Putin rozpoutal válku. S dezinformacemi tentokrát končí legrace

Ruský prezident v noci na čtvrtek zahájil invazi na Ukrajinu. Jak by měl stát reagovat na valící se smršť dezinformací, které přinesla okupace Ukrajiny, popisuje dlouholetý státní úředník Ondřej Votruba.

Nedávno jsem zaznamenal trochu zoufalý „výkřik“ přes Atlantik, když Mark Zuckerberg vyhrožoval, že by také mohl Evropě vypnout Facebook a Instagram. Dám teď stranou, že to byla jen obchodní taktika, jak si prosadit svoje a jednalo se tedy o typické blafování, v tu chvílí jsem si prostě spontánně pomyslel: „Yes, Mark, please go ahead and do it!“.

V minulém komentáři před pár týdny jsem vyzýval k zahájení celospolečenské diskuse na téma omezení sociálních sítí v oblasti šíření dezinformací a nyní je to téma ještě násobně palčivější. Máme tu vstup ruských vojáků na území Ukrajiny a zřejmě největší vojenskou krizi v Evropě od roku 1945. Tzv. Západ, zjednodušeně řečeno NATO a EU, resp. všichni jejich členové, potřebují stát bok po boku jako jednolitý blok a neukázat nikde praskliny pochyb nebo dokonce nesouhlasu s jednotným postupem. A to prosím není fráze, ono je to opravdu extrémně důležité. Jakýkoli zpochybňující hlas je voda na mlýn agresorovi (Rusku) a facka spojencům.

A přesně o toto se vehemetně snaží dezinformační scéna. Využívá k tomu všechny dostupné prostředky, přičemž internet a sociální sítě jsou k tomu zdaleka nejvhodnější. Nikdy jsem neměl rád přísloví „na každém šprochu pravdy trochu“, protože prostě neplatí. Jenomže spousta lidí tomuto nesmyslnému rčení věří a člověk se nestačí divit, co občas slyší. Slyšel jsem třeba názor s atmosférou vysvětlení a téměř omluvy postupu Ruska, že si přece jen hlídá své bývalé území (!): Gruzie, Kazachstán, Bělorusko a teď Ukrajina. S touto logikou by dalším krokem mohla být invaze do bývalých satelitů SSSR. Mimochodem, tam patřilo i Československo. Ještě mnohem tvrději pak byli „zmasírováni“ účastníci nedávné demonstrace v Bratislavě, když si mysleli, že slovenský parlament hlasuje o umožnění obsazení Slovenska americkou armádou. Ve skutečnosti se hlasovalo pouze o povolení umožnit americkým vojenským letadlům v případě nutnosti (včetně obrany Slovenska) využít dvě zastaralá slovenská letiště s tím, že předtím bude USA financovat docela velkými penězi jejich modernizaci. Dav ale vyzýval slovenskou prokuraturu, aby čelní politické představitele zatkla za velezradu.

---

ČTĚTE TAKÉ: Všechno je jen pozlátko. Co nám řekla kauza Schillerové o politice

---

A aktuálně jsou velkou hrozbou dezinformace o údajné ochraně ruské menšiny na ukrajinském území a agresivních choutkách Ukrajiny zaútočit na povstalce na svém území či na Rusko, které mají jakoby legalizovat vojenskou akci Moskvy. Rusko už zřejmě i podniká nějaké akce, které mají vypadat jako akce ukrajinské armády, aby si vytvořilo záminku. Tato dezinformace je mířena nejen na vlastní (Putinovy) voliče, ale právě i na neinformované či váhající občany jiných zemí. Poláci by o tom mohli vyprávět: jak němečtí vojáci v polských uniformách napadli na konci srpna 1939 jistý německý vysílač…

Kdo nezná svoji historii, je nucen si ji zopakovat (toto rčení platí!): vždyť kdo jiný by měl být schopen číst dnešní situaci lépe než právě dva národy kdysi sdružené do československého státu? V září 1938 v naivní snaze vyhnout se válce (kterou si většina tehdejších voličů v těch zemích nepřála) nás zradila Francie (s kterou jsme měli platnou spojeneckou smlouvu) a v menší míře i další země, ať už podpisem Mnichovské dohody a nebo i jen tím, že nám prostě proti hitlerovskému Německu nepomohly. Znělo to tehdy pro nezúčastněného pozorovatele logicky: je potřeba ochránit německou menšinu v českých zemích. Válka o necelý rok později stejně vypukla. A v roce 1968 přijela slavná „bratrská“ pomoc. Tanky stejné armády, která teď už je na území svobodné země s nezávislým národem proti jiho vůli – na Ukrajině.

Uvědomují si vůbec toto ti tzv. „vlastenci“ z SPD a pár dalších politických uskupení, která ruské chování zlehčují? Je jejich chování způsobeno jen hrubou neznalostí naší historie, nebo je tam záměr? Do toho se dozvídáme, že vůdčí osobnost organizace Chcípl PES, která se už dva roky snaží s různými záminkami vyvolat agresivitu, nejistotu a zmar ve společnosti, intenzivně podniká v Rusku. A pak je tu samozřejmě dlouholetý glosátor a jeden z nejcitovanějších lidí na ruské státní televizi Rossija 24 – shodou okolností toho času český prezident – Miloš Zeman, který obhajuje Rusko, kde všude to lze. Opravdu si ještě někdo může myslet, že je tohle všechno náhoda?

Samozřejmě, že není. Je to koordinovaný útok, který je plánovaný, placený a prováděný z východu a pro západní společnost oslabenou pandemií covidu je velice nebezpečný. Putin je v nejvyšších patrech ruské politiky už od minulého tisíciletí (přesně od roku 1999) a měl dost času si vše připravit. Zkušeností má víc než jakýkoli západní politik, který prakticky ani nemůže vládnout tak dlouho.

My teď opravdu nutně musíme udělat něco proti dezinformacím. Nedávno se řešilo, že by ČTK mohla jít tímto směrem a vyvracet ty největší lži, které kolují v české kotlině. Dělají to i jiné velké tiskové kanceláře ve světě, ale u nás to zatím neprošlo. Proč? Je třeba spustit tuto službu okamžitě. A to je jen začátek. Celý stát je potřeba nastavit tímto směrem. Jeden konkrétní případ: kdo zalže v předvolební kampani, aby poškodil konkurenta, měl by být upozorněn. Kdo zalže podruhé, měl by být vyškrtnut z kandidátní listiny. Tuto pravomoc by mohl dostat třeba Úřad pro kontrolu financování politických stran, který je při svých současných pravomocích de facto bezzubý.

Na úterní demonstraci Milionu chvilek na podporu Ukrajiny na Václavském náměstí v Praze zazněl na účastníky tento apel opakovaně: „Pozor na dezinformace! Pozor na to, co kolem sebe slyšíte!“. Milion chvilek udeřil hřebík na hlavičku. To je přesně ono. Rusko nás nemůže nikdy porazit svými zbraněmi a armádou. Na to je síla NATO až moc velká. Ale rozložit nás zevnitř může. Jestli z boje s dezinformacemi neuděláme jednu z největších priorit vlády, budeme odsouzeni k tomu, abychom si naši nepěknou moderní historii prožili znovu.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com