Bývalý šéf špionáže: Než začne čtvrtý rok války

Bylo brzké mrazivé ráno 24. února 2022, když se přes ukrajinské hranice začala valit ruská okupační vojska. Dnes, po bezmála třech letech krvavé války, lze na obou stranách konfliktu vidět jasné známky hlubokého vyčerpání. Jaké manévrovací prostory zbývají Moskvě a jaké Kyjevu a jak s tím vším zamíchá návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, rozebírá v obsáhlé analýze pro časopis Neovlivní.cz bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.

Konflikt na Ukrajině prošel od února 2022 řadou klíčových událostí, které postupně vyústily v současnou patovou situaci. Invaze, která měla být podle původních předpokladů Kremlu rychlá a rozhodná, se změnila v dlouhodobý a vyčerpávající konflikt.

Na začátku války Rusko zahájilo masivní útoky na Kyjev a další klíčová města, avšak díky silné ukrajinské obraně a rychlé mezinárodní pomoci nebylo schopno dosáhnout svých strategických cílů. Po úvodních měsících bojů se frontová linie stabilizovala, což vedlo k dlouhodobé opotřebovací válce.

Ukrajina, podporovaná Západem, se v jejím průběhu potýkala s rostoucími problémy v oblasti vojenské techniky, mobilizace i ekonomické stability. Na druhé straně Rusko čelilo sankcím a izolaci, což výrazně oslabilo jeho ekonomiku, i když válku pomáhaly financovat pokračující příjmy z exportu energetických surovin. Sice si udržuje vojenskou iniciativu, avšak za cenu enormních lidských i materiálních ztrát.

Obě strany nyní vstupují do čtvrtého roku konfliktu s hlubokým vyčerpáním, přičemž možnost rychlého řešení se zdá být stále vzdálenější. Složitější je nejen situace na bojišti, ale i na mezinárodní politické šachovnici, na níž přibyla nová figura. Donald Trump na postu amerického prezidenta.

Ukrajinské problémy: Nedostatek zbraní a vůle

Ukrajina čelí sérii kritických problémů. Dodávky pokročilých zbraní, jako jsou rakety ATACMS a Storm Shadow, se tenčí, což zásadně ovlivňuje bojovou situaci. Tento nedostatek limituje schopnost Ukrajiny provádět účinné protiútoky a chránit klíčové pozice, zatímco ruské síly postupují v několika strategických směrech.

Západní partneři řeší vlastní obranné priority. Sice zvažují nové dodávky, ale logistické a politické překážky tento proces zpomalují, což jen zvyšuje tlak na ukrajinskou armádu.

Mobilizace obyvatelstva stagnuje a mnohé brance odrazuje nejen neadekvátní výcvik, ale i špatná organizační rozhodnutí a míra korupce.

Většina mobilizovaných rekrutů dnes už postrádá bojovou zkušenost a v mnoha případech i zdravotní způsobilost. Přesto jsou místo posilování veteránských brigád vytvářeny nové nezkušené jednotky, což jen zvyšuje ukrajinské ztráty a snižuje šance na obranu klíčových pozic. Těmto nedostatkům přidává na závažnosti nefunkční velitelská struktura a kultura falešného hlášení, která podkopává výkonnost velení.

Ukrajinská armáda, někdy označovaná jako „malá sovětská armáda“, se zkrátka potýká se strukturálními problémy, které brání efektivní mobilizaci a nasazení zdrojů.

Vnitřní problémy země zahrnují nejen zhoršující se ekonomickou situaci, ale i rozšířený pocit zrady ze strany Západu. Morálku ukrajinské společnosti vážně narušují diskuse o možném „vynuceném příměří“, které by zahrnovalo ztrátu dalších ukrajinských území.

Co nás čeká ve čtvrtém roce války? A jak do vývoje promluví Donald Trump? Analýzu Petra Mlejnka přináší aktuální vydání časopisu Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock, generováno AI