Co může od pokračující války čekat Česká republika? Dlouholetý zpravodajský důstojník Petr Mlejnek pro Neovlivní.cz popisuje možné varianty vývoje Putinovy invaze na Ukrajinu.
Každá válka je mobilizací celého národního hospodářství jako celku, nejde jen o vojáky a techniku vyslanou do války. Mobilizace absorbuje ekonomické zdroje, kapacitu továren. Proto jakákoli mobilizace vojenských sil musí být vedena jako koordinovaná národní aktivita, která vyvažuje rozdělování zdrojů mezi vojenskou expanzi a ostatní národní snahy. Schopnost rychle mobilizovat armádu a další národní zdroje je důležitou součástí strategické odstrašující pozice jakéhokoli státu.
Ruský prezident Vladimir Putin. Foto: Shutterstock/TPYXA_ILLUSTRATION
Je to také funkce zahrnutá do ruské vojenské doktríny. Ruská doktrína poznamenává, že funkcí vojenské organizace je udržování „mobilizační základny a bezpečnostní mobilizační rozmístění ozbrojených sil a dalších jednotek a orgánů, jakož i vylepšené metody náboru a výcviku mobilizace. Bez ohledu na legislativní a doktrinální základy existuje několik problémů. Z návrhu státního rozpočtu Ruské federace (RF) lze vysledovat následující aspekty a možný vývoj války na Ukrajině.
V souhrnu je v roce 2023 pro tajné a přísně tajné položky výdajů alokováno 6,58 bilionu rublů, neboli 22,66 % všech výdajů federálního rozpočtu.
To je okamžitě o 2,8 bilionu rublů více než v rozpočtu na rok 2022, přičemž podíl uzavřených výdajů byl necelých 16 %.
Výrazně vzrostla i uzavřená část výdajů na národní bezpečnost a vymáhání práva: z 1,18 bilionu rublů v roce 2022 na 2,61 bilionu v roce 2023. Nárůst byl způsoben především podsekcí s podobným názvem „Další otázky národní bezpečnosti a vymáhání práva“.