Daň podle Jánošíka: Koho zasáhne a komu pomůže windfall tax

Jak válečná daň zachrání chudé domácnosti před strmým nárůstem poplatků za energie.

Nejde o revoluční, ale konzervativní řešení, které vymyslela ikona evropské pravice, baronka Margaret Thatcherová. Těmito slovy vysvětloval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) takzvanou windfall tax, která od příštího roku postihne firmy s mimořádnými zisky.

Ideologickým argumentem ovšem nevysvětlil složitý mechanismus, jak bude nová daň z neočekávaných zisků fungovat a jak zajistí rovnováhu rozpočtu, případně jak zachrání chudé domácnosti před strmě rostoucími poplatky za energie. Tak se na to pojďme podívat.

DVA ÚDERY ENERGETIKŮM

Daň skrytá pod názvem windfall tax, případně zkratkou WFT, zasáhne, jak známo, v první řadě výrobce elektrické energie. O tom nerozhodl ministr Stanjura ani česká vláda, ale Evropská komise, která v polovině září navrhla pro elektřinu konkrétní cenový strop.

Pokud výrobce prodá megawatthodinu (MWh) elektřiny z obnovitelných zdrojů, jaderného tepla, hnědého uhlí a z ropy za víc než 180 eur, tedy cca 4420 korun, odvede vyšší tržby rovnou do státní pokladny. Budou se tomu muset podřídit úplně všichni výrobci, proto také protestují tuzemští zemědělci, podle kterých částka 4,4 koruny za kilowatthodinu nepokryje výrobní náklady jejich bioplynových stanic.

Evropská komise svou daní fakticky připouští, že trh s elektřinou nefunguje. Cena na burze se řídí podle ceny elektřiny z plynových elektráren. Plyn ovšem od té doby, co Rusko škrtí své dodávky do Evropy, zdražil na dvoj- až trojnásobek. Proto však mají ti, kdo vyrábějí z lacinějších zdrojů, mimořádné a nezasloužené zisky a musí být mimořádně zdaněni. Evropská komise prozatím připouští, že plynové elektrárny budou dodávat drahou elektřinu, to se však má změnit, až bude zaveden cenový strop také na plyn. Není jisté, že se to stihne do konce roku, protože Evropská rada teprve o čtvrtém říjnovém víkendu doporučila strop 40 eur za MWh plynu odebranou elektrárnami. Proces schvalování přitom ještě musí projít přes Evropskou komisi zpátky do rady.

Opatření z Bruselu vynese podle výpočtů ministerstva financí české státní pokladně 15 miliard korun. Dalších 85 miliard zajistí až tuzemská část windfall tax.

„Myslím, že příklad prvního zavedení této daně v Británii předsedkyní Konzervativní strany a premiérkou Margaret Thatcherovou je dostatečným důkazem, že opravdu nejde o žádné levicové či socialistické inženýrství,“ ohlásil ministr Stanjura.

Ministr zároveň připouští, že pro svůj projekt využil návrh, který mu poslal předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi“, tedy především importéry plynu či ropy, vedle toho zároveň elektrárenské společnosti či teplárny a těžaře uhlí tak postihne další daňová povinnost. Pokud i přes evropský strop vydělají víc než 120 procent průměrného zisku z let 2018–2021, nebude tento „nadměrný zisk“ zdaněn pouze obvyklou sazbou 19 procent, ale ještě dalšími šedesáti procenty. „Dopady zavedení tuzemské windfall tax a nastavení evropských cenových stropů se mohou vzájemně přelévat,“ potvrdil Stanjurův mluvčí Tomáš Weiss.

Na rozdíl od evropského stropu platí Stanjurovo pravidlo pouze pro energetické holdingy s čistým obratem nad dvě miliardy korun. Ministr financí si ovšem vybral nejtvrdší z variant navržených předsedou Hamplem.

Tuzemská windfall tax se bude platit v letech 2023–25. Z odborného pohledu je bouří ve sklenici vody spor, jestli zdanit nadměrné firemní zisky za rok 2022, jak žádají Piráti, anebo začít až v roce 2023, jak navrhuje ministr financí. „Zálohy na novou daň se budou platit už v příštím roce a základem pro výpočet bude rok 2022,“ vysvětlilo ministerstvo v oficiálním prohlášení, že stát o příjmy plánované na rok 2023 nepřijde ani při mírnějším postupu.

Co přesně to znamená? A proč stát nesáhl na zisky zbrojařů, které jsou od Putinovy invaze na Ukrajinu extrémní? Čtěte v aktuálním časopise Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com