Petr Mlejnek analyzuje poslední incident spojený s Putinovou invazí na Ukrajinu, který eskaloval bezpečnostní situaci v Evropě.
Dva mrtví Poláci. Raketa z Putinovy války na Ukrajině zasáhla členský stát NATO. A někteří političtí vůdci – včetně těch našich – volají po bezletové zóně nad válkou sužovaným ukrajinským stítem.
Raketové systémy ukrajinské protivzdušné obrany S-300 Foto: Popsuievych / Shutterstock.com
Bezletová zóna by podle nich měla sloužit k ochraně civilistů před ruskými nálety a bombardováním. Jenže její zavedení nad Ukrajinou může vyvolat ještě širší a nebezpečnější konflikt, včetně možnosti jaderné války.
Co je bezletová zóna? Jedná se o zákaz létání všech nebo určitých typů letadel ve vymezeném vzdušném prostoru nad konkrétní zemí nebo oblastí, na rakety to bohužel mít vliv nebude. Bezletové zóny vyžadují, aby jedna nebo více stran byly ochotny je vymáhat. To znamená, aby byly připraveny a schopny sestřelit každé letadlo či raketu, které prostor naruší. V tomto případě by to znamenalo, že členské státy budou vynucovat dodržování této zóny.
Aby bezletová zóna na Ukrajině fungovala, musely by být letouny NATO připraveny sestřelit každého ruského narušitele, čímž by se fakticky staly přímými účastníky války. Kdybychom to udělali, skončilo by to něčím, co by se mohlo nazvat plnohodnotnou válkou v Evropě. Osobně bych bezletovou zónu nepodporoval. Daleko lepší způsob je dodat ukrajinské straně v dostatečném počtu PVO prostředky.