© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Dozorčí rada státní společnosti ČEZ posvětila odchod z Bulharského trhu. Prodejní transakce, která se týká sedmi společností ČEZ, se stala v Bulharsku především kvůli financování veřejným tématem číslo jedna. Už kvůli ní rezignovala bulharská ministryně Temenužka Petkovová, před víkendem si pak český premiér v demisi Andrej Babiš kvůli celé operaci volal se svým bulharským protějškem Bojko Borisov. Oč v příběhu ve skutečnosti jde?
Skupina ČEZ začala na bulharském trhu podnikat na konci roku 2004 akvizicí distribuční i prodejní společnosti, které obsluhují přibližně tři miliony zákazníků. Především v západní části země a v hlavním městě Sofii.
Zásadní komplikace nastaly v roce 2013, kdy Bulhaři vyrazili do ulic demonstrovat kvůli vysokým cenám za energie. Tím začal složitý vztah mezi ČEZ a tamními úřady, který nakonec vyústil v arbitráž s Bulharskem.
Na konci loňského roku pak prodal ČEZ odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1 260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny. Bulhaři nabídli za elektrárnu přibližně za 1,3 miliardy korun. Kupní cena, kterou za její pořízení ČEZ zaplatil, byla ale několik let před tím 206 mil. EUR (přibližně 5,8 mld. korun). “Pro zájemce očividně nehraje roli ani tak samotná elektrárna, která má dnes spíše hodnotu případného šrotu, ale její pozemky, které se dají přestavět na přístav,” citovaly HN již dříve osobu blízkou celé transakci. Uvedený přístav má strategickou polohu z pohledu energetické soběstačnosti regionu.
Rozhodnutím dozorčí rady z minulého týdne byl schválen prodej dalších sedmi společností: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie. Dalšími jsou společnosti, zabývající se prodejem i obnovitelnými zdroji. Částka zveřejněna nebyla, v byznysovém zákulisí se spekuluje o ceně kolem 8,2 mld. korun. ČEZ uvedl, že výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech, které koupil ČEZ v roce 2004, byl 281,5 milionu eur. Při přepočtu kurzu z listopadu 2004 se částka rovnala přibližně 8,8 mld. Kč.
Opuštění bulharského trhu kopíruje expanzi a následný ústup ČEZu z Albánie, kde byla také zahájena arbitráž a následně česká energetická společnost odprodala svá aktiva.
Prodejní transakce je přitom v Bulharsku už několik měsíců veřejným tématem číslo jedna. Prvním důvodem je pozadí společnosti Inercom Bulgaria EAD, kterou si management ČEZu vybral pro prodej bulharských společností. Kvůli klienteistickým vazbám s Inercomem před několika dny rezignovala bulharská ministryně Temenužka Petkovová. Důvodem byly její dlouholetá známosti s majitelkou Intercomu Ginou Varbakovouvou a jejím manželem Slavčem Varbakovem.
Mimo klientelismus a prodej relativně nevýznamné společnosti je z pohledu bulharských médií a politiků zásadní způsob financování celé transakce, za kterou by měla stát offshorová firma Score Trade. Spoluvlastníkem společnosti je miliardář gruzínského původu s vazbami na Rusko Paata Gamgoneišvili, který zanechal několik stop v aférách s daňovými ráji Paradise Papers a Offshore Leaks. Gamgoneišvili rovněž působí jako ředitel ruské komerční banky Slavjanskij Credit. Bulharská média podrobně popisují jeho podnikání a vazby na Moskvu.
Před víkendem celou situaci řešil i bulharský premiér Bojko Borisov, který si telefonoval se svým českým protějškem Andrejem Babišem. Sám Babiš se k třaskavé situaci ohledně ČEZu veřejně nevyjadřuje. Nicméně Lidové noviny z mediálního domu Mafra, který je součástí Babišova svěřenského fondu, se problematice Bulharska důsledně v posledních týdnech věnuje. Transakce ČEZ popisují jako pochybné.
A stejně o nich v LN v úterý promluvil i sám Babiš: “Jsem v šoku z toho, co se děje v Bulharsku. Premiér Bojko Borisov navíc uvedl, že celou věc vyšetřují různé orgány. Vůbec té současné situaci nerozumím. Pan generální ředitel ČEZ by měl vysvětlit dozorčí radě, co se děje.”
Dosavadní rozvržení sil v dozorčí radě ČEZu přitom Andreji Babišovi nedovoluje společnost kompletně ovládnout, ačkoli o to usiloval v podstatě od chvíle svého vstupu do Sobotkovy vlády. V současnosti jsou v dozorčí radě nominování zástupci odborů a dále odborníci nominovaní podle politického klíče minulé vlády. Čtyři zástupce nominovalo hnutí ANO, tři ČSSD a jednoho KDU-ČSL Takto složená dozorčí rada bulharskou transakci hladce schválila.
Andrej Babiš se podle svých spolupracovníků pokusí dozorčí radu vyměnit už na příští valné hromadě, která je jako každoročně naplánovaná před letní prázdniny. Současný management v čele s Danielem Benešem se ale zjevně nevzdá bez boje. Ostatně byl to právě Beneš, koho hlavní prezidentův poradce Martin Nejedlý pozval na oslavu znovuzvolení Miloše Zemana.
Shodou okolností prezident Zeman před několika dny prohlásil, že by byl rád, aby nová vláda v čele s premiérem Babišem vznikla ještě do prázdnin. Toto období se časově kryje právě s výše popsaným s konáním řádné valné hromady společnosti ČEZ, na kterou tak může mít Hrad prostřednictvím zákulisních dohod vliv a může tak udržet současné vedení.