Co odhalila nehoda Pandurů na dálnici

Případ z listopadu 2023 se vrací na stůl policie. Obviněný voják odešel do civilu, armáda nad ním ztratila pravomoc.

Byla to nehoda, která naplno odhalila nedostatky v tom, jak armáda v praxi zajišťuje bezpečnost při přejezdech několikatunových kolosů. Když už tedy vojenské obrněnce Pandur musí pouštět do ranní špičky na dálnici a nevozí je po železnici.

Podle armády měl nehodu odskákat řidič panduru Tomáš M. Ten ale s verzí vojenské policie nesouhlasil, zadal si vlastní znalecký posudek a nakonec odešel z armády.

Nyní se proto případ vrací zpátky na stůl „civilní policii“. „Případ převzala zpět policie,“ potvrdil redakci sám dnes již bývalý voják Tomáš M.

Snímek z místa nehody. Foto: Policie ČR

To listopadové ráno 2023 bylo lehce přes 6 stupňů, pršelo a ještě byla tma, když se do kolony vojenských obrněných transportérů Pandur na nájezdu na dálnici D6 zařadila řidička malého červeného hyundaie. A pak nečekaně zpomalila.

Doprovodná vojenská vozidla Toyota a Škoda, která jela před pandury, se jí ještě stačila vyhnout. Dvacetitunový obrněnec takový manévr nemohl zvládnout, v levém pruhu už navíc jela auta, a řidič tak šlápnul na brzdy. Skoro zastavil. Další řidič obrněného vozidla za ním už to ale nezvládl a vrazil do něj. První pandur poskočil a narazil do červeného civilního auta.

Výsledkem bylo osm zraněných vojáků, dva poničené obrněné transportéry a rozbitý zadek hyundaie.

Takový je popis nehody z 15. listopadu, který redakce zrekonstruovala z vyšetřovacích spisů policie a armády a znaleckého posudku.

Navzdory tomu, že do vojenského konvoje se civilní auta zařazovat vůbec nesmí, a navzdory tomu, že bezpečný průjezd armádních kolon má zajistit vojenská policie, armáda stíhala řidiče obrněnce Tomáše M. A dokonce jej obvinila. Nyní bude verzi vojenské policie zkoumat civilní policie, která má v ruce nový znalecký posudek, který si nechal zpracovat sám Tomáš M. Dává mu za pravdu, že nehodě nemohl zabránit.


ČTĚTE TAKÉ: Pandury na dálnici


On sám ale po této události z armády odešel. „Byla to poslední kapka. Sice jsem tam prožil kus života, bavilo mne to, ale jsem zklamaný. Z celé státní správy i systému, v jakém je stavu,“ dodal Tomáš M.

Vojenský řidič Tomáš M., který má s pandurem naježděno mezi třemi až čtyřmi tisíci kilometry, staví svoji obhajobu právě na tom, že rychlost kolony ve skutečnosti stanovuje vojenská policie. „Chtěli nás mít co nejrychleji z krku, dokonce původně chtěli jet přesun bez přestávky, což jsme jim během přípravy přesunu dokázali vymluvit. Jeli příliš rychle, byli jsme jak desperádi. My se jich museli držet, při přesunu nemůžeme zaostávat a tempo neurčujeme. Jsme poslední, kdo může něco ovlivnit,“ citoval jej říjnový časopis Neovlivní.cz.

Záznam z proškolení před výjezdem, během něhož proběhla diskuse na téma co nejrychlejšího přesunu, není k dispozici. „Vojenská policie ho nedodala. Prý se jim to rozbilo,“ dodal obviněný řidič.

Kam se záznam poděl? To není jasné. Mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková k tomu v časopise Neovlivní.cz uvedla: „Vojenská policie nemá povinnost pořizovat záznam z poučení před odjezdem kolony.“

S tím koresponduje i zjištění dalšího znalce přizvaného přímo armádou, který upozornil, že není ani zřejmé, jak to proběhlo na nájezdu na dálnici. „Nejasná je činnost vojenské policie při vjezdu na dálnici a znalec nemá o této činnosti žádnou relevantní informaci, protože neexistuje písemný materiál z vyšetřování nehody státní policií,“ uvedl do znaleckého posudku pro armádu.

Příběh nehody z dálnice D6 odhalil, že vojenská policie nemá žádný striktní předpis, který by detailně stanovil, jak má postupovat při průjezdu vojenské kolony kolem nájezdů na dálnice. Řídí se tedy jen silničním zákonem, který říká, že civilisté nesmí do takových kolon vjíždět.

„Takový předpis neexistuje. Vnitřní normativní akt, který je určen pro zabezpečení policejní ochrany přesunů ozbrojených sil ČR nebo ozbrojených sil jiného státu, pouze stanovuje působnost, podmínky a postupy příslušníků vojenské policie (např. počty, spojení apod.),“ cituje časopis mluvčí vojenské policie Kateřinu Mlýnkovou.

Přitom sami řidiči obrněných kolosů volají po tom, aby vojenská policie na nájezdech stála a blokovala je po celou dobu, co kolona projíždí. V mnoha případech totiž vůbec nemají šanci případné civilní vozidlo vidět.

To, že v případě srážky s hyundaiem tam vojenská policie nestála po celou dobu průjezdu kolony, potvrdil i řidič dalšího panduru. Jan K. do policejního protokolu uvedl, že nejprve vojenští policisté nájezd na dálnici pro několik aut zastavili, pak se ale vydali před konvoj.

„Kolegové od vojenské policie se poté vydali dále ve stejném směru jízdy. Když jsem se přiblížil s vozidlem k nájezdové větvi, tak červené vozidlo objelo stojící vozidla v připojovacím pruhu a najelo do pravého jízdního pruhu. Vozidlo se připojilo ve velmi nízké rychlosti,“ řekl.

I on pak při výslechu výslovně dodal, že tam vojenská policie měla stát po celou dobu: „Vojenská policie zastavila na nájezdu asi dvě vozidla a poté pokračovala, tudíž řidička červeného vozidla nevěděla, že projíždí vojenská kolona, a připojila se před nás,“ vypověděl Jan K.

A stejný problém představuje výše zmiňovaná rychlost, kterou se mají transporty pohybovat. I když je v rozkazu pro přesuny, který vydává armáda, uvedená vždy rychlost kolony, v praxi se to podle samotných řidičů transportérů málokdy dodržuje.

Vojenská policie se ale od diskusí o rychlosti distancuje. „Rychlost kolony je stanovena v rozkazu pro přesun, který vydává velitel organizačního celku AČR. Vojenská policie zajišťuje bezpečnost a plynulost průjezdu vojenské kolony. Tudíž vozidla vojenské policie musí do křižovatek či nebezpečných míst vjet v předstihu před vojenskou kolonou, aby upozornila ostatní řidiče v provozu,“ dodala Mlýnková.

Zdroj náhledové foto: Policie ČR

Sdílet článekShare on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email