Dar z Tchaj-wanu nebyl darem

Z pěti linek zbyla jedna a tvrdě zaplacená. Stát navíc nepřipravil smlouvu, která by mu garantovala respirátory pro charitu.

Také jste žili v přesvědčení, že nám Tchaj-wan daroval pět linek na výrobu respirátorů a díky tomu teď na nich šijeme ochranné pomůcky pro hasiče, doktory nebo policisty zdarma? Omyl. Z pěti linek nakonec zbyla jedna. A tvrdě zaplacená. Příběh, který zprvu v médiích vypadal jako velkorysé ocenění principiální protičínské politiky, dnes vyznívá úplně jinak.

Tchajwanský dar jako poděkování českému lidu za kritické postoje vůči komunistické Číně. Tak se na konci loňského roku prezentovalo pět linek na výrobu ochranných pomůcek, které do Prahy měly zamířit z Tchaj-wanu.

Z těch pěti linek je dnes jedna. A je navíc pronajatá. Zbývající čtyři jsou v držení soukromých firem, s nimiž stát nemá nic společného.

Čeští politici si navíc ani u jedné z pěti linek nezavázali smluvně firmy k tomu, že část jejich produkce musí jít zdarma do kritické infrastruktury.

A TEĎ JSME ZA PITOMCE

Linku na automatizovanou výrobu respirátorů lze už několik měsíců pořídit v přepočtu do milionu korun. Jejich ceny brutálně spadly poté, co se po loňském výpadku celosvětový trh s ochrannými pomůckami zasytil.

Zlínská rodinná firma SPUR za jednu takovou linku platí státu podle informací Neovlivní.cz milion korun. Jako roční pronájem. A platit bude ještě další dva roky. Celkem se zavázala zaplatit tři miliony korun.

Společnost SPUR, která vyrábí jedny z nejkvalitnějších respirátorů a nosí je i premiér Andrej Babiš, totiž po vleklých tahanicích převzala jednu z darovaných tchajwanských linek. Je to jediný stroj, který se politikům a úředníkům nakonec podařilo předat do rukou státu a ten jej pak pronajal soukromé firmě. Zbývající čtyři linky skončily v privátu.

„Platíme daleko víc, než kdybychom si linku sami pořídili. Teď by nás vyšla tak na milion korun,“ uvedl ředitel společnosti SPUR Tomáš Dudák. „Byli jsme tehdy zřejmě jediní, kdo měl potřebné certifikace a splňoval podmínky státu. Proto nás oslovili, abychom linku převzali. Brali jsme to tehdy tak trochu jako povinnost, dneska jsme ve finále za pitomce.“

Kdo to celé zpackal? A co se stalo se zbývajícími čtyřmi linkami? Detaily popisujeme v květnovém časopise Neovlivní.cz.