Bylo brzké mrazivé ráno 24. února 2022, když se přes ukrajinské hranice začala valit ruská okupační vojska. Dnes, po bezmála třech letech krvavé války, lze na obou stranách konfliktu vidět jasné známky hlubokého vyčerpání. Jaké manévrovací prostory zbývají Moskvě a jaké Kyjevu a jak s tím vším zamíchá návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, rozebírá v obsáhlé analýze pro časopis Neovlivní.cz bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Konflikt na Ukrajině prošel od února 2022 řadou klíčových událostí, které postupně vyústily v současnou patovou situaci. Invaze, která měla být podle původních předpokladů Kremlu rychlá a rozhodná, se změnila v dlouhodobý a vyčerpávající konflikt.
Na začátku války Rusko zahájilo masivní útoky na Kyjev a další klíčová města, avšak díky silné ukrajinské obraně a rychlé mezinárodní pomoci nebylo schopno dosáhnout svých strategických cílů. Po úvodních měsících bojů se frontová linie stabilizovala, což vedlo k dlouhodobé opotřebovací válce.
Ukrajina, podporovaná Západem, se v jejím průběhu potýkala s rostoucími problémy v oblasti vojenské techniky, mobilizace i ekonomické stability. Na druhé straně Rusko čelilo sankcím a izolaci, což výrazně oslabilo jeho ekonomiku, i když válku pomáhaly financovat pokračující příjmy z exportu energetických surovin. Sice si udržuje vojenskou iniciativu, avšak za cenu enormních lidských i materiálních ztrát.
Obě strany nyní vstupují do čtvrtého roku konfliktu s hlubokým vyčerpáním, přičemž možnost rychlého řešení se zdá být stále vzdálenější. Složitější je nejen situace na bojišti, ale i na mezinárodní politické šachovnici, na níž přibyla nová figura. Donald Trump na postu amerického prezidenta.