Elon Musk: Ten, který nemá nikdy dost

Informace o lidech jsou důležitější než lidé sami. Co všechno už o nás ví muž, který oznámil, že kupuje Twitter. A máme se bát?

Finančním měřítkům běžných lidí se Elon Musk vymyká už více než dvacet let. Nás ale nezajímá cesta k tomu, jak se stal nejbohatším mužem planety. Nás zajímá jeho cesta k ovládnutí naší civilizace. Zdá se vám to přehnané? Radovan Vávra, bývalý bankéř a investor, vás přesvědčí o opaku.

Informace o lidech jsou důležitější než lidé sami. Tuhle větu jsem poprvé slyšel někdy v devadesátkách. Citibank, kde jsem tehdy pracoval, provozovala největší globální telekomunikační síť světa (mimo firem z telco oboru) a její heslo bylo, že informace o penězích jsou stejně důležité jako peníze samy.

Co Citi věděla před třiceti lety, ví dnes každý. Krví kapitalismu jsou peníze a krví informační ekonomiky jsou informace. Na tohle téma vznikají státní doktríny, odborné články a konference. Mají jedno společné. Vývoj je neodvratný, ale musíme si dát pozor na pojistky, na kontrolní mechanismy, na omezení koncentrace. Všichni víme, že je to základní paradigma, pokud se nechceme stát digitálním proletariátem v duchu dystopických filmů z budoucnosti.

Útěchou nám obvykle je, že provozování globální informační banky je tak nákladné, že to žádný jednotlivec není schopen zafinancovat a nepozorovaně zrealizovat. Takový blouznivec by totiž potřeboval obrovský výpočetní výkon, vlastní globální internetovou síť, systém na nasávání informací o chování miliard lidí a pro každého člověka rozhraní mozek-stroj, kterým by ty lidi na internet fyzicky připojil. To je zhola nemožné koncentrovat v jedněch rukách, že.

Ano, je… Pokud tedy nepočítáme Elona Muska. Ten totiž v klidu tento „krásný nový svět“ přímo před našimi zraky buduje. Máme se bát, radovat, nebo co vlastně? A kdo to vůbec je, ten Elon Musk?

Aktuálně nejbohatší člověk planety kupodivu není investor. Je to v podstatě vědec. Smyslem jeho podnikání není hromadění majetku, byť to tak zvenku může vypadat. Jediným prvkem jeho života, který jej odlišuje od zbytku populace, je intenzivní používání soukromých tryskáčů, ale v tom se nijak neliší od dalších tisíců globálně úspěšných lidí. Od lidí, kteří nikdy nemají dost.

Asi nejrozšířenějším omylem běžné populace je soudit výjimečné lidi svýma očima a nejběžnější chybná věta v této souvislosti je „nemá to zapotřebí, už má dost“. Investor nemá nikdy dost. Je to jako říct Jágrovi před třetí třetinou: už sis zahrál dost. Nikoho z běžných lidí by to nenapadlo, nicméně ve vztahu k bohatým lidem to říkají běžně.

Co Elona Muska pohání, můžeme jen spekulovat, ale peníze samy to nejsou. Bohatým člověkem byl už v minulém století, když v roce 1999 prodal společnosti Compaq svoji firmu Zip2 (digitální Zlaté stránky) za 300 milionů dolarů. Nic dalšího už neměl zapotřebí. Už tehdy měl dost. Jenže on se nezastavil a za část těchto peněz založil internetovou banku „X.com“, která se po fúzi se softwarovou firmou Confinity stala dodnes známou společností PayPal. Za tu už v roce 2002 s kolegy inkasovali 1,5 miliardy dolarů. To na předčasný důchod už stačí. Nechci tady vyčíslovat všechny jeho další úspěchy. Chci jen říct, že finančním měřítkům běžných lidí se vymyká už více než dvacet let a peněz fakt už dost má. Nás dnes zajímá jeho cesta k ovládnutí naší civilizace.

Na tu viditelně nastoupil v roce 2015, kdy spoluzaložil OpenAI, neziskovou organizaci se ziskovou složkou výzkumné laboratoře umělé inteligence (AI), na jejíž start se zakladatelé zavázali kolektivně věnovat jednu miliardu dolarů.

Elon Musk tehdy otevřeně hovořil o svém zájmu na vývoji „přátelské“ umělé inteligence, která by podporovala lidstvo, ale nakonec v roce 2018 z představenstva odstoupil kvůli konfliktům s projekty umělé inteligence společnosti Tesla. K tomu se musíme vrátit, ale jeho zájem o umělou inteligenci je fakt trvalý.

Dalším jeho výzkumným počinem je společnost Neuralink, kterou Musk spoluzaložil v roce 2016 s cílem pracovat na „rozhraní mozek-stroj“ neboli BMI, které lze implantovat přímo do těla. Neurovědci byli k výzkumu a tvrzením společnosti Neuralink skeptičtí. Zatímco v současné době provádějí pokusy na zvířatech, plány na zahájení práce na lidských subjektech přesunuli už na letošní rok. Takže konektor za krk, jako měli hrdinové v Matrixu, budeme mít fakt brzo.

Ve starých bondovkách míval hlavní zloun svůj vlastní satelit. To je Elonovi zjevně málo. Jeho projekt Starlink jich má 12 tisíc. Málokdo zná slovo konstelace, takže řekněme, že projekt, který bude dokončen v roce 2027, bude představovat hejno komunikačních družic umístěných na různých drahách tak, aby byly schopny dodávat globální širokopásmové internetové připojení skutečně kdekoliv na planetě. V bojích na Ukrajině, kam Musk své sety dodal, jsme viděli, jak strategické aktivum tenhle projekt představuje. Vypnout lokální mobilní síť je snadné, vypnout globální satelitní síť je nemožné. Jako třešnička na dortu působí už jen fakt, že satelity si na oběžnou dráhu vozí sám, svými recyklovatelnými raketami. Takže nezávislé širokopásmové internetové připojení bychom také měli.

Není to ale všechno. Elon Musk toho o nás ví mnohem víc. Co jsme mu sami dobrovolně svěřili? Analýzu Radovana Vávry najdete v aktuálním časopise Neovlivní.cz.

Zdroj náhledové foto: Space Exploration Technologies corp.