Chyť mě, jestli to dokážeš. Osobní vhled do kauzy miliardových podvodů

Nejtroufalejší podvod v dějinách, s českou stopou a ruskou koncovkou. Zákulisí aféry Wirecard popisuje Aleš Vávra, který byl roky v osobním kontaktu s lidmi, kteří ji odhalili.

Jsou to dva roky, co se provalila kauza Wirecard – jeden z nejtroufalejších miliardových podvodů v dějinách. A s českou stopou. Ústřední „hrdina“ Jan Maršálek je stále na útěku. Zákulisí příběhu, který aktuálně přibližuje filmový dokument na Netflixu, pro říjnový časopis Neovlivní.cz popisuje portfolio manažer Aleš Vávra. Jeho svědectví je o to cennější, že byl sám roky v kontaktu s mnoha aktéry této story. S těmi, bez nichž by podvody německé burzovní superstar nebyly nikdy odhaleny.

Ve filmu Chyť mě, jestli to dokážeš ohromuje Leonardo DiCaprio lehkomyslností, s jakou vodí své okolí za nos. A drzostí, s jakou podvodně získává miliony. Snímek natočil Steven Spielberg podle skutečného příběhu Franka Abagnalea mladšího.

O desítky let později se zrodil nový Frank Abagnale. Jmenuje se Jan Maršálek, pochází z rodiny vídeňských Čechů a stojí za kauzou Wirecard.

Stejnojmenná německá platební společnost vyhlásila v červnu 2020 bankrot. Stalo se tak poté, co se ukázalo, že má manko v přepočtu asi 50 miliard korun a další miliardy dodnes dluží akcionářům.

Miláček akciových trhů začínal na přelomu tisíciletí jako zpracovatel plateb za pornofilmy a hazardní hry na internetu. Ve finále pak firma fungovala jako poskytovatel platebních služeb skrze kreditní a debetní karty. Tržní hodnota Wirecardu se přiblížila třiceti miliardám eur, což bylo víc, než měla ve své době například Deutsche Bank.

Příběh překvapil svět drzostí, s jakou Maršálek a spol. prováděli podvody. A lehkomyslností, s jakou vykazovali ve svém byznysu miliardy, které ve skutečnosti nikdy neexistovaly.

Aktuální filmový dokument Netflixu vychází z knihy Dana McCruma, investigativního reportéra britského listu Financial Times. McCrum případ popisoval od roku 2015 v seriálu House of Wirecard a čelil dlouholetému nevybíravému tlaku společnosti a jejích právníků. Obviňovali ho, že vymyšlenými informacemi o kondici Wirecard manipuluje s trhem.

Teprve pět let poté, co vydal první článek, mohl McCrum pocítit jisté zadostiučinění. Bez jeho vytrvalosti a zarputilosti by se roky pečlivě budovaný systém podvodů zhroutil minimálně později. Německé banky a regulační úřady totiž měly stejné informace, rozhodly se je ale zamést pod koberec, což následně připravilo o posty hned několik státních manažerů i politiků.

„Pro mě a mnoho mých dlouhodobých spolupracovníků to bylo, jako by se z nás zvedlo obrovské závaží. Moje velká bílá velryba byla konečně pryč,“ napsal o tom McCrum později.

PÁTRÁNÍ JAKO POSEDLOST

Dan McCrum v tom však nebyl sám, byť díky renomovaným Financial Times byl jeho hlas slyšet nejvíc. Minimálně stejně důležití, ne-li ještě důležitější byli z mého pohledu tři další lidé. Bez nich by žádný příběh nebyl, jejich informace posloužily jako důkazy pro novináře McCruma a následně pro vyšetřující úřady.

Pro mě osobně se tři největší hrdinové jmenují Fraser Perring, Pav Gill a Jigajig. Se všemi třemi jsem měl uplynulých šest let možnost komunikovat.

Jak se podařilo podvod odhalit? Proč to oficiální místa kryla? A stáli v pozadí kauzy ruské zpravodajské služby? Čtěte v říjnovém časopise Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: polizei.sachsen.de

Autor je portfolio manažer. Pracoval 11 let pro J&T, od roku 2013 pro Metatron Capital SICAV Plc, kde má na starost Short equity HF. Externí spolupracovník Neovlivní.cz.