Bývalý šéf špionů: Na rychlý konec války to nevypadá. Bohužel

Někdejší ředitel rozvědky a dlouholetý zpravodajský důstojník Petr Mlejnek přibližuje, co čeká Ukrajinu (a s ní Západ) s nadcházející zimou.

Blíží se zima. Zatímco na jihu jednotky uvízly v bahně, obě strany posilují své síly pro zimní operace. Výcvik se však neomezuje pouze na mobilizaci občanů, jejich výcvik a vytváření nových jednotek. Začala další etapa boje o převahu ve vzduchu (bez níž vždy hrozí, že se válka změní v pat).

Aby toho dosáhli, lidé z ukrajinského a zejména ruského velení se snaží zatížit letectvo a PVO nepřítele, přimět je spotřebovávat v co největší míře munici a zničit co nejvíce nosičů – letadel a zařízení protivzdušné obrany. Pravděpodobně právě proto Moskva bombarduje ukrajinskou kritickou infrastrukturu, kterou Ozbrojené síly Ukrajiny prostě nemohou chránit všemi dostupnými prostředky.

Samozřejmě jde i o to, aby Rusové zlomili odhodlání Ukrajinců. Nicméně zvýšené procento sestřelů až 70% na Ukrajině ilustruje zlepšení ukrajinské protivzdušné obrany za poslední měsíc a ukrajinský generální štáb přisoudil toto zlepšení účinnosti západem poskytovaných systémů protivzdušné obrany. Ruské letectvo se téměř nevyskytuje na ukrajinském nebi, což má samozřejmě vliv na pozemní síly RF. Z tohoto důvodu lze sledovat vyšší užití zejména íránských dronů ve válce. V listopadu ruští a íránští představitelé dokončili dohodu o výrobě íránských dronů na ruském území. Tyto íránské drony se již vyrábí i Tádžikistánu. Válka dronů na Ukrajině je válkou turecké a íránské technologie.

Příchod zimy znamená změnu pro obě strany. Rozdíly v délce slunečního svitu, teplotách a celkovém charakteru počasí představují pro bojující vojáky zvláštní výzvu. Doba denního světla se zkrátí na méně než devět hodin. Výhodou bude mít ta strana, která bude vybavena přístroji pro noční vidění a v této válce i přesnými naváděcími prostředky pro vedení palby.

V současné době na frontě dochází k přesunovaní sil a prostředků. Dá se předpokládat, ze teď nenastane do úplného zamrznutí země žádná velká ofenzíva. Ruské jednotky na jihu musí bránit poměrně široké pásmo na břehu řeky Dněpr o šířce cca 170 km. V Chersonské oblasti se snaží zabránit postupu ukrajinských jednotek mimo jiných i prostředky elektronického boje, které brání Ukrajincům v dostatečně rychlému ničení ruského dělostřelectva. Schopnosti Rusů v oblasti radioelektronického boje jsou považovány za nadprůměrné. Ruské síly začínají posilovat své pozice v okupovaných oblastech Luhanska, Doněcka a východních Záporožských oblastech personálem z Chersonské oblasti a mobilizovanými vojáky.

Rusko také pravděpodobně v nadcházejících týdnech zapojí další mobilizované síly, vzhledem k tomu, že mobilizované jednotky ruské 2. motostřelecké divize 1. tankové armády dokončily svůj výcvik v Brestské oblasti v Bělorusku. Ukrajinská armáda podle mého názoru podnikne v zimě výpad dvěma směry. A to ze Záporoží směrem na Melitopol a z jihu na Mariupol, čehož se Rusové velmi obávají a obě místa silně opevňují.

Cílem bude osvobození a znovu obsazení Krymu.

---

ČTĚTE TAKÉ: Putinovy válečné výdaje rostou. Válku nehodlá ukončit

---

V Doněcké oblasti se bude ruská i ukrajinská armáda snažit ovládnout frontu v okolí Bachmutu, který dnes již sice není klíčem k ovládnutí doněcké oblasti, ale má symbolický význam. Urputné boje zde neustanou. Proti sobě stojí asi nejlepší jednotky obou stran. Uvidíme, jaký bude mít efekt doplňování ruských jednotek zmobilizovanými vojáky. Ruský velitel Surovikin doplňuje jednotky municí a vojáky. Ruské mobilizované jednotky ve většině nejsou zatím stmelené ( vycvičené ), nejsou ani motivované a dobře vybavené. Od jmenovaní generála Surovikina jsou vidět patrné rozdíly ve velení operace.

Surovikin je pravděpodobně nejkompetentnější ruský velitel. Zima bude opravdu náročná. Klíčovým prvkem na příští měsíce bude připravenost vojenské logistiky. Bez dobrého zásobování ani nejlepší a motivovaná armáda neuspěje. Myslím si, ze zde má UA v tomto výhodu. Podle náčelníka sboru náčelníků štábů generála Milleye ztráty ukrajinské armády jsou kolem 100 000 vojáků. Obdobné ztráty se odhadují na ruské straně.

Pravděpodobnost ukrajinského vojenského vítězství definovaného jako vytlačení Rusů z celé Ukrajiny včetně Krymu, který si nárokují, není z vojenského hlediska v blízké době vysoká. Z tohoto pohledu si mnoho lidí dnes klade otázku, zda by se nemělo začít s Putinem vyjednávat.

Samozřejmě, že ano, otázkou je ve který okamžik a v jaké situaci. Každá válka vždy končí u jednacího stolu, tak to je.

Zastánci rozhovorů musí mít jasno v klíčovém bodě, že v této fázi konfliktu nepřinesou jednání další ruské územní ústupky. Putin oznámil formální připojení velkých oblastí Ukrajiny, které nemá pod kontrolou, k Rusku. Mohl by souhlasit s příměřím, které neformálně akceptuje, že Ukrajina může mít tyto regiony, ale nebude souhlasit s takovým, který po něm bude vyžadovat, aby se dobrovolně stáhl z území, o nichž tvrdil, že jsou nyní součástí Ruska. Ne v této fázi války, protože přicházejí ruské posily a Západ míří do studené zimy, o níž Putin doufá, že zlomí jeho vůli nadále podporovat Ukrajinu.

Putinovo jednání ukazuje, že ještě nevěří, že tuto válku prohrává, že ji prohraje, ba dokonce, že se mu nepodaří získat bojem více půdy. Ruské síly se dokonce nyní přiklánějí k obnovené ofenzivě v Doněcké oblasti. Za těchto podmínek Putin neudělá ústupek, který se mu bude jevit jako naprosto ponižující, pokud jde o stažení z ohlášených anexí nebo stažení svých jednotek z oblastí, které v současnosti ovládají. Příměří by nyní zmrazilo linie tam, kde jsou v nejlepším případě v současné době.

Tato úvaha je nesmírně důležitá, protože Putinovy síly stále okupují strategicky důležité oblasti i po úspěších Ukrajiny v západním Chersonu. Rusko stále ovládá Záporožskou jadernou elektrárnu – největší v Evropě a hlavní zdroj ukrajinské energie. Stále ovládá životně důležité centrum Melitopol, město, které leží obkročmo na hlavních komunikacích z Ruska na východě k dolní řece Dněpr na západě a od Ukrajinců ovládané Záporožské oblasti na sever ke Krymu na jihu. Pokud si Rusko udrží Melitopol, vybuduje z něj masivní předsunutou základnu, ze které bude možné zahájit budoucí invaze, aby dobyly kritická ukrajinská města Záporoží a Dněpr a případně znovu překročilo řeku, aby ohrozilo celou Ukrajinu.

Současná pozice obou armád ponechává téměř celý ukrajinský těžební a zpracovatelský průmysl v ruských rukou. Tato průmyslová odvětví, soustředěná na východě kolem měst Doněck a Luhansk s důležitými dopravními a zpracovatelskými spoji přes Mariupol, tvořila značnou část ukrajinské ekonomiky před rokem 2014. Pokud je Ukrajina nezíska zpět pod svou kontrolu, tak riskuje, že se stane trvalým ekonomickým přívažkem závislým na mezinárodním společenství, pokud jde o dlouhodobou pomoc.

Nejsou to jen ukrajinská území někde na východě. V současné době vyjednávat o míru není obhajitelné ani přijatelné. Ukrajina musí tlačit dál a Západ musí pomoci Kyjevu vytvořit podmínky, které jsou dlouhodobě udržitelné. Ukrajina musí nejprve zajistit vojenské vítězství, a teprve potom se s podporou svých partnerů obrátit na Rusko, aby tato fakta kodifikovalo v diplomatické dohodě.

Jak jsem již zmínil v předešlé analýze, ruský rozpočet má na příští rok dostatek peněz na vedení války, navzdory tomu, že počítá s 2% deficitem. Například Putin 11. prosince podepsal zákon o přidělení více než devíti bilionů rublů (přibližně 143 miliard dolarů) na obranu, bezpečnost a vymáhání práva pro rozpočet na rok 2023 což je 30% celkového rozpočtu RF.

Jaké jsou další možnosti přivést Putina k jednacím stolu mimo drtivého vítězství a vytlačení Rusů z ukrajinského území? Samozřejmě je to i vítězství Ruska. Osobně se domnívám, že to může být i nespokojenost občanů RF a to s ohledem na mobilizaci, velký počet zabitých a zmrzačených ruských vojáků a ekonomická situace ruských rodin. A to i přes to, že Kreml ovládá 95% informačního prostoru. V 80. letech minulého století sdružení ruských matek mělo vliv na vedení politbira KSSS, které nakonec stáhlo sovětskou armádu z Afghánistánu. Podobné sdružení již vidíme i v dnešním Rusku. Odpor k posílání mužů na Ukrajinu ze stran žen sílí.

Co se týká ekonomické situace, tak západní sankce začínají dopadat na rozpočty rodin a to ještě nevíme, jaký dopad bude mít embargo na vývoz ruské ropy. Zavedení embarga by měl ovlivnit i tok milionů barelů ropy vyvážené z Ruska a tím příjmy ruské státní kasy. A to i přes to, že Rusko podle některých informací tajně nakoupilo asi stovku tankerů. Jenže by jich potřebovali cca 240.

Všechny tyto tři okolnosti, tedy totální vítězství nebo prohra Ukrajiny, protesty ruských lidí a ekonomická chudoba by mohly vést Kreml, aby zasedl k jednacím stolu.

Nicméně zatím to nevypadá na rychlý konec války. Bohužel.

Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel letos z pozice šéfa civilní rozvědky, a to kvůli kauze Dozimetr.

Zdroj náhledové foto: Refluence/Shutterstock