Covid-19 se vrací. Nejde jen o to, že se v některých okresech podílí na epidemii respiračních onemocnění. Ve světových médiích stále častěji probleskují připomínky toho, co lidé před čtyřmi lety po příchodu dosud neznámého viru zažili. Co se nám to tehdy stalo? A proč je chyba, že si tu otázku v Česku neklademe?
V centru východoněmeckého města Halle probíhá demonstrace. Opakuje se každý týden v pondělí a účastní se zhruba sto lidí s transparenty, které připomínají pandemii covidu-19. „Očkovat se, abychom byli svobodní? Už nikdy!“ stojí na jednom z nich. Podle reportérky deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mají účastníci blízko k radikálním stranám AfD a BSW, proto nepřekvapí, že k původní agendě brzy přidali protesty proti vývozu zbraní na Ukrajinu nebo cenzuře.
O třetím říjnovém víkendu připomíná covid-19 také vídeňský levicový týdeník Falter. Jeho šéfredaktor Armin Thurnherr v komentáři tvrdí, že bývalý kancléř Sebastian Kurz využil v roce 2020 opatření proti pandemii, aby „prozkoumal možnosti rozšíření autoritarismu“. Tím otevřel cestu pro nedávný triumf neliberální strany FPÖ v rakouských volbách.
Ve stejné době vychází v Německu překlad knihy povídek „Tři misky. Rituály v krizovém roce“. Italská autorka Michela Murgiová se v nich vyrovnává s onemocněním rakovinou, příběhy ovšem inscenuje v Římě během lockdownu.
Uvedené články a publikace sice připomínají otřesné události minulých let, znázorňují je však pouze nepřímo, v politických či historických souvislostech, a jako něco, co bylo jedinečné a už je dávno pryč.