Rozhovory a názory

Dobře nakoupíš, dobře uvaříš. S Kamu o jídle pro radost

Je jí 27 let. Má za sebou zkušenost v kuchyni restaurace slavného britského televizního kuchaře Jamieho Olivera. Jako první žena se tam dostala k takzvanému pásu, tedy přípravě jídel jiných než salát a dezert. „Já se tam strašně řízla, a tak mě postavili ke grilu, kde jsem ukázala, že mi to fakt jde,“ vzpomíná na svůj úspěch vykoupený krví Kamila Rundusová. Od malička jí říkali Kamu. A pod touhle přezdívkou je známá jako blogerka, kterou sledují na jejím Facebooku Kamu‘s Mise en Place desítky tisíc fanoušků. Sama se cítí být víc kuchařkou, jednou chce mít vlastní podnik. „Ještě jsem k tomu nedozrála. Teď…

Petros Michopulos: Chovají se dnešní politici hůře než dřív?

/ESEJ/ Tahle otázka asi napadne každého, kdo sleduje českou politiku posledních pět let. Je Babiš horší než Zeman s Klausem? Sám jsem se nejednou dopustil věty: „Tohle by Klause nebo Zemana zabilo, ale Babišovi to projde!“ Takže odpověď by byla, že možná jo – ale tak jistý si už nejsem. Byla politika předchozích let horší než ta za posledních pět let? Musím si odpovědět, že asi ne. Politici se vždycky budou snažit posunovat hranice možného a budou se vždycky snažit posouvat mantinely parlamentní republiky. U nás, stejně jako všude jinde, kde funguje systém zastupitelské demokracie. Budou to dělat, protože chtějí…

Marek Hilšer: Ukázal jsem, že měnit věci jde i bez velkých peněz za zády

Lékař Marek Hilšer prožil pozoruhodných osmnáct měsíců. Bez známého jména, bez sponzorů, rádců, politického zázemí – zkrátka trochu po donkichotsku – se v horkém létě 2016 vydal dobýt Hrad. A i když se prezidentem nestal, během své cesty dokázal získat důvěru půl milionu Čechů. Sám pro sebe si splnil to, co si předsevzal: Ukázat lidem, že je možné věci měnit, stačí pevné odhodlání (a tolerantní manželka). Co všechno se o politice naučil a jak prezidentská volba ve skutečnosti vypadá, když se jí účastníte? Hilšer poskytl tištěnému magazínu Neovlivní.cz velmi otevřený rozhovor. Odemykáme ho i pro web. to už víc než rok,…

Opustil pozici špičkového manažera. Zakládá školu, jakou chce pro své děti

Pracovně to Martin Fuks dotáhl tak daleko, že to v Česku snad ani o mnoho dál nejde. Z regionálního obchodníka, který se Seznamem.cz spolupracoval na živnostňák, se vypracoval až na produktového ředitele celého internetového gigantu se čtyřmiliardovým obratem. Přesto se rozhodl skončit. Vrátit se domů, do Plzně, za rodinou. Protože měl pocit, že téhle práci už dal, co mohl. Protože mu utíkalo, jak jeho děti rostou. A protože si pro sebe našel nový cíl: pomoci na svět škole, do které by chtěl, aby jeho děti chodily s radostí. Protože – proč ne? edna věc je vědět, co by člověka bavilo dělat. A…

Očima cizince: Češi jsou jako orloj. Pořád v pohybu, který nevím jak, ale funguje

Do Prahy jej přivedla láska. „Svou ženu jsem poznal někdy v roce 2012 díky své práci. Zamilovali jsme se, a tak jsme přirozeně chtěli žít spolu. A já byl tehdy připravenější se přestěhovat. Navíc jsem v Praze párkrát byl a to město se mi líbilo,“ vypráví Carmine Rodi Falanga, rodilý Ital ze středu Apeninského poloostrova. Česká realita jej zaskočila a jako bývalý novinář se z „kulturního šoku“ vypsal na svém blogu. Vtipný, ironicky laděný a rozhodně ne zcela vážně myšlený příspěvek „10 věcí, které bych chtěl, aby mi někdo řekl, než jsem se přestěhoval do Prahy“ zveřejnil před rokem. A měl nebývalou…

Finančník Gabriel Eichler: Byznysmeni a řízení státu? Proč ne

V osmašedesátém odešel do USA na zkušenou a na dlouho tam zůstal. Vypracoval se až na pozici viceprezidenta Bank of America, dokonce mu Ronald Reagan kdysi nabízel post ministra financí. Stejná nabídka přišla před časem i ze Slovenska. Nechat se zlákat do politiky? Usoudil, že to asi není pro něj to pravé. Finančník Gabriel Eichler zůstal ve světě velkého byznysu, pozorně sleduje, co se v Česku děje, a – neztrácí optimismus. „Ač si tady strašně moc lidí stěžuje, lidem se vede fakt dobře. Když se podívám na svět, tak já jsem pořád rád, že jsem si Česko vybral jako svou zemi.“ vpádem…

„Už nejsme špička.“ Zpověď trenéra hokejové reprezentace

Až hokejová reprezentace v únoru odcestuje do Pchjongčchangu na olympijské hry, Češi doma u televize budou mít jasno: Medaile, nebo hlava trenéra! Hokej je národním sportem, něčím, na co jsme mohli být léta hrdí. Jenže… je to už pět let, co hráči naposled přivezli z velké akce medaili. „Máme ambice, ale je to jen touha a přání. Už nejsme favorité, můžeme jen překvapit,” říká otevřeně reprezentační trenér Josef Jandač. Vidí jen jedno malé pozitivum: Co by za účast na olympiádě dali naši fotbalisté nebo basketbalisté? dyž ve Finsku potkal Josef Jandač zástupce dvou týmů NHL, čelil nečekané otázce: Kdo z…

Občan Hrušínský: Je hrozné, kolik lidí dokáže naletět darebákům

Jana Hrušínského asi není třeba dlouze představovat. Příslušník herecké dynastie sahající do poloviny 19. století provozuje už patnáct let vlastní divadelní společnost. Domovskému Divadlu Na Jezerce se daří, představení jsou vyprodaná, inscenace a herci sbírají ceny. Přestože by měl mít všechny důvody k radosti, principál má viditelně obavy. Ty se netýkají jeho podnikatelských a hereckých aktivit. Jan Hrušínský je zklamán z politického vývoje, z rozdělené společnosti, kterou cloumá nenávist a která mu v lecčems začíná připomínat normalizaci 70. let minulého století. Odemykáme rozhovor ze zimního tištěného speciálu Neovlivní.cz. ozhovor to měl být v zásadě optimistický: o tom, co nás Čechy baví,…