Diskrétní jednání v Praze a obrat o 180 stupňů. Bulharsko do obchodu ČEZ nevstoupí

Byl to obrat o 180 stupňů. Bulharský kabinet dal v úterý ruce pryč od miliardového obchodu elektrárenské společnosti ČEZ, která v zemi prodává svá aktiva. Stalo se tak poté, co před pár dny proběhla diskrétní jednání v Praze. Obratem Bulharů se nyní otevírají dveře ruským zájmům, které podle bulharského tisku ovlivňují obchod v pozadí.

Na úterním jednání bulharské parlamentní vyšetřovací komise ohlásil tamní ministr financí, že „bulharský stát nemá v úmyslu se žádným způsobem podílet na akvizici, ať částečné, čí úplné, v zahájené a zatím nedokončené transakci týkající se aktivit ČEZ na území Bulharska,”

Prohlášení bulharského kabinetu je obratem o 180 stupňů oproti situaci, které byla ještě před několika dny. Vzhledem k netransparentní vlastnické struktuře společností, které by se měly podílet na financování obchodu, bulharský premiér Bojko Borisov zvažoval, že bulharský stát vstoupí v jednání o odkupu části společnosti. Jeho cílem bylo získat kontrolní podíl. Podle informací Neovlivní.cz premiér Borisov odmítl na úterní jednání vyšetřovací komise dorazit, aby nemusel čelit nepříjemným otázkám opozičních politiků. Vládní prohlášení tak musel vyřešit jeho podřízený, ministr financí.

Celá kauza tak nabírá obrátky s dalšími informacemi, které vyplouvají na povrch. Podle zjištění investigativního serveru bivol.bg obratu bulharské vlády předcházela diskrétní schůzka ohledně celé transakce. Proběhla před pár dny v Praze a účastnil se jí česko-bulharský podnikatel Nikola Molčan. Molčan byl v minulosti několikrát obviněn v souvislosti s podezřením z několika vražd, připomínají bulharská média. Společnost ČEZ jeho účast na jednáních potvrdila prostřednictvím Lidových novin ze svěřenského fondu českého premiéra Andreje Babiše.

Jaké závěry je možné vyčíst z dalšího vývoje neúspěšné bulharské akvizice? Celý prodej budí dojem, že jde o zástěrku, za kterou stojí ruský kapitál.

Indicií je tolik, že se téma akvizice stala hlavním tématem současného Bulharska. Ovládnutí ekonomických zájmů ze strany ruského kapitálu je totiž velice nepříjemná i v evropském kontextu. Bulharská aktiva ČEZu pokrývají velkou část zabezpečení elektřiny v členském státu Evropské unie. Získání kontroly nad energetickou soběstačností ze strany ruského kapitálu je zjevným bezpečnostním rizikem pro celou Evropu. Přitom je zjevné, že právě Bojko Borisov je proevropský politik, který s unií nechce mít problémy. I to je jedním z možných důvodů, proč se na poslední chvíli pokusil o získání kontroly nad celým obchodem.

Premiér v demisi Babiš, který má nyní v režii celou vládu včetně ministerstva financí, které vykonává akcionářská práva 70 % podílu v ČEZu za stát, se nyní v celé kauze zjevně příliš neangažuje.  V případě několika miliardové transakce společnosti, kterou nyní za stát ovládá, se před měsícem spokojil s opatrným komentářem:” jsem v šoku, co se v Bulharsku děje; nemohu to příliš řešit, protože ČEZ není státem stoprocentně vlastněná firma.”

Nicméně je fakt, že poté Bulhaři od někoho z české strany dostali obchodní dokumentaci k celému případu. Původně totiž dozorčí rada pražské centrály ČEZu schválila, že bulharská aktiva budou prodána lokální bulharské společnosti Inercom. Následně se ukázalo, že Inercom doložil financování transakce za 8,5 miliard korun prostřednictvím firmy spojené s rusko-gruzínským miliardářem Paatem Gamgoneišvilim. Uvedený podnikatel figuroval v celosvětových kauzách Paradise Papers a Offshore Leaks. Jednou z financujících bank je podle dokumentů, které unikly v Bulharsku na veřejnost, také evropská dcera ruského bankovního domu Sberbank. Ostatní banky, které byly uvedeny v nabídce, nyní dávají od financování ruce pryč.

Bulharská média uvedla, že dokumenty k transakci přišly z vládních míst v Praze. Konkrétně ukázala na náměstka ministra financí a zástupce státu v dozorčí radě ČEZ Ondřej Landa. Ten to ale popřel a v ČEZ nyní probíhá interní vyšetřování, kdo mohl obchodní dokumentaci vyzradit.

 

Prodej bulharských aktiv se také zcela jistě stane pro premiéra v demisi vítanou municí proti současnému vedení ČEZ v čele s Danielem Benešem, kterého se chce už roky zbavit. A dosud se mu to nedařilo. Další pokus se očekává před prázdninami, kdy proběhne pravidelná valná hromada společnosti.

Andrej Babiš má ale nyní, kdy potřebuje podporu prezidenta pro sestavení nového kabinetu, poněkud svázané ruce. Babišovým hlavním problémem jsou blízké vztahy současného generálního ředitele ČEZu Beneše s prezidentem Milošem Zemanem. Beneš byl dokonce jedním z hostů při vítězné oslavě Zemanova úspěchu v prezidentské volbě. A protože prezident dosud Andreje Babiše oficiálně nejmenoval napodruhé premiérem, je logické, že premiér v demisi proto nemůže v tuto chvíli vedení ČEZu kritizovat přes míru. V prospěch Babiše je ale potřeba podotknout, že nyní navíc neovládá v dozorčí radě většinu.

Důležitou otázkou tak bude, jestli kontrola nad managementem ČEZu bude součástí neformálních dohod o jmenování nové vlády. Jakmile bude mít totiž premiér v demisi kabinet schválený a nový ministr financí bude v gesci hnutí ANO, může být současná lapálie v Bulharsku logickým mediálním důvodem pro změny v představenstvu nejdůležitější státem ovládané společnosti.