Evropa jako bitevní prostor 21. století

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek detailně o bezpečnostní architektuře Západu.

„Evropa je také americký štít, most a důkaz, že americké sliby platí. Pokud odejdou, neztratí jen Evropu – ztratí svět.“

Na jaře 2025 vystoupil generál Christopher G. Cavoli, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) a šéf amerického velení EUCOM, před Výborem pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů USA. Ve své výpovědi nabídl mnohem víc než jen hodnocení války na Ukrajině – formuloval zásadní tezi o tom, že bezpečnost Evropy a věrohodnost USA jsou dnes neoddělitelné. Západ čelí protivníkům, kteří kombinují vojenskou, informační, ekonomickou i technologickou sílu a kteří zkoumají, kde se Západ láme. Evropa v této zkoušce není jen pasivním polem – je předsunutou linií, zrcadlem západní soudržnosti a laboratorní zónou pro válku budoucnosti.

Cavoli zdůraznil, že ruská hrozba není minulostí, ale adaptující se realitou. Rusko navzdory sankcím a ztrátám obnovuje výrobu tanků, dělostřelectva a PVO systémů, učí se z vlastních chyb a kombinuje regulérní armádu s PMC, dobrovolníky i vězni. Na frontě využívá sofistikovaný elektronický boj, masové nasazení FPV dronů a taktické přizpůsobení – často brutální, ale funkční. Západ čelí protivníkovi, který je ochoten nést dlouhodobé náklady a který se nevzdává.

Ukrajina přesto dosáhla strategických vítězství, především v Černém moři, kde vyřadila téměř třetinu ruské flotily. Nešlo o náhodu – úspěch byl postaven na odvaze, západních zbraňových systémech, průzkumu a chytrém použití námořních dronů. Cavoli označil tento vývoj za novou éru asymetrické námořní války, která ukazuje, že i technologicky slabší protivník může způsobit významné škody velmoci – pokud má přístup k moderním prostředkům a datům.

NATO prošlo od roku 2022 hlubokou transformací. Poprvé od konce studené války má komplexní obranné plány pro každou oblast – od Pobaltí po Balkán. Disponuje silami vysoké připravenosti, investuje do integrované PVO (například v rámci iniciativy European Sky Shield), zlepšuje logistiku i interoperabilitu mezi státy. Nicméně – podle Cavoliho to vše má smysl jen tehdy, pokud alianci nadále vede USA.

Klíčový je jaderný rozměr. V evropském prostoru je rozmístěno přibližně 100 amerických taktických jaderných zbraní. Jsou sice na aliančních základnách, ale klíče od nich drží výhradně Washington. SACEUR, jako exekutivní článek mezi NATO a americkým prezidentem, musí být podle Cavoliho Američan – protože právě on zajišťuje propojení politické odpovědnosti, velení a krizového rozhodování. Bez této vazby by v případě jaderné eskalace vznikl chaos, právní i operační. Cavoli proto varuje, že zpochybnění amerického velení znamená rozbití samotné podstaty jaderného odstrašení aliance.

Bezpečnostní architektura Evropy ale není jen o východním křídle. Generál Cavoli připomněl, že Severní flotila v Murmansku představuje přímou hrozbu pro americký kontinent – ponorky s raketami Bulava mohou udeřit během několika minut. Kontrola GIUK gapu (Grónsko-Island-Velká Británie), sledování ruských SSBN, přítomnost senzorů a letounů P-8 Poseidon v Evropě – to vše zajišťuje, že USA mají strategickou hloubku. Pokud by ji ztratily, ztratí možnost včasné detekce.

Stejně důležitá je jižní osa americké přítomnosti – Evropa jako základna pro operace v Africe a Blízkém východě. Základny jako Ramstein, Sigonella či Rota jsou klíčové pro logistiku, zpravodajství i dronové operace. Bez evropské infrastruktury by musely USA přesouvat kapacity přes Atlantik, což je logisticky náročné a operačně zpomalené. Evropu označil Cavoli za „odrazovou plochu, monitorovací uzel i logistickou základnu“ – bez ní by AFRICOM nemohl fungovat.

Cavoli rovněž odmítl představu, že moderní války lze vyhrát jen na dálku. Drony, kybernetika a přesné zbraně jsou důležité, ale nestačí. Ukrajina uspěla tam, kde měla schopné, pohyblivé pozemní jednotky. Obsazení a udržení území je podle Cavoliho možné jen za přítomnosti vojáka. Symbol kontroly, psychologický efekt a ochrana civilního obyvatelstva nejsou nahraditelné. NATO a evropské státy proto musí budovat silné pozemní síly – s těžkou technikou, dělostřelectvem, logistikou i velitelskou strukturou.

Dalším pilířem moderního boje je kyberprostor. Rusko kombinuje kinetické útoky s kybernetickými operacemi – ruší infrastrukturu, šíří dezinformace, proniká do sítí. NATO zareagovalo novou kybernetickou doktrínou a vznikem centra v Tallinnu. Dnes aliance sdílí hrozby v reálném čase, dokáže reagovat během minut. Integrované sítě zpravodajských služeb, platformy jako INTEL-FUSION, propojení HUMINT, SIGINT a IMINT tvoří mozek moderního velení.

Vesmír se stal neviditelným bojištěm. Bez satelitů nefunguje navigace, velení, ani navádění zbraní. Rusko i Čína vyvíjejí schopnosti tyto systémy rušit nebo ničit. NATO má nová vesmírná centra – v Německu a ve Francii – a začíná budovat kapacitu Space Domain Awareness. Cavoli označil vesmír za „kritické pole 21. století“, kde se rozhoduje o nadvládě nad informací a řízením sil.

Ekonomicky se Evropa zároveň stává největším zákazníkem amerického obranného průmyslu. Od roku 2022 vzrostly evropské objednávky z USA o 600 %, největšími hráči jsou Polsko, Německo, Rumunsko a Finsko. Současně však Evropa investuje do vlastní výroby – od munice přes PVO až po obrněnou techniku. Cílem je, aby do roku 2030 dokázala zabezpečit Ukrajinu a východní křídlo i bez okamžité pomoci USA. Jde o kombinaci transatlantické důvěry a evropské soběstačnosti.

Přesto Cavoli připomněl, že Evropa zatím není schopna nahradit USA v klíčových oblastech – zpravodajství, strategické mobility, velitelské infrastruktury a jaderného rozhodování. Bez amerického vedení by aliance ztratila soudržnost a schopnost okamžité reakce. Jakékoli známky oslabování USA by podle něj okamžitě využily Rusko a Čína. Moskva by zvýšila tlak na Pobaltí, Ukrajinu a Moldavsko, Peking by zintenzivnil ekonomickou a technologickou expanzi v jižní Evropě a Africe. Koordinovaný tlak obou velmocí by mohl destabilizovat celý evropský prostor.

Závěrem Cavoli shrnul, že americká přítomnost v Evropě je víc než vojenské postavení. Je to důkaz americké důvěryhodnosti, pilíř globální rovnováhy a klíč ke strategické hloubce Západu. Pokud by USA Evropu opustily, ztratily by víc než spojence – ztratily by důvěru, schopnost včas reagovat a svou vlastní obrannou hloubku. Evropa je bitevním prostorem 21. století – ale je i americkým štítem, mostem a slibem, který musí být dodržen.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com