Co všechno svědčí o tom, že s inzercí na Čapím hnízdě se podvádělo

Překvapivé rozhodnutí policie, která konstatovala, že masivní reklama v rozestavěném sídle Andreje Babiše byla v pořádku.

Umístění reklamy do rozestavěného objektu. Svědectví účetní, která existenci reklamy zpochybnila. Reklama v rekordním objemu, větším než na volební kampaně politických stran. A posudky, podle nichž byly příjmy z údajné reklamy od spřízněných firem jedinou finanční injekcí, která držela luxusní víkendové sídlo Andreje Babiše finančně nad vodou.


Ilustrace: Neovlivni.cz

Přesto nyní pražská policie po třech letech vyšetřování oznámila, že se podle jejího názoru nejedná o žádný trestný čin.

“Městskému státnímu zastupitelství v Praze bylo předloženo policejním orgánem usnesení o odložení věci v mediálním prostoru mimo jiné označované jako “kauza reklamy na farmě Čapí hnízdo“,” oznámilo státní zastupitelství. 

Důvody, které policii k jejímu rozhodnutí vedly, nikdo nezveřejnil. Pražská hospodářská kriminálka, která má případ na starosti, mediální výstupy přenechala státnímu zastupitelství. A to zase tvrdí: “Do doby skončení přezkumu věci ze strany dozorového státního zástupce není možné k věci podat žádné další bližší informace.”

Rozhodnutí kriminalistů lze přitom už nyní označit za překvapivé. Jednak proto, že během vyšetřování policisté mimo záznam potvrzovali, že podezření z daňových úniků z reklamy na Čapím hnízdě je vážné. V zákulisí se dokonce o případu mluvilo jako o důkazně podloženější věci, než byl samotný dotační podvod na Babišově farmě.

Případ vypadá jednoznačně i při detailním pohledu na to, jak údajná stamilionová reklama měla na víkendové farmě bývalého premiéra probíhat.


Babišova účetní: Reklama na Čapím hnízdě? To těžko


V kostce jde o to, že Babišovy firmy z jeho holdingu Agrofert poslaly na účet Čapího hnízda jen za roky 2010 a 2013 téměř 280 milionů korun. Zdůvodnily to tvrzením, že si tak na farmě zaplatily svoji propagaci.

Řadoví kriminalisté se přitom už rok po zahájení vyšetřování podle zjištění Neovlivní.cz přiklonili k názoru, že reklama na Čapím hnízdě byla fiktivní a fakticky neproběhla. Farma ale jen díky příjmům z inzerce mohla splácet stamilionový úvěr. A firmy z Babišova holdingu si naopak mohly reklamu dávat do nákladů, snižovat tak daňový základ a tím i daně, které následně odváděly státu.

Stejné podezření měli i auditoři Evropské komise, kteří se financování Čapího hnízda věnovali ve své auditní zprávě k neoprávněné dotaci pro farmu. A podobné reklamu zpochybnil i ekonom Karel Mojžišík, jehož posudek původně vůbec přiznání dotace farmě nedoporučil. Dospěl k závěru, že farma nemá šanci standardní cestou získat tak velké příjmy z reklamy, aby ufinancovala svůj chod.

„Po konzultacích s dalšími podnikateli v oblasti reklamy a vlastními kontrolními orientačními výpočty hodnotitele bylo dosaženo orientační maximální částky příjmů z reklamy ve výši cca 12,5 milionu korun, tedy 50 procent žadatelem projektované úrovně,“ napsal v posudku, který jsme před lety odhalili Mojžišík.

Jenže nepočítal s tím, že přijde na pomoc Agrofert a rozhodne se na rozestavěné farmě inzerovat prostřednictvím billboardů. Nad tím se také podle zjištění Neovlivní.cz pozastavila hlavní účetní Čapího hnízda Věra Knobová, která při výslechu na policii existenci reklamy zpochybnila.

Na přímý dotaz kriminalistů, zda Farma Čapí hnízdo poskytovala nějaké reklamní služby, Věra Knobová do policejního protokolu uvedla: “To těžko, vždyť tam byla investiční výstavba.”

Knobová, která působila před tím jako hlavní účetní celého holdingu a s Babišem se dle vlastních slov zná od roku 1995, pak na doplňující otázku dodala, že si nevzpomíná ani na žádnou fakturu či smlouvu spojenou s reklamou.


Daně na Čapím hnízdě: Kam až sahá loajalita Aleny Schillerové


V době, kdy Knobová měla na starost účetnictví Čapího hnízda, přitom na účtu farmy přistály miliony hned z několika holdingových firem: Prechezy, Agrofertu či německé chemičky SKW Piesteritz. Když jí s tímto faktem policie konfrontovala a předložila jí čtyři účetní doklady, Knobová uvedla, že to asi musela zapomenout, protože ji to vlastně nezajímalo.

Jak už jsme popsali, policie s uzavřením případu dlouho otálela proto, že čekala na zprávy, zda byla státu způsobena nějaká škoda na daních. Tyto dokumenty měla dodat finanční správa, která ještě do prosince loňského roku podléhala Babišově vládní podřízené Aleně Schillerové, jeho ministryni financí.

Pokud nyní policie tvrdí, že nikoho stíhat nebude, musely zprávy z finančních úřadů vyznít ve prospěch holdingových firem i samotné Farmy Čapí hnízdo.

Sama Alena Schillerová v minulosti ve Sněmovně tvrdila, že úředníci takto politicky citlivou kauzu rozhodně nezametou pod koberec. “Vylučuji to, že by úředníci Finanční správy tak jednali. Předjímáte, že by dostávali nějaké pokyny? To je úplně vyloučeno,” kategoricky reagovala na pochybnosti poslanců.

V minulosti přitom právě v této kauze a v éře Babišovy vlády už úřady jednou prokázaly, co jim je bližší: právo nebo byznys miliardáře-politika?

Na daňový rozměr inzerce na Čapím hnízdě totiž už před osmi lety upozornila Prahu německá finanční správa. Jejím zaměstnancům se nezdála reklama, kterou si u luxusního kongresového centra objednala německá chemička SKW Piesteritz z holdingu Agrofert. Šlo o reklamní výdaje za devět milionů a německý finanční úřad měl podezření na daňový únik.

Němci předali upozornění české finanční správě v roce 2014, v době, kdy resort financí řídil přímo Andrej Babiš. Jak pak oficiálně potvrdila finanční správa pro portál Seznam Zprávy, s německým podnětem se nic nestalo. Nikdo jej policii, ani konkrétnímu finančnímu úřadu k vyřešení nepředal.

V podezření v celém příběhu jsou přitom manažeři holdingových firem Agrofertu, ale také přímo premiér Andrej Babiš, jak vyplývá z obchodního rejstříku. Právě on byl totiž předsedou představenstva a generálním ředitelem Agrofertu až do ledna 2014. A právě Agrofert byl podle zprávy OLAF a znaleckého posudku České znalecké jedním ze zadavatelů reklamy na olbramovické farmě.

„V podezření jsou samozřejmě v první řadě statutární zástupci farmy Čapí hnízdo na jedné straně a statutární zástupci firem holdingu, které onu reklamu měly zadávat,” uvedl senátor Tomáš Goláň, který svým trestním oznámením vyšetřování případu rozhýbal.

Rozhodnutí policie nyní přezkoumává státní zastupitelství, které jej může zrušit. V čele městského státního zastupitelství v Praze stojí Martin Erazím, který byl do funkce instalovaný Babišovým ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem.

Ten samý Erazím původně pokryl rozhodnutí svého podřízeného Jaroslava Šarocha, když chtěl v roce 2019 odložit k ledu i samotnou dotační kauzu Čapí hnízdo. Případ se znovu otevřel a nyní dostal až před soud díky bývalému nejvyššímu žalobci Pavlu Zemanovi.

Zdroj náhledové foto: Neovlivni.cz

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email