Jak válečná daň zachrání chudé domácnosti před strmým nárůstem poplatků za energie.
Nejde o revoluční, ale konzervativní řešení, které vymyslela ikona evropské pravice, baronka Margaret Thatcherová. Těmito slovy vysvětloval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) takzvanou windfall tax, která od příštího roku postihne firmy s mimořádnými zisky.
Ideologickým argumentem ovšem nevysvětlil složitý mechanismus, jak bude nová daň z neočekávaných zisků fungovat a jak zajistí rovnováhu rozpočtu, případně jak zachrání chudé domácnosti před strmě rostoucími poplatky za energie. Tak se na to pojďme podívat.
DVA ÚDERY ENERGETIKŮM
Ilustrace: Shutterstock
Daň skrytá pod názvem windfall tax, případně zkratkou WFT, zasáhne, jak známo, v první řadě výrobce elektrické energie. O tom nerozhodl ministr Stanjura ani česká vláda, ale Evropská komise, která v polovině září navrhla pro elektřinu konkrétní cenový strop.
Pokud výrobce prodá megawatthodinu (MWh) elektřiny z obnovitelných zdrojů, jaderného tepla, hnědého uhlí a z ropy za víc než 180 eur, tedy cca 4420 korun, odvede vyšší tržby rovnou do státní pokladny. Budou se tomu muset podřídit úplně všichni výrobci, proto také protestují tuzemští zemědělci, podle kterých částka 4,4 koruny za kilowatthodinu nepokryje výrobní náklady jejich bioplynových stanic.