oznámil rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. To samozřejmě brání Západu od masivní vojenské pomoci Ukrajině a účasti jejích ozbrojených sil v nepřátelských akcích. Nikdo nechce vystavit svá města byť jen omezenému ruskému jadernému úderu. 

Platí i další věc: kdyby v první polovině 90. let Rusko, Spojené státy a Velká Británie nezkroutily Ukrajině ruce a nepřinutily ji převést svůj jaderný arzenál do Moskvy, Putin by se sotva rozhodl anektovat Krym v roce 2014 a jít do totální války v roce 2022. V dané době nebyl zájem nikoho z aktérů rozšiřovat klub jaderných států. Obecně platí, že pokud je oběť agrese z hlediska konvenčních ozbrojených sil nižší než agresor, ale má jaderné zbraně, pak je riziko invaze znatelně sníženo nebo dokonce rovno nule. Z toho plyne zřejmý závěr: sousedé Ruska, kteří si uvědomují hrozbu z toho pramenící, spíše dříve než později pocítí potřebu vlastních jaderných zbraní. Tomu napomáhá neschopnost Rady bezpečnosti OSN zastavit ruskou agresi proti Ukrajině a také nejistota, že Spojené státy nebo jiné jaderné mocnosti jsou ochotny riskovat svou bezpečnost, aby ochránily oběť agrese. Jaderná zbraň zabrání ruské invazi mnohem spolehlivěji než rezoluce Rady bezpečnosti, komuniké G7 nebo rozhořčené hlasy mírumilovného mezinárodního společenství.

Krize kontroly strategických zbraní

21. února Putin oznámil „pozastavení“ účasti Ruska na Smlouvě o omezení a omezení strategických zbraní (START), podepsané v roce 2010. V Moskvě a Washingtonu byl START často označován za nejdůležitější stabilizátor rusko-amerických vztahů. Tato smlouva je opravdu důležitá, zejména pro Rusko. Její strategický arzenál stárne. U ruských  mezikontinentálních balistických střel (ICBM) “Topol”, “Topol M”, R-36M (“Vojvoda”), na kterých je asi 500 hlavic, byly záruční doby provozu několikrát prodlouženy. V důsledku toho nikdo s jistotou neví, zda tyto rakety vzlétnou. Snížení počtu vyřazených nosičů není možné plně kompenzovat nasazením nových, dokud nebude do bojové služby uvedena ICBM Sarmat, která by se měla stát náhradou za Vojvodu. Jeho přijetí se však neustále oddaluje. Jeho první úspěšný letový test byl proveden v dubnu loňského roku. Druhý se konal den před Putinovým poselstvím 21. února 2023, ale byl neúspěšný . A aby byla raketa uvedena do provozu, je zapotřebí alespoň 10 nebo dokonce 15 úspěšných testů.

Tím, že Kreml „pozastavil“ účast Ruska ve smlouvě START, a v důsledku toho zrušil restrikce na americké strategické systémy, dostal Vladimir Putin zemi do nebezpečné pozice: ruský strategický potenciál na rozdíl od toho amerického kvůli stáří klesá, zatímco Washington má volnou ruku k vybudování svých jaderných zbraní. Kolaps STARTu umožní Spojeným státům, pokud si to budou přát, zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit počet svých strategických jaderných hlavic během několika let s minimálními náklady a poté je nést s plánovanou komplexní obnovou jaderných sil.

Ve Spojených státech se totiž vyvíjejí mnohem pokročilejší rakety a bombardér B-21. Není pochyb o tom, že programy pro jejich vytvoření budou provedeny. Jediným nástrojem potenciálně schopným omezit rozmístění nových amerických strategických zbraní by mohl být nový START, který nahradí ten současný. Moskva ale možnost jejího rozvoje přeškrtla. Putin má však svou vlastní, protiukrajinskou, logiku.

Ve Spojených státech zůstali levicoví politici a univerzitní profesoři, kteří věří, že kontrola zbrojení, zejména kontrola jaderných zbraní, je důležitější než zajištění vítězství Ukrajiny. Ve skutečnosti se na ně obrátil náměstek ministra zahraničí Rjabkov a vysvětlil „pozastavení“ nové smlouvy START tendencí USA „bezohledně eskalovat konflikt na Ukrajině, vést totální a stále sofistikovanější hybridní válku proti Rusku“ . Do jaké míry bude tato verze jaderného vydírání úspěšná, zatím není jasné. Realisticky smýšlející část amerického vojenského a politického establishmentu však s největší pravděpodobností chápe, že čím více zbraní, konvenčních a jaderných, budou mít Spojené státy, tím spolehlivější bude zadržování ,zastrašování Ruska.

Obě jaderné mocnosti mají ve svých vojenských doktrínách možnost použití jaderných zbraní jako první. V Moskvě jsou tyto zbraně považovány za „velký vyrovnávač“, který může kompenzovat převahu Západu v konvenčních zbraních, odstrašující NATO a jeho jednotlivé členy od vměšování se do války na Ukrajině. Ale aby taková strategie byla účinná, je nutné přesvědčit druhou stranu, že Rusko může a je připraveno použít jaderné zbraně, když to uzná za vhodné. Jinými slovy, musí neustále balancovat na pokraji jaderné války a postavit nepřítele před nejtěžší volbu: buď kapitulovat, nebo spustit mechanismus eskalace až k jaderné válce.

Všechno má ale i stinnou stránku. Čím přesvědčivější je jaderná hrozba ze strany Ruska, tím ostřejší se pro Spojené státy stává existenční volba: kapitulace nebo preventivní úder proti klíčovým centrům ruského politického a vojenského vedení (ve vojenském žargonu se takovému úderu říká „dekapitace“) a deaktivace elektronických systémů a komunikačních linek nazývaných neutronová bomba – jaderná zbraň, ve které je značná část energie výbuchu uvolněna ve formě silných elektromagnetických pulzů.

Nikdo samozřejmě nemůže zaručit, že preventivní úder zabrání ruskému jadernému útoku na Ukrajinu nebo země NATO. Jakmile ale americká rozvědka odhalí, že se ruské ozbrojené síly připravují na jadernou válku, nemusí mít Spojené státy jinou možnost.

Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel loni z pozice šéfa civilní rozvědky, nyní pracuje pro české zbrojaře.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com