© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
I pro další týden nabízíme modelový výpočet, jakým směrem by se mohla ubírat oficiální statistika Covid-19 v Česku. V evropském srovnání naše statistika není nijak příznivá.
Odhadovat budoucí vývoj neznámého fenoménu stoprocentně spolehlivě nejde. Na Neovlivní.cz jsme si proto vzali napomoc časové řady “z minulosti”. Shrnují vývoj počtu případů koronaviru ve vybraných evropských zemích. Nezajímá nás aktuální absolutní číslo v daném státě, ale data, která lze přirovnávat k současnosti v Česku.
Proto jsme jako výchozí okamžik vzali chvíli, kdy v dané zemi statistika oficiálních případů překonala hranici 100.
V ČR se to stalo mezi 11. a 12. březnem. Itálie však dosáhla stovky již po 22. únoru, v Německo 29.2. a Nizozemsko pět dní před námi.
Srovnali jsme tudíž údaje států, které mají před Českem významnější náskok, ke stejnému okamžiku: Jak se v nich vyvíjel podíl nakažených den za dnem poté, co oni dosáhli stovky případů.
V našem srovnání se nesoustředíme na to, že Itálie má aktuálně vysoké desítky tisíc případů a my zatím nízké jednotky. Zajímá nás, jaký je podíl případů k velikosti populace dané země ve srovnatelné chvíli.
V prvním sledovaném týdnu – mezi 21. a 28. březnem – se česká státní čísla o koronaviru dlouho vyvíjela jako ve Švédsku. To je země, která vykazuje relativně nízké počty nakažených.
Ve druhé polovině týdne se však nůžky mezi ČR a Švédskem začaly rychle rozevírat. O víkendu už byl rozdíl velký – data, která nyní máme v Česku, bychom podle švédského modelu měli vykazovat až 31.3. Podíl případů v ČR roste rychleji, aktuálně na úrovni Nizozemska.
Podíl nemocných v populaci také rozbíjí často přejímané vnímání, že “nejhorší je Itálie, Německo”. Toto zjednodušení vyplývá z obyčejného počtu případů, který se jeví jako vysoký.
Avšak zásah vůči populaci (Němců je 83 milionů, Italů přes 60 milionů) ukazuje, že již řadu týdnů je mnohem dramatičtější situace ve Španělsku (47 milionů lidí). A bylo to tak i v době, kdy média španělská čísla přehlížela, protože zde byl nástup nemoci o něco pomalejší a v Itálii a Německu tudíž prostá statistika ukazovala více případů.
Srovnání podílů oficiálně nemocných k celkové populaci ukazuje, jak “hustě” je zasažená populace obou alpských zemí – Rakouska a především Švýcarska. Kdyby se ČR vyvíjela podle švýcarského modelu, mluvili bychom již nyní u nás o 10 tisících oficiálně nemocných.
To ale automaticky neznamená, že Švýcaři nemoc zdravotnicky nezvládají.
Do statistik promlouvá hustota testování, selektivní přístup k různým cílovým skupinám, promyšlená a účinná karanténa… Zkrátka to, jak moc je daná země organizovaná, jak má promyšlená krizová opatření, jak efektivně dokáže pomáhat ohroženým skupinám obyvatel, jak strategicky přemýšlí o budoucnosti. Jak vyspělé má zdravotnictví.
Třeba v Německu je sice na první pohled hodně také případů, ale zatím málo úmrtí. A v podílu nemocných k celkové populaci je na tom Německo o dost líp, než ČR.