© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Petr Mlejnek analyzuje poslední incident spojený s Putinovou invazí na Ukrajinu, který eskaloval bezpečnostní situaci v Evropě.
Dva mrtví Poláci. Raketa z Putinovy války na Ukrajině zasáhla členský stát NATO. A někteří političtí vůdci – včetně těch našich – volají po bezletové zóně nad válkou sužovaným ukrajinským stítem.
Raketové systémy ukrajinské protivzdušné obrany S-300 Foto: Popsuievych / Shutterstock.com
Bezletová zóna by podle nich měla sloužit k ochraně civilistů před ruskými nálety a bombardováním. Jenže její zavedení nad Ukrajinou může vyvolat ještě širší a nebezpečnější konflikt, včetně možnosti jaderné války.
Co je bezletová zóna? Jedná se o zákaz létání všech nebo určitých typů letadel ve vymezeném vzdušném prostoru nad konkrétní zemí nebo oblastí, na rakety to bohužel mít vliv nebude. Bezletové zóny vyžadují, aby jedna nebo více stran byly ochotny je vymáhat. To znamená, aby byly připraveny a schopny sestřelit každé letadlo či raketu, které prostor naruší. V tomto případě by to znamenalo, že členské státy budou vynucovat dodržování této zóny.
Aby bezletová zóna na Ukrajině fungovala, musely by být letouny NATO připraveny sestřelit každého ruského narušitele, čímž by se fakticky staly přímými účastníky války. Kdybychom to udělali, skončilo by to něčím, co by se mohlo nazvat plnohodnotnou válkou v Evropě. Osobně bych bezletovou zónu nepodporoval. Daleko lepší způsob je dodat ukrajinské straně v dostatečném počtu PVO prostředky.
A co dnes víme, o samotném incidentu, při němž v Polsku zemřeli dva lidé? Pro kontext, jak to teď vypadá s raketovými útoky: Ruská armáda pravděpodobně použila podstatnou část svých zbývajících vysoce přesných zbraňových systémů při koordinovaných raketových útocích. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 15. listopadu 73 ruských řízených střel a všechny bezpilotní letouny. Už předtím ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila podle oficiálních zpráv 43 řízených střel z 84 a 13 dronů z 24 během koordinovaných ruských raketových útoků z 10. října.
Zvýšené procento sestřelů na Ukrajině ilustruje zlepšení ukrajinské protivzdušné obrany za poslední měsíc a ukrajinský generální štáb přisoudil toto zlepšení účinnosti západem poskytovaných systémů protivzdušné obrany.
Bohužel tento týden jedna z raket zasáhla východ Polska tedy členský stát NATO. Okolnosti incidentu zůstávají nejasné – včetně toho, kdo raketu vypálil a odkud byla odpálena. Jak ruské, tak ukrajinské síly používají ruskou munici, přičemž Ukrajina rozmísťovala ruské rakety jako součást svého systému protivzdušné obrany.
Jedna věc je ale jasná, tento incident by se nestal bez ruských raketových útoků na Ukrajinu. Bez ohledu na to, že zatím vyšetřování nasvědčuje zbytkům rakety ukrajinské protivzdušné obrany S-300. A bez ohledu na to, že to ukrajinská strana popírá. Ruské síly prostě ostřelovaly mimo jiné energetickou infrastrukturu ve městě Lvov asi 72 km jižně od Przewodowa, kde došlo k incidentu na polském území.
A bez toho, že by Rusové útočili, žádná raketa by na polské území nedopadla.
Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel letos z pozice šéfa civilní rozvědky, a to kvůli kauze Dozimetr.
Zdroj náhledové foto: Popsuievych / Shutterstock.com