Co znamená stopka zpravodajských informací pro Ukrajinu

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek analyzuje poslední krok administrativy Donalda Trumpa, který rozhodl, že už Vladimiru Zelenskému nebude poskytovat informace amerických tajných služeb.

Pro pochopení důsledků kroku amerického prezidenta je nejprve nutné vědět, jaké informace USA do Kyjeva posílaly. Byly to konkrétní údaje, které Ukrajině umožnily identifikovat a zasáhnout strategické ruské vojenské cíle, které byly mimo napadenou zemi.

Mezi těmito informacemi byly:

Satelitní průzkum: Spojené státy poskytovaly Ukrajině údaje o rozmístění ruských vojenských cílů, což zahrnovalo informace o raketových a muničních skladech, leteckých základnách a velitelských postech na ruském území.

Identifikace cílů pro raketové systémy (HIMARS, ATACMS): Ukrajina měla přístup k informacím, které jí umožnily efektivně využívat raketové systémy jako HIMARS a ATACMS k útokům na ruské vojenské infrastruktury a logistická centra.

Cíle pro rakety a drony: S těmito informacemi byla Ukrajina schopna provádět údery na ruské cíle daleko za frontovou linií. Tyto údery nejenže měly vojenský význam, ale také měly psychologický efekt na ruské síly, které čelily ztrátám na své vlastní půdě.

Díky těmto informacím byly ukrajinské síly schopny nejen narušit logistiku ruských vojenských operací, ale i zpomalit ruské síly na frontové linii tím, že se ruské armádní struktury a letectvo musely více chránit a přesouvat se dál od hranic, aby se vyhnuly úderům Ukrajiny.

Ochrana proti ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu:
Další klíčovou složkou zpravodajských informací, které byly Ukrajině poskytovány, byla podpora jejího systému včasného varování před ruskými raketovými a dronovými útoky na její civilní a vojenskou infrastrukturu. Tyto informace pomáhaly Ukrajincům včas identifikovat hrozby a přijmout opatření k minimalizaci škod.

Vliv na ruské operace
Pokud by Donald Trump nepřehodnotil své rozhodnutí, ztráta těchto zpravodajských informací by měla přímý vliv na schopnost Ukrajiny pokračovat v účinné obraně a ofenzivních operacích. Například, pokud Ukrajina ztratí přístup k informacím o ruských protivzdušných obranách, může to zpomalit její schopnost zasahovat strategické ruské cíle, jako jsou systémy S-400 nebo Iskander, což by Rusku umožnilo operovat blíže k ukrajinské frontové linii bez obavy z účinných ukrajinských útoků.

Reakce a strategie Kremlu na pozastavení sdílení zpravodajských informací:
Kreml okamžitě reagoval na pozastavení amerického sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou a začal tuto změnu v politice využívat ve svůj prospěch. Zastavení těchto informací dává Rusku větší manévrovací prostor a zvýhodňuje je v několika klíčových oblastech vojenské a geopolitické strategie.

Vyšší vojenské zisky a zintenzivnění útoků
Pozastavení zpravodajských informací znamená, že Ukrajina ztratí cenné údaje, které ji dříve umožňovaly úspěšně útočit na ruské cíle na ruském území. To v praxi znamená, že ruské síly budou mít větší prostor pro neomezené operace na vlastní půdě, čímž se jim usnadní útočení na klíčové ukrajinské cíle, přičemž se výrazně sníží efektivita ukrajinských vojenských operací. Kreml se rozhodl využít tohoto okna k dosažení dalších vojenských zisků, zejména v jižních a východních oblastech Ukrajiny, kde jsou stále klíčové bitvy.
Kreml, konkrétně Dmitrij Medveděv, jasně naznačil, že tento výpadek americké pomoci bude využit k posílení ruských vojenských operací. Tato strategie zahrnuje nátlak na Ukrajinu, aby se vzdala dalších území a umožnila Rusku posílit svou kontrolu nad okupovanými oblastmi, jako jsou Luhansk, Doněck, Záporoží a Cherson.

Využití ruské kvantitativní vojenské převahy
Rusko se již v minulosti spoléhalo na kvantitativní převahu v dělostřelectvu a raketových útocích, které byly zaměřeny na ukrajinskou infrastrukturu a vojenské cíle. Tento přístup bude nyní ještě intenzivnější, protože ztráta přístupu Ukrajiny k americkým zpravodajským informacím oslabí její schopnost se bránit těmto útokům. Vzhledem k tomu, že Ukrajina bude mít méně šancí na detekci ruských raket a dronů včas, ruské síly mohou zvýšit intenzitu útoků proti ukrajinské energetické infrastruktuře a obraným pozicím v týlu, což má za cíl oslabit morálku Ukrajinců a destabilizovat jejich ekonomiku.

Psychologická válka a využívání mezinárodního tlaku
Kreml také využívá situace k vytváření psychologického tlaku na Ukrajinu i na její mezinárodní partnery. Vyjadřování ochoty „způsobit maximální škody“ Ukrajině má nejen vojenský, ale i diplomatický význam. Kreml se tímto způsobem snaží ukázat, že je ochoten eskalovat konflikt a zintenzivnit útoky, pokud budou pokračovat západní dodávky vojenské pomoci Ukrajině.
Medveděvovo prohlášení, že Rusko bude pokračovat v tlaku na Ukrajinu, se soustředí na vyvolání nejistoty v ukrajinské vládě, což zpochybňuje její schopnost pokračovat v efektivní obraně. Tento tlak má za cíl destabilizovat ukrajinskou vládu a vytvořit prostor pro dosažení politických ústupků, které by vyhovovaly ruským požadavkům, jako je uznání ruské kontroly nad okupovanými oblastmi.

Nátlak na USA a Západ
Kreml rovněž využívá tohoto momentu k nátlaku na Spojené státy a jejich evropské spojence. Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, zpochybnil americkou politiku sankcí a vyjádřil ochotu Ruska otevřít dialog s americkými společnostmi, pokud budou zrušeny sankce. Tento nátlak na Západ se snaží posílit ruský politický vliv na mezinárodní scéně a vyvolat diskusi o uznání ruských nároků na ukrajinská území. Podle Peskova, Rusko se může stát „přítelem“ Západu za předpokladu, že Spojené státy změní svou politiku vůči Rusku, včetně uznání ruské kontroly nad ukrajinskými regiony.

Strategie mírových jednání
Kreml se také pokouší zpochybnit ochotu Ukrajiny jednat. Ruská vláda se neustále snaží vykreslit ukrajinskou vládu, konkrétně prezidenta Zelenského, jako osobu, která je neochotná k jednání. Tato rétorika je součástí ruské strategie, která má za cíl přimět Západ k nátlaku na Ukrajinu, aby přijala ruské podmínky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a mluvčí Peskov opakovaně tvrdili, že Ukrajina není ochotná jednat, což má podporovat vnímání, že Rusko je otevřeno vyjednávání, zatímco Ukrajina je zodpovědná za pokračování války.

Závěr
Kreml pečlivě využívá každou příležitost k rozšíření své vojenské a diplomatické dominance v regionu. Pozastavení sdílení zpravodajských informací mezi USA a Ukrajinou považuje za příležitost k dosažení vojenských úspěchů, zejména na východní a jižní Ukrajině. Zároveň pokračuje ve strategii vyvíjení tlaku na Ukrajinu a její západní spojence s cílem dosáhnout politických a teritoriálních ústupků. Tato politika eskalace a nátlaku podkopává schopnost Ukrajiny efektivně se bránit, což poskytuje Rusku větší prostor pro prosazení svých geopolitických cílů.

Pákový efekt, který mohly USA využít, je zatím nula. Toto lze ale obnovit, pokud budou chytří a tím tlačit na Rusko, bohužel do té doby to bude stát Ukrajince opět víc krve.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com