Chytrá karanténa: Velký státní podvod

Jak ve skutečnosti probíhala příprava projektu, který může ochránit zemi před epidemií a zároveň lidem umožní, aby i v éře covid-19 relativně normálně žili? Kdo tvořil, kdo se vezl a kdo to hatil? A proč nefunguje? Zdroje z vlády a byznysu promluvily.


Měla to být vlajková loď boje Babišovy administrativy s nákazou covid-19. Jak ostatně 30. března v LN prohlásil sám Andrej Babiš: „Jde skutečně o nejdůležitější projekt, který stát chystá.“ Ve skutečnosti chytrou karanténu odpracovali lidé z byznysu sdružení ve skupině Covid19cz. A zástupci státu – konkrétně ministerstvo zdravotnictví a zejména hygiena – její zavádění v praxi podle svědků hatili.

Dopady jsme v minulých dnech všichni viděli v přímém přenosu v Ostravě. „Chytrá karanténa absolutně nefunguje a již použití slova chytrá u toho, co se děje, by mělo být trestné. Lidé se dozvídají výsledky testů pozdě, a mnozí tak zbytečně žijí ve stresu a mnozí tak zbytečně sedí v karanténě,“ uvedl svazek obcí na Karvinsku.

Když AB udělá dobrý den
Že vznik chytré karantény nebude snadný a spolupráce státu s privátem přinese střet dvou zcela odlišných světů bylo podle rekonstrukce, kterou Neovlivní.cz sestavila z rozhovorů z vládními úředníky i lidmi z byznysu, jasné už v polovině března.

Vláda právě kvůli covid-19 vyhlásila mimořádný stav a skupina privátních IT expertů ze skupiny Covid19CZ obratem začala pro stát chystat infolinku, která by měla odlehčit zahlceným krizovým linkám. Jenže úředníci z Vojtěchova resortu jim odmítali vydat data.

Propagační video ministerstva zdravotnictví k chytré karanténě Zdroj: MZCR

„Říkali jsme jim: máme na to usnesení vlády. A oni, že usnesení sice ukládá vznik linky, ale už jim neukládá nám data vydat. A že se kvůli tomu nenechají zavřít. Musel zasáhnout osobně premiér a doslova je seřvat. Na šéfku jedné z krajských hygien ječel asi deset minut, ať se na to vyse… a prostě to udělají. To se pak opakovalo i u jiných případů. Nepohnuli se, dokud nezasáhl Babiš. Začali jsme tomu říkat, že AB zase musí udělat dobrý den,“ popisuje jeden ze zástupců byznysu.

V podobném duchu se pak nesly i další týdny. Největší potíž byla podle insiderů v tom, že se hygienici odmítali vzdát svého „papírku a tužky”. Byli po desetiletí zvyklí sbírat data o nakažených ručně: s telefonem v jedné ruce a tužkou na zapisování v druhé. A nechtěli na tom nic měnit.

“Hygiena je přesvědčena, že se to dá všechno vyřešit tím provoláváním. Ale to může fungovat na situaci, kdy máme v kraji dvacet případů spalniček. Ne na velkou akci. A nám se zaměstnance hygieny nepodařilo přesvědčit, že to jde dělat jednodušeji a také s menším rizikem chybovosti,” potvrzuje jeden z členů skupiny Covid19CZ Patrick Zandl.

To, že má pravdu, dokládají třeba případy, kdy hygiena sdělila testovaným lidem chybné výsledky testů. Z poslední doby je to například pražský programátor Jan Šromek, kterému přišly negativní výsledky. Ovšem na jméno a rok narození někoho jiného. Hygiena si spletla testované. On sám byl nakonec pozitivní. Redakce má k dispozici zase jiný případ, kdy hygiena kontaktovala rodinu a oznámila jejím členům, že mají jít do karantény, protože se na oslavě potkali s nakaženou osobou. Rodina ovšem na této oslavě vůbec nebyla. Naopak byla na jiné party, v jiném kraji, kde byl také pozitivně testovaný.

Tvrdili, že s počítačem neumí
Pro pochopení myšlení hygieniků je třeba nahlédnout i do jejich věkových struktur. Průměrný věk lékařů na hygieně je 56 let, třetina je podle údajů z roku 2016 starší 60 let. Mladí se tam nehlásí. Hygiena je také dlouhodobě podfinancovaná.

„Snažili jsme se je proškolit, ale někteří i po týdnu školení tvrdili, že s počítačem nikdy nepracovali a neumí to,“ připustil armádní důstojník, který byl do akce také zapojený.

O účasti armády rozhodl už v březnu premiér, když se ukázalo, že ministerstvo zdravotnictví není schopno zajistit klíčové kroky státního boje s nákazou. Od logistiky, přes testování a transporty vzorků. I chytrá karanténa proto první týdny spadala do gesce armády. Jenže i vojáci byli odkázaní na to, s jakou ochotou hygienici do projetu zapojí.

„Armáda sehrála pozitivní roli. Do jisté míry nahradila nefungující aparát resortu zdravotnictví, včetně třeba převozu vzorků z odběrových míst,“ dodal již citovaný zástupce byznysu.

Samotní hygienici se k chytré karanténě veřejně vyjadřovat nechtějí. Na dotazy Neovlivní.cz nereagovala ani Eva Gottvaldová, kterou vláda v polovině března odvolala. Ani její nástupkyně Jarmila Rážová, jejíž lidé se měli projektu hrát klíčovou roli zapojit.

Potíže se zaváděním chytré karantény nicméně nyní přiznává bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který byl zplnomocněncem vlády pro celý projekt. „Principy chytré karantény jsou správné. Bylo nesmírně obtížné ji nastartovat, neboť elektronizace znamenala propojení mnoha desítek ne zcela kompatibilních systémů. To se nakonec podařilo,“ uvedl Prymula pro Neovlivni.cz.

A jak připustil, někteří se prosté svého „papírku“ vzdát nehodlají: „I teď se najdou v systému lidé, kteří se na jakoukoliv elektronizaci dívají s nedůvěrou.“

Nejsou systémy a nikdo to neřeší
Jak také vyplývá z Prymulových odpovědí, teprve nákaza covid-19 naplno i pro laiky odhalila to, co zasvěcení vědí už dlouhé roky. Jednotlivé úřady státní správy spolu nejsou propojené, automaticky přenášet data je tak v řadě případů nemožné.

Stát prostě nemá na krizové situace funkční systémy. Navzdory tomu, že tu v minulosti byly třeba povodně.

To, že spolu jednotlivé státní úřady „neumí mluvit“, popisuje na konkrétním příkladu v Letním speciálu Neovlivní.cz i další člen skupiny Covid19CZ Petr Bartoš: „Například krizový štáb chtěl vizualizaci dat o tom, kde jsou ohniska epidemie, jaké tam jsou kapacity k testování. Prostě taková data, aby se boj s epidemií dal nějak řídit. Byl velký problém toho dosáhnout. Laboratoře neměly nástroje, jak posílat výsledky automaticky do Ústavu zdravotnických informací a statistiky, ústav dodnes neumí automaticky posílat výsledky na hygienické stanice. Lidé ve státní správě říkali, že to jde i ručně a že je automatizace nezajímá. Nenašli jsme tam vůli pro vylepšování a zefektivnění základních procesů. Věříme ale, že krize odhalila bolestivá místa systému a namotivuje státní úředníky k inovaci.“

Jakoby se jich to netýkalo
Dokud se v projektu chytré karantény premiér angažoval – byť výše popsaným systémem „AB udělá dobrý den“ – situace se podle zástupců byznysu i státu posouvala. Jenže ministerský předseda postupem času svůj zájem přesunul jinam, zástupci soukromých firem svou práci na projektu ukončili, chytrá karanténa přešla definitivně pod ministerstvo zdravotnictví, a to byl konec.

Jako důkaz může posloužit Moravskoslezský kraj, kde hygiena bez varování po týdnech podceňování z hodiny na hodinu vyhlásila mimořádná opatření.

Jak nyní uvedl prorektor Univerzity Karlovy, biochemik Jan Konvalinka, právě uvalení plošných opatření na celý kraj ukazuje na nefunkčnost chytré karantény. „Plošná opatření jsou přiznáním toho, že se nám chytrá karanténa nepovedla, že se nám nedaří dost rychle testovat – což nechápu, jak je možné, protože na to máme technické možnosti – že se nám nedaří správně trasovat. Tím pádem musíme dělat nepříliš chytrá, ale účinná plošná opatření. Po šesti měsících, kdy virus známe, bychom měli být dál,“ řekl Konvalinka v České televizi.

Premiér Andrej Babiš si přitom musel být vědom toho, že když ponechá chytrou karanténu v rukou Vojtěchova resortu, nemusí to dopadnout dobře. Když mu totiž projekt v půli května předával, řekl: „Doufám, že resort zdravotnictví se k tomu přihlásí, není to záležitost jen IT a armády,“ uvedl. A na adresu ministerstva zdravotnictví ještě dodal, že se „tváří, jako by se jich to netýkalo“.

Co z toho plyne pro příští týdny? A je vůbec stát připravený na případnou druhou vlnu covid-19? Již brzy na Neovlivní.cz

 

Zdroj náhledové foto: Ministerstvo zdravotnictví

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít