Petr Mlejnek píše o tom, že útok na Ukrajunu povede k obnovení závodů v jaderném zbojení.
Ruské kroky povedou k obnovení závodů v jaderném zbrojení, zvýšení počtu zemí s jadernými zbraněmi a rostoucí popularitě doktríny preventivního jaderného úderu. Po rozpoutání války proti Ukrajině Rusko s depresivní pravidelností vyhrožuje Západu použitím jaderných zbraní, pokud se rozhodne vystoupit na podporu oběti agrese. Další demarše tohoto druhu byla učiněna nedávno, když Putin oznámil rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. To samozřejmě brání Západu od masivní vojenské pomoci Ukrajině a účasti jejích ozbrojených sil v nepřátelských akcích. Nikdo nechce vystavit svá města byť jen omezenému ruskému jadernému úderu.
Ilustrace: Shutterstock.com
Platí i další věc: kdyby v první polovině 90. let Rusko, Spojené státy a Velká Británie nezkroutily Ukrajině ruce a nepřinutily ji převést svůj jaderný arzenál do Moskvy, Putin by se sotva rozhodl anektovat Krym v roce 2014 a jít do totální války v roce 2022. V dané době nebyl zájem nikoho z aktérů rozšiřovat klub jaderných států. Obecně platí, že pokud je oběť agrese z hlediska konvenčních ozbrojených sil nižší než agresor, ale má jaderné zbraně, pak je riziko invaze znatelně sníženo nebo dokonce rovno nule. Z toho plyne zřejmý závěr: sousedé Ruska, kteří si uvědomují hrozbu z toho pramenící, spíše dříve než později pocítí potřebu vlastních jaderných zbraní. Tomu napomáhá neschopnost Rady bezpečnosti OSN zastavit ruskou agresi proti Ukrajině a také nejistota, že Spojené státy nebo jiné jaderné mocnosti jsou ochotny riskovat svou bezpečnost, aby ochránily oběť agrese. Jaderná zbraň zabrání ruské invazi mnohem spolehlivěji než rezoluce Rady bezpečnosti, komuniké G7 nebo rozhořčené hlasy mírumilovného mezinárodního společenství.
Krize kontroly strategických zbraní
21. února Putin oznámil „pozastavení“ účasti Ruska na Smlouvě o omezení a omezení strategických zbraní (START), podepsané v roce 2010. V Moskvě a Washingtonu byl START často označován za nejdůležitější stabilizátor rusko-amerických vztahů. Tato smlouva je opravdu důležitá, zejména pro Rusko. Její strategický arzenál stárne. U ruských mezikontinentálních balistických střel (ICBM) „Topol“, „Topol M“, R-36M („Vojvoda“), na kterých je asi 500 hlavic, byly záruční doby provozu několikrát prodlouženy. V důsledku toho nikdo s jistotou neví, zda tyto rakety vzlétnou. Snížení počtu vyřazených nosičů není možné plně kompenzovat nasazením nových, dokud nebude do bojové služby uvedena ICBM Sarmat, která by se měla stát náhradou za Vojvodu. Jeho přijetí se však neustále oddaluje. Jeho první úspěšný letový test byl proveden v dubnu loňského roku. Druhý se konal den před Putinovým poselstvím 21. února 2023, ale byl neúspěšný . A aby byla raketa uvedena do provozu, je zapotřebí alespoň 10 nebo dokonce 15 úspěšných testů.