Důsledky katastrofálního rozkolu mezi Trumpem a Zelenským

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o jednání mezi americkým a ukrajinským prezidentem a dopadech na Evropu a Českou republiku.

Napjatá a veřejně konfrontační schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která vyústila v nečekané ukončení jednání a zrušení klíčové dohody o těžbě nerostných surovin, může představovat zlom nejen pro Ukrajinu, ale také pro Evropu a konkrétně pro Českou republiku. Tento vývoj může mít dalekosáhlé politické, bezpečnostní i ekonomické dopady.

1. Eroze důvěry v americkou podporu Ukrajině

Trumpova rétorika a jeho požadavek na “vděčnost” Ukrajiny za americkou pomoc, v kombinaci s obviněními, že Ukrajina “flirtuje s třetí světovou válkou”, naznačují zásadní změnu v americké politice vůči východní Evropě. Pokud se USA začnou stahovat z vojenské a finanční podpory Ukrajině, bude to znamenat oslabení ukrajinské obrany proti ruské agresi a vyšší tlak na evropské země, aby tento výpadek kompenzovaly.

Evropa se tedy ocitne v situaci, kdy se bude muset rozhodnout, zda bude ochotna převzít větší roli v podpoře Ukrajiny bez garance silné americké pomoci. Pro Českou republiku, která dosud hrála aktivní roli v podpoře Kyjeva, to bude znamenat jak politickou výzvu, tak potenciálně vyšší ekonomické náklady.

2. Posílení ruské pozice a hrozba destabilizace východní Evropy

Trump během jednání naznačil, že je ochoten jednat „uprostřed“ mezi Ukrajinou a Ruskem. Jeho odmítání jednoznačně podpořit Ukrajinu a vyvíjet tlak na Vladimira Putina vysílá do Moskvy jasný signál, že Spojené státy nejsou ochotny pokračovat v neomezené podpoře Kyjeva.

To by mohlo vést k posílení ruské pozice a obnovení agresivní politiky vůči dalším státům v regionu, včetně pobaltských zemí a Moldavska. Česká republika jako člen NATO a sousední stát Polska by se ocitla v situaci, kdy by musela zvýšit svou připravenost na možnou eskalaci v regionu, včetně většího tlaku na její obranné výdaje a zapojení do aliančních vojenských operací.

3. Hospodářské dopady na ČR a EU

Zrušená dohoda o těžbě nerostných surovin mezi USA a Ukrajinou měla strategický význam nejen pro obě země, ale i pro Evropu. Ukrajina je bohatá na vzácné kovy a další suroviny, které jsou klíčové pro výrobu moderních technologií, včetně čipů, baterií a dalších komponent pro evropský průmysl.

Bez této dohody může Ukrajina hledat jiné partnery, včetně Číny, která v posledních letech projevuje zájem o ukrajinské surovinové zdroje. Pokud se Čína zapojí do těžebních projektů, Evropa bude mít ještě omezenější přístup k těmto strategickým surovinám, což by mohlo ohrozit její průmyslovou soběstačnost a zvýšit závislost na asijských trzích. Pro Česko, které je součástí evropského automobilového a technologického průmyslu, by to mohlo znamenat zdražení výroby a potenciální ohrožení dodavatelských řetězců.

4. Politické důsledky pro evropskou jednotu

Trumpův postoj ukazuje, že Evropa nemůže automaticky počítat s tím, že USA budou nadále garantem bezpečnosti kontinentu. To může vést k větší polarizaci uvnitř EU mezi státy, které budou chtít pokračovat v silné podpoře Ukrajiny, a těmi, které se mohou přiklonit k pragmatičtějším vztahům s Ruskem.

Česká republika, která dosud patřila k silným podporovatelům Ukrajiny, se tak může dostat do komplikované situace, kdy bude muset vyvažovat mezi tlakem na další pomoc Ukrajině a vlastními ekonomickými a bezpečnostními zájmy. Možný rozkol v EU by mohl oslabit její schopnost jednotně reagovat na ruské kroky, což by mohlo vést k dalšímu nárůstu vlivu Moskvy na evropské politiky.

5. Možné bezpečnostní důsledky pro NATO

Trump během setkání se Zelenským také zdůraznil, že Ukrajina „nemá v rukou žádné karty“. Tento výrok signalizuje nejen jeho postoj k Ukrajině, ale také k bezpečnostní situaci v Evropě obecně. Pokud Trumpova administrativa skutečně omezí podporu Ukrajině a stáhne se z evropské bezpečnostní politiky, NATO bude nuceno přehodnotit svou strategii.

Česká republika, jako člen NATO, by se v takovém případě mohla ocitnout pod zvýšeným tlakem na posílení své vlastní obrany a zapojení do evropských obranných iniciativ. Zároveň by se mohla zvýšit potřeba vojenské spolupráce s dalšími evropskými státy, zejména s Polskem, Německem a Francií.

Závěr: Jak by měla ČR reagovat?

Pro Českou republiku je klíčové připravit se na možný scénář snížené americké podpory Ukrajině a hledat způsoby, jak zajistit vlastní bezpečnostní a hospodářské zájmy. To zahrnuje:
• Posílení vlastní obrany – zvýšení vojenských výdajů a aktivnější role v evropských obranných iniciativách.
• Diplomatické kroky – spolupráce s Německem, Francií a dalšími státy při hledání alternativní podpory pro Ukrajinu.
• Hospodářská soběstačnost – diverzifikace dodavatelských řetězců v klíčových odvětvích, aby se snížila závislost na surovinách z nestabilních regionů.
• Podpora ukrajinské ekonomiky – investice do obnovy Ukrajiny a podpora evropských firem při získávání přístupu k ukrajinským trhům a zdrojům.

Katastrofální jednání mezi Trumpem a Zelenským ukázalo hluboké trhliny v současné geopolitické situaci a zdůraznilo, že Evropa, včetně České republiky, se nemůže spoléhat pouze na USA jako garanta bezpečnosti a stability. Budoucí kroky české diplomacie a obranné politiky budou klíčové pro zajištění národní bezpečnosti a stability v regionu.

Zdroj náhledové foto: Generováno AI Shutterstock