Stříbrný olympijský medailista a mistr světa ve vodním slalomu v kategorii kajakářů v prvním z pravidelných měsíčních sloupků psaných pro Neovlivní.cz.
Do Spojených států amerických jsem se letos chystal závodit. Nakonec jsem se rozhodl nejet. Ne kvůli sportu. Ale kvůli Americe samotné.
Svou závodní kariéru jsem ukončil před rokem a půl. Z mnoha důvodů jsem řekl sbohem světu profesionálního sportu v olympijské disciplíně, i s vidinou toho, že si budu v rámci svých pracovních a rodinných možností už jen vybírat, na které závody a kam pojedu.
Kromě toho slalomového světa jsem si po celou dobu své kariéry žil takový druhý život ve světě dobrodružnějšího pádlování, ve kterém sice existuje i mistrovství světa, ale mnohem důležitější je prostě přežít. Což si naštěstí všichni zúčastnění dobře uvědomují, a i díky tomu panuje při závodech velice přátelská atmosféra – dokonce i v momentech, kdy se rozhoduje o vítězi. Je to přirozené – my, sportovci, si uvědomujeme náročnost a rizika s tím spojená. Bohužel si většina z nás totiž nese v hlavě alespoň jednoho blízkého kamaráda, který v divoké vodě život nechal.
Jedno z míst, kde jsem chtěl vždy závodit i pro tuto skvělou atmosféru a náročnost terénu, je legendární závod na řece Payette v americkém státě Idaho.