Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o jednání mezi americkým a ukrajinským prezidentem a dopadech na Evropu a Českou republiku.
Napjatá a veřejně konfrontační schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která vyústila v nečekané ukončení jednání a zrušení klíčové dohody o těžbě nerostných surovin, může představovat zlom nejen pro Ukrajinu, ale také pro Evropu a konkrétně pro Českou republiku. Tento vývoj může mít dalekosáhlé politické, bezpečnostní i ekonomické dopady.
- Eroze důvěry v americkou podporu Ukrajině
Trumpova rétorika a jeho požadavek na “vděčnost” Ukrajiny za americkou pomoc, v kombinaci s obviněními, že Ukrajina “flirtuje s třetí světovou válkou”, naznačují zásadní změnu v americké politice vůči východní Evropě. Pokud se USA začnou stahovat z vojenské a finanční podpory Ukrajině, bude to znamenat oslabení ukrajinské obrany proti ruské agresi a vyšší tlak na evropské země, aby tento výpadek kompenzovaly.
Evropa se tedy ocitne v situaci, kdy se bude muset rozhodnout, zda bude ochotna převzít větší roli v podpoře Ukrajiny bez garance silné americké pomoci. Pro Českou republiku, která dosud hrála aktivní roli v podpoře Kyjeva, to bude znamenat jak politickou výzvu, tak potenciálně vyšší ekonomické náklady.
- Posílení ruské pozice a hrozba destabilizace východní Evropy
Trump během jednání naznačil, že je ochoten jednat „uprostřed“ mezi Ukrajinou a Ruskem. Jeho odmítání jednoznačně podpořit Ukrajinu a vyvíjet tlak na Vladimira Putina vysílá do Moskvy jasný signál, že Spojené státy nejsou ochotny pokračovat v neomezené podpoře Kyjeva.