Čtvrt roku od Kuciakovy smrti. Odkud přiletěla kulka

Když se začnou někde vraždit novináři, je to vážný signál o stavu demokracie. Možná i proto nikdo – až do 26. února 2018 – nevěřil, že by se taková věc mohla stát na Slovensku. A stala se. Spolu se svou přítelkyní Martinou zemřel sedmadvacetiletý investigativec portálu Aktuality.sk Ján Kuciak. V reakci na jejich smrt se novináři semkli. Společně pokračují v třaskavé kauze, kterou Ján otevřel. A otevřeně mluví o tom, že Jánovu smrt sice způsobila jedna kulka, ale umožnila ji atmosféra arogance moci, která zašla příliš daleko. Odemykáme rozhovor z březnového magazínu Neovlivní.cz, který jsme tehdy pořídili s Kuciakovým šéfem Markem Vagovičem.

Té noci bylo na sociálních sítích nebývale živo. Venkovní teploty spadly k minus sedmnácti stupňům, blížila se půlnoc a lidé… čekali. Čekali, až se datum přehoupne na 28. únor a slovenská média synchronně vydají článek, který ještě neměl vyjít. Článek, na kterém pracoval investigativní reportér serveru Aktuality.sk Ján Kuciak. Dokončit ho nestihl. Zatím neznámý pachatel či pachatelé Jána zavraždili. Přepadli ho doma, střelili do prsou. Přítelkyni Martinu do hlavy. Že motivem úkladné vraždy byla s vysokou pravděpodobností Kuciakova práce, potvrdil na tiskové konferenci i policejní prezident.

Marek Vagovič, šéf investigativců serveru Aktuality.sk. Repro: Neo

Dnes už víme, že se Jánovi Kuciakovi podařilo propojit mafii a špičky slovenské politiky. Našel vazby mezi nejsilnější italskou mafií současnosti – ‘Ndrangheta – a lidmi, kterými se obklopil premiér Robert Fico. Jméno po jménu, kontrakt za kontraktem se Ján dostal ze Slovenska až na jih Kalábrie a zase zpátky, na bratislavské Náměstí svobody, kde sídlí Úřad vlády.

„Ján si vždycky všechno důkladně ověřoval. Byl velký puntičkář, mohl jsem se na něj absolutně spolehnout. Nepodléhal ani tlaku, ani emocím. Byl trpělivý i odvážný, měl smysl pro detail i celek. Hlavně to byl neuvěřitelně skromný, pokorný a pracovitý člověk,“ říká v rozhovoru pro Neovlivní.cz Marek Vagovič, šéf investigativního týmu zpravodajského serveru Aktuality.sk. Jánův přímý šéf.

Rozhovor vznikal pouhé dva dny poté, co informace o smrti jeho kolegy obletěla svět; Marek Vagovič si čas na odpovědi hledal mezi schůzkami v redakci, kde řešili bezpečí týmu, výslechy policie a… strachem o vlastní rodinu. Proto požádal o zaslání otázek mailem a odpovídal písemně.

Neo: Povězte: Jak dlouho jste na propojení italské mafie a slovenského premiéra pracovali? Jak velký tým se na rozkrývání vazeb podílel?

Na téhle konkrétní kauze jsme pracovali více než rok. Aktuality.sk na případu spolupracovaly s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku Investigace.cz, italskou novinářskou organizací IRPI (Investigative project of Italy) a mezinárodní organizací OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project). V týmu bylo šest lidí. Ján Kuciak měl na starosti tzv. slovenskou stopu. Soustředil se na byznys těch, kdo tady na Slovensku mají kontakty na italskou mafii, a jejich vazby na nejvyšší politiku.

Neo: Mohli jste zveřejnit všechno, co Ján Kuciak zjistil? Stihli jste všechno ověřit, doložit?

Všechno jsme publikovali ve středu 28. února. Poslední text, na kterém Ján pracoval, vyšel zároveň na webových portálech všech slovenských médií, zveřejnily jej také významné evropské deníky, i americká média. Všechny informace, které Jano sesbíral, jsme ověřili z vícero stran. Postupně je budeme ještě rozšiřovat a doplňovat o další zjištění.

Neo: Jakým způsobem Ján pracoval?

Článek nepustil z rukou, dokud neměl po kupě úplně všechna fakta. Neklouzal po povrchu, naopak: neúnavně hledal souvislosti, aby mohl vyskládat kompletní obrázek. Svou práci bral jako poslání. Nešlo mu o exkluzivitu, ani o slávu. Nezištně pomáhal kolegům, ale i novinářům z konkurenčních médií.

Neo: Co bude s Jánovou prací dál?

Chceme pokračovat v tématech, která svým článkem otevřel. V redakci jsme si rozhodili úkoly. Předpokládám, že se přidají i další slovenská média. Plánujeme, že se všichni společně sejdeme a dohodneme další postup. V posledních dnech mě kontaktovali také novináři z českých, respektive jiných zahraničních médií, nabízeli nám pomoc. Jde přece o kauzu, která má mezinárodní rozměr, takže musíme spojit síly.

Pohled na titulní strany slovenských novin den po vraždě Jána Kuciaka. Zdroj: Twitter Miro Kerna, novináře Denníku N

Neo: Můžete alespoň v obrysech říct, kudy se bude ubírat další pátrání?

Předpokládám, že hlavní linií budou dotace a státní zakázky, které na Slovensku získali podnikatelé s kontakty na italskou mafii. Podíváme se na okolnosti, za kterých jim byly přiklepnuty zakázky, na složení výběrových komisí a podobně. Také chceme rozkrýt další vazby italské mafie na slovenskou politiku, na prokuraturu, soudy. A samozřejmě budeme pozorně sledovat, jakým směrem se bude ubírat vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a jeho přítelkyně.

Neo: Ján Kuciak v minulosti čelil vyhrůžkám, konkrétně mu vyhrožoval podnikatel Marián Kočner a Ján se kvůli tomu – bezvýsledně – obrátil na policii. Souvisí nějak případ Kočner s aktuální kauzou, na které Ján pracoval?

Přímo zřejmě ne. Předpokládám, že jeho vražda souvisí spíš s aktivitami italské mafie na Slovensku, které jako novinář postupně rozkryl. Problém je, že dlouhodobý přístup vlády, policie i prokuratury k lidem typu Kočner vytvořil atmosféru, že si tu někteří byznysmeni mohou beztrestně dovolit všechno. Například podvádět stát na daních – což je případ jak Kočnera, tak italské mafie.

Kompetentní lidé je kryjí, takže jejich práci museli suplovat investigativní novináři, mezi nimi Ján Kuciak. Namísto ocenění jejich práce se však dočkali jen výhrůžek a nadávek. Ať už od lidí jako Kočner, nebo od politiků, kteří jsou s ním spřízněni. Smrt Jána Kuciaka je v tomto smyslu důsledkem nevšímavosti a arogance moci, která zašla příliš daleko.

Neo: Čekali jste, že policie dá Jánovi ochranku?

Ne. Jednoduše proto, že Kočner je „jejich člověk“. To znamená chráněná zvěř s kontakty na vládní Smer, která má své lidi i v prostředí policie. Vyšetřovatel vyhodnotil Kuciakovo trestní oznámení tak, že mu Kočner přeci nevyhrožoval fyzickou likvidací. Ano – je pravda, že mu řekl „pouze“ to, že bude hledat špínu na něj i na jeho rodinu. Ale vzhledem k tomu, že Kočner v minulosti figuroval na tzv. mafiánských seznamech, bylo tu jisté riziko, že Kuciaka někdo může fyzicky napadnout. Aby se dál nevrtal v politicky citlivých kauzách.

Neo: Když se policie odmítla Jánovým trestním oznámením zabývat, řešili jste to v redakci nějak?

Mluvili jsme o tom. Sám jsem Janovi navrhl, aby nahrávku, na které mu Kočner vyhrožuje, zveřejnil. Především kvůli jeho ochraně. A také proto, aby bylo všem jasné, že nejde o nějakou maličkost. Jano to ale odmítl. Myslel si, že by to ostatní začali vnímat jako osobní spor. A on chtěl psát o Kočnerovi dál, což koneckonců také udělal.

» Esej Miro Žbirky: Aj mne vadí korupcia

Pár dní před zveřejněním jeho článku o italské mafii na Slovensku mu šéfredaktor Aktuality.sk nabídl, jestli se nechce na několik dní schovat s ochrankou někde na hotelu. I tohle Jano odmítl. Říkal, že necítí žádné riziko.

Neo: Takže jste tušili, že případ, na kterém pracujete, může být opravdu nebezpečný.

V plné šířce jsem si to uvědomil až tehdy, když mi Jano poslal finální verzi svého textu. Řekl jsem mu, že je to podle mě silnější kauza než Gorila. (V kauze šlo o uniklé dokumenty tajných služeb, které popisovaly uplácení úředníků a politiků za éry expremiéra Mikuláše Dzurindy finanční skupinou Penta, pozn. red.) A že tahle kauza změní Slovensko.

Navzdory tomu jsem naprosto nepředpokládal, že na Slovensku v roce 2018 může někdo zabít novináře kvůli jeho práci. S Janem jsme se dohodli, že začne oslovovat druhou stranu – to znamená italské podnikatele a politické špičky Smeru. Byl jsem připraven zapojit do toho i další kolegy z redakce, protože bylo jasné, že na takhle rozsáhlém tématu už nemůže pracovat sám.

Neo: Co se teď děje v redakci?

V den, kdy jsme se dozvěděli o Jánově vraždě, jsme byli úplně paralyzovaní. Nekomunikovali jsme s okolním světem. Jen jsme tu tiše seděli a nevěděli, co máme dělat. Druhý den jsme se ale neuvěřitelně semkli. A rozhodli se v tématu, které Jano Kuciak otevřel, pokračovat. Dohodli jsme se s médii na celém světě, že zveřejníme jeho poslední text. Protože… tohle je ta nejlepší odpověď na jakékoli zastrašování.

Z Janovy smrti jsme stále v šoku. Ale jsme odhodlaní bojovat dál. Pravda nesmí být umlčena.

Neo: Jak se dá bojovat se strachem, že se někomu dalšímu může stát něco zlého?

Jedině tak, že spojíme síly a budeme pokračovat v Janově odkaze. První krok jsme už udělali, když jsme zveřejnili jeho poslední investigativní text, který už nestihl dokončit.

Momentka z demonstrací v Bratislavě, březen 2018. Po smrti novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně vyšli lidé do ulic a žádali odchod zkompromitovaných politiků. Foto: Shutterstock

Jednotlivec je zranitelný, ale nepředpokládám, že se bude italská mafie teď mstít všem novinářům, kteří budou o případu psát. Široká medializace je jediným způsobem, jak jim ukázat, že nemáme strach.

Neo: Je zřejmé, že důvěra slovenských novinářů v policii je momentálně na bodě nula. Kde se to napětí vzalo?

To napětí tu je už tak minimálně deset let. Policie pod vedením Tibora Gašpara totiž nevyšetřuje závažné politické ani ekonomické kauzy. Nahání drobné korupčníky, kteří někde podplácejí lékaře stoeurovými bankovkami, oligarchy a bílé límečky však ostentativně přehlíží. Jejich kauzy končí v šuplících. Myslím, že to nerozčiluje jen novináře, ale i běžné lidi.

Neo: V Česku jsou novináři oblíbeným terčem politiků. Rádi je vykreslují buď jako pitomečky, nebo jako zaprodance. Prezident Zeman v minulosti několikrát „žertoval“, že by se žurnalisté měli střílet. Panovala či panuje na Slovensku podobná atmosféra?

Je to velmi podobné. Na Slovensku dávají politici novinářům přívlastky jako hyeny, protislovenské prostitutky, slizcí hadi. V této disciplíně vyniká zejména premiér Fico, který označuje novináře za sluhy opozice a podobně. Jiní politici zas tvrdí, že novináři pracují na objednávku, nebo že je platí Soros. Tuhle rétoriku přebírají i takzvaná alternativní média.

Neo: V Česku se na situaci hodně podepsalo to, že část médií skoupil Andrej Babiš, miliardář a teď i premiér. Roste tu tlak na veřejnoprávní média. Jak moc Fico tlačí na slovenská veřejnoprávní média?

Fico si víckrát stěžoval, že RTVS (Rozhlas a televízia Slovenska, pozn. red.) je opoziční televize, sám si vybírá, s kým půjde do diskuse a podobně. Jsem proto rád, že dnes ve veřejnoprávních médiích pracuje generace sebevědomých novinářů, kteří si nenechají skákat po hlavě. Problém je, že po nástupu Jaroslava Rezníka (generálním ředitelem RSTV se stal v létě 2017, pozn. red.) trochu ztratili půdu pod nohama. Tenhle celoživotní oportunista se totiž vždycky chová podle toho, kdo je právě u moci. Nikdy se mocným nevzepřel – politikům ani byznysmenům. Před několika týdny navíc pozastavil investigativní relaci Reportéri RTVS, což je první vážný signál, že se televize neubírá správným směrem. Vypadá to na postupnou normalizaci, která vyštve z RTVS všechny schopné lidi.

Neo: Má investigativní novinařina na Slovensku podporu? Ptám se právě kvůli nedávnému zrušení pořadu Reportéři.

Má, ale dnes už jen v soukromých médiích. A i tam jsou podmínky okleštěné, protože většina redakcí nemá dost peněz na budování investigativních týmů. Aktuality.sk jsou v tomto ohledu výjimkou a doufám, že to tak i zůstane.

Navzdory tomu si myslím, že je dnes na Slovensku nejlepší investigativa od vzniku samostatného státu. Novináři totiž mají přístup k obrovskému množství dat, na základě kterých dokážou rozkrýt i složité korupční propletence.

Neo: Pokud se člověk podívá do diskusí na sociálních sítích, jsou novináři také lovná zvěř. Vulgárních slovních útoků jsou tuny. Je to na Slovensku podobné?

Je to úplně stejné. Denně o sobě čteme, jak jsme zkorumpovaní, že jsme zaprodanci. Urážejí nás, i naše rodiny. Posílají nám vulgární soukromé zprávy, občas i výhrůžky.

Tahle válka se nedá vyhrát, nemůžete každému jednomu člověku osobně vysvětlovat, jak náročná je ve skutečnosti práce investigativního novináře. Nezbývá nic jiného než si dělat své – poctivě ověřovat fakta a hledat pravdu.

Neo: Nastala doba, kdy lidé zkrátka přestali rozumět, jakou práci pro ně novináři odvádějí?

To si nemyslím. Tahle situace souvisí hlavně s atmosférou, kterou vytvořili politici, konspirátoři a vlivní oligarchové. Když o vás někdo každý den říká, že lžete, tak tomu většina lidí uvěří.

Na druhou stranu – tradiční média udělala obrovské množství chyb, které ovšem primárně nesouvisí s investigativou. Ne vždycky jsou nestranná, občas podléhají politickému aktivismu. Ovšem v porovnání s tím, jak fungují a ověřují informace takzvaná alternativní média, jsme na tom velmi dobře. Kdybychom pracovali jako oni, už dávno neexistujeme. Zničily by nás žaloby a trestní oznámení lidí, na jejichž přešlapy upozorňujeme.

Neo: Myslíte si, že může otřesná smrt Jána Kuciaka a jeho partnerky změnit pohled veřejnosti na novináře?

Chtěl bych tomu věřit… Ale jsem trochu skeptický. Jestli něco změní, tak spíš vztahy mezi médii. Doufám, že přispěje k menší rivalitě a utlumí zákopové války. Teď musíme všichni táhnout za jeden provaz.

Neo: Věříte, že se podaří tuto dvojnásobnou vraždu vyřešit? Že budeme znát skutečné viníky, tedy nikoli jen vykonavatele?

Nedávám tomu velkou šanci. Jano Kuciak totiž rozkryl toxické vazby mezi lidmi z prostředí italské mafie a politickými špičkami na Slovensku. I proto mohou mít prokuratura i policie svázané ruce. I když… stále tam pracuje dost odvážných jednotlivců, kteří jsou schopni jít hlavou proti zdi. Tak jim držme palce, aby to zvládli.

 

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít