Byznysový pád manažerů MUS: Ze špice na lavici obžalovaných

Soud dnes začne po dlouhých devatenácti letech rozplétat privatizaci severočeských dolů Mostecká uhelná společnost. Obžaloba žene k soudu bývalé manažery Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejlu kvůli podezření, že způsobili státu miliardovou škodu, protože ovládli uhelnou společnost jejími vlastními finančními prostředky. Jak dnes žije klíčový aktér příběhu Antonín Koláček?

Hlavní postava skupiny Appian, která na konci 90. let získala severočeské doly Mostecká uhelná společnost, plzeňskou Škodu a řadu dalších firem, si momentálně balí kufry do švýcarského vězení. Nejvyšší soud v Lausanne totiž těsně před koncem loňského roku potvrdil už skoro čtyři roky starý rozsudek federálního trestního tribunálu, že pětice českých podnikatelů skrytých za schránkou Appian spáchala v Česku privatizační podvod a miliardy korun vytažené díky tomu z MUS pak vyprala ve švýcarských bankách.

Antonín Koláček za to jako nejvyšší manažer dostal od soudu nejvyšší trest. Více než čtyři roky ve vězení. Soud zároveň zkonfiskoval všechny jeho peníze ve Švýcarsku, což bylo zhruba pět miliard korun, a ještě všem uložil jako trest doplatit další dvě miliardy.

Koláček s rozsudkem sice nesouhlasí, na nástup do vězení je ale prý připraven. O možnost odsedět si trest v Česku žádat nebude. “Já osobně jsem po těch zkušenostech, které jsem u nás zažil v průběhu objasňování privatizace MUS, zvyklý na ledacos, takže to švýcarské vězení je v tom asi tou jemnější stránkou,” vysvětlil nedávno Českému rozhlasu. Se svými právníky zároveň připravuje žalobu na švýcarský stát u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. “V podstatě se dá říct, že bychom chtěli dosáhnout napravení křivdy, která stojí v pozadí. Ať se dají věci do pořádku,” řekl, co si od rozsudku slibuje.

Čas při čekání na předvolání do vězení tráví mimo jiné i zajištěním dalšího chodu byznysových projektů, které má momentálně v Česku. Jde hlavně o společnost Maitrea, která zastřešuje většinu jeho aktivit. Název Maitrea odkazuje na buddhismus, kterému se Koláček řadu let věnuje, a znamená „laskavý“ a „milující“. Víra mu v bouřlivé době, kdy se řešilo tunelování MUS jak ve Švýcarsku, tak zároveň běželo další vyšetřování i u nás, nepochybně pomáhala. Jak stojí na webových stránkách společnosti, Maitrea „pomáhá lidem naladit se na svůj vnitřní Klid a Radost ze Života ve všech životních situacích“.

Podle poslední účetní uzávěrky, která je však už z roku 2011, jde o bohatou firmu s miliardovým majetkem, která produkuje milionové ztráty. Maitrea pak ovládá další tři menší společnosti, z nichž nejzajímavější je Sky Walkers. Jde o specialistu na tandemové seskoky s padákem, které provozuje na mosteckém letišti.

Maitrea má hlavní sídlo v Týnské uličce poblíž Staroměstského náměstí v Praze, kde vlastní dům s centrem osobního rozvoje. Má i své vydavatelství specializované na duchovní a psychologickou literaturu a e-shop, kde si lze objednat třeba různé druhy kadidel a vykuřovadel. Ve Stodůlkách provozuje školu Aloka vedenou zenovým mnichem a kousek za Prahou má školku pro děti. „Domlouvám se teď s lidmi z Maitrey, aby vše mohlo pokračovat i bez mé přítomnosti,“ popisuje Koláček. Vedle mateřské školky momentálně staví dům seniorů a také připravuje Sluneční lázně v Rytířské ulici v Praze. „To je práce, která je rozsáhlá a všechny nás baví,“ dodává Koláček. Podle webových stránek Maitrey mají být Sluneční lázně posvátné a holistické. „Cílem projektu je lidem pomáhat posilovat své vlastní vnitřní procesy samoléčení a naladit se na svůj hluboký vnitřní klid a radost ze života,“ zní jejich definice.

V Česku bylo kvůli tunelování MUS stíhání Koláčka a dalších čtyř lidí ukončeno teprve loni. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci poslalo obžalobu k Městskému soudu v Praze v říjnu, teprve nyní bylo nařízeno hlavní líčení.

Podle obžaloby v tuzemsku bývalí majitelé MUS způsobili státu škodu přes 3 miliardy korun. „Po právní stránce jsou ty žalované skutky posouzeny jednak jako zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku, dále jako zločin podvodu, to se týká privatizace státem vlastněných akcií,“ popsal obvinění žalobce Petr Šereda. Škoda měla vzniknout při privatizaci 46 % akcií dolů do rukou Appianu v roce 1999. Za své akcie od něj stát dostal jen 650 milionů korun, ačkoliv jejich skutečná hodnota tehdy byla podle policie téměř 4 miliardy korun.