Česko na slovenské odbočce. Jak vážná je hrozba „orbanizace“

„Putinův středoevropský předvoj hrozí expanzí do Česka.“ Magda Vášáryová, Pavel Kosatík, Jan Bubeník a Czeslaw Walek o tom, zda i Česku hrozí „orbanizace“ a proč někteří Slováci utíkají do Čech.

„Putinův středoevropský předvoj hrozí expanzí do Česka.“ Tak zní titulek článku, který na sklonku října publikovala na svých stránkách evropská edice respektované zpravodajské platformy Politico. Autorka textu Ketrin Jochecová v textu rozebírala myšlenku, že proruský blok v srdci Evropy v roce 2025 poroste. A pro Evropskou unii to může znamenat značný problém.

„K proruským středoevropským lídrům, jako jsou maďarský premiér Viktor Orbán a jeho slovenský protějšek Robert Fico, se příští rok připojí známá tvář: bývalý český premiér Andrej Babiš, jehož podpora v celostátních průzkumech opět roste,“ napsala pro Politico Ketrin Jochecová. „Ačkoli Babiš, miliardář a politický chameleon, není ideologicky tak pevně zakotvený jako Orbán nebo Fico, jeho strana se výrazně posunula doprava a Babiš nyní přebírá rétoriku svých kolegů z Maďarska a Slovenska.“

Ilustrace: Shutterstock

V textu dále popisuje postoje současné české vlády v kontrastu s Babišovými výroky. „Od porážky v parlamentních volbách v roce 2021 přijal 70letý Babiš ostrou rétoriku typickou pro krajně pravicové lídry – od obviňování EU z vysokých cen energií po zpochybňování vojenské pomoci Ukrajině nebo kritiku nelegální migrace, kterou chce řešit nasazením ozbrojených sil na pláže jižní Evropy,“ stojí v článku, který rezonoval. A to jak v Česku, tak v zahraničí.

„Těch reakcí bylo poměrně hodně – pozitivních i negativních. Maily, i telefonáty tady z Bruselu,“ říká na okraj rozhovoru pro Neovlivní.cz Ketrin Jochecová.

Novinářka pochází z Česka, žurnalistiku a mezinárodní vztahy vystudovala na Masarykově univerzitě v Brně, magisterský titul v oboru evropské záležitosti získala na Lundské univerzitě ve Švédsku. Než se před rokem přestěhovala do Bruselu, kde sídlí redakce Politico, žila ve Velké Británii, Francii a Švédsku. A má za sebou i krátké angažmá pro českou vládu v době evropského předsednictví.

Neo: Ve svém textu předjímáte, že nás čeká v zásadě slovenská cesta. Že případná Babišova vláda bude proti EU, více nacionalistická, proti podpoře Ukrajiny. Jsou ty obavy ale namístě? Není to tak, že před volbami bývá zkrátka rétorika politiků vyhrocená, říkají se věci, které chce nějaká skupina voličů slyšet, ale reálná politika je pak jaksi mírnější?

Já si právě myslím, že ten článek tak rezonuje, protože tady v Bruselu se neřeší až tolik, co se děje v Česku na domácí politické scéně. Ale řeší se, jak se české politické strany chovají v Evropském parlamentu. A tam poslanci hnutí ANO hlasují spíše prorusky. Takže i když Andrej Babiš říká, že proruský není, a jeho poslanci říkají, že proruští nejsou, skutečné hlasování na půdě EP vypadá jinak. Nebo třeba nehlasují přímo proti pomoci Ukrajině, ale zdržují se hlasování. A to také vysílá evropským spojencům nějaký signál.

Jinak samozřejmě – ano, do voleb zbývá ještě rok a může se hodně změnit. Ale já mám za to, že rétorika ANO je teď hodně podobná té, jaká byla před prezidentskými volbami v roce 2023. Tehdy byla hodně ostrá, blízká krajně pravicovým stranám. Ale jistě, nevíme, co se stane, pokud se Andrej Babiš opravdu stane premiérem, jestli se jeho postoje promění, nebo nepromění, protože jeho prohlášení se hodně mění, třeba i každý týden, že.

Jak vážná je hrozba „orbanizace“ v České republice? Proč někteří Slováci utíkají do Česka? A co nás čeká po příštích volbách? Odpovědi hledají Magda Vášáryová, Pavel Kosatík, Jan Bubeník a Czeslaw Walek v Zimním speciálu Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com

Sdílet článekShare on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email