© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Agentka Kremlu byla i v blízkosti českého europoslance, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Volby do Evropského parlamentu jsou už příští týden a jednu věc je dobré mít na paměti: Rusko se dlouhodobě snaží ovlivňovat a narušovat volby v Evropské unii.
Strategickým cílem Kremlu je totiž destrukce politického systému EU a její rozpad. Rusko nemůže čelit jednotné Evropské unii jako celku. Z těchto důvodů se snaží podporovat euroskeptické strany, uplácí a úkoluje jejich představitele, aby pracovali ne v zájmu svých národů v EU, ale v zájmu Ruska.
Ilustrace: Shutterstock.com
Známe mnoho příkladů, kdy speciální služby Ruska řídily své agenty v srdci Evropy. V současné době probíhá například vyšetřování kandidátů do evropského parlamentu německé strany AfD kvůli podezření z přijetí peněz ze strany ruských speciálních služeb. Jde o vyšetřování, do něhož byla zapojena i česká BIS.
Centrem ruské špionáže v Evropě je poslední roky Brusel. Před začátkem totální války na Ukrajině bylo v Bruselu vice než 200 zaměstnanců SVR, GRU a 5. správy FSB. V roce 2022 se ruská zpravodajská aktivita dramaticky zvýšila. Toho roku bylo z Belgie vypovězeno 48 Rusů. Byli mezi nimi zaměstnanci ruské ambasády v Bruselu a zastoupení v Rusku v NATO a EU. Ve většině případů šlo o zpravodajské důstojníky pod diplomatickým krytím.
Vyhoštění diplomaté s největší pravděpodobností shromažďovali vojenská a obchodní data a také lobovali za ruský byznys. Tito důstojníci pak řídili své agenty v orgánech EU. Jednou z nich byla podle odhalení tajných služeb lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková, která podávala zprávy svým chlebodárcům z FSB v Moskvě nejméně v letech 2004 až 2017. Za tuto dobu podle zjištění reportérů z Baltiky odeslala 19000 zpráv.
Její asistentkou byla Julija Satirová původem z Oděsy. Tuto asistentku doporučil Ždanokové příslušník FSB Dmitrij Gladej z 5. správy FSB. Gladej byl členem skupiny pověřené čelit „barevným revolucím“, které přivedly Gruzii a Ukrajinu na cestu k demokracii. Pátá správa byla také zodpovědná za destabilizaci Ukrajiny před totální invazí v roce 2022. Satirová v letech 2015-2019 pracovala podle webu Insider také pro bývalého českého komunistického europoslance Jiřího Maštálka.
Ždanoková ještě zajistila místo pro svého bývalého spolupracovníka Juriho Sokolovského, který v evropském parlamentu dodnes působí jako poradce ve skupině Zelení/Evropská svobodná aliance (což automaticky neznamená, že pracuje proti zájmům EU).
Na příběhu Ždanokové lze nicméně doložit, jak ruské zpravodajské služby pomocí poslanců EU mohou ovlivnit dění v evropském regionu.
ČTĚTE TAKÉ: Krásné ženy ve službách GRU.Kauza Marsalek odkrývá, jak Rusové verbují agenty
V lednu 2014 v Kyjevě kypěl neklid, který odstartoval postoj prezidenta Viktora Janukovyče ke klíčové otázce, která mu pomohla vyhrát volby před čtyřmi lety. Podvolil se tlaku Kremlu a rozhodl se nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií, což byl odrazový můstek pro větší integraci Ukrajiny se Západem. V důsledku toho započaly demonstrace a lidé obsadili Majdan, hlavní náměstí v Kyjevě, a požadovali, aby Janukovyč splnil svůj slib.
Neudělal to.
16. ledna prezident místo toho podepsal soubor zákonů omezujících svobodu lidí pořádat protestní shromáždění, čímž vyvolal výbuchy hněvu, které vedly k prvním ukrajinským obětem při střetech s bezpečnostní policií.
28. ledna pak Evropský parlament vyslal přímo do Kyjeva krizovou delegaci, aby na místě zjistila reálný stav. Několik členů tohoto orgánu se setkalo s Janukovyčem, ukrajinskými opozičními skupinami a církevními vůdci. Po jejich návratu o 48 hodin později, 30. ledna, informovala delegace své kolegy ve Štrasburku, kteří přijali rezoluci vyzývající ukrajinskou vládu, aby zastavila pouliční represe a propustila zadržené demonstranty a politické vězně.
Tatjana Ždanoková, europoslankyně z Lotyšska, byla jednou z delegátů vyslaných do Kyjeva. Ostatním zákonodárcům z Evropského parlamentu ale svá zjištění neoznámila. Místo toho zaslala svému řídícímu dustojníkovi FSB Sergeji Balťjukovi důvěrnou zprávu, v níž uvedla, že je nepravděpodobné, že by se demonstranti proti Janukovyčovi v blízké budoucnosti rozešli.
Tři dny před cestou do Kyjeva odcestovala Ždanoková do Petrohradu a setkala se s Belťjukovem, který na ni čekal na letišti. Ždanoková napsala Balťjukovi následujcí věty: “Janukovyč je příliš mazaný na to, aby se dal rozložit v průběhu 1,5hodinového rozhovoru s poslanci EU. Ale pocit je, že je připraven na rázný scénář…”
Není jasné, co Belťukov, důstojník ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), udělal s touto zpravodajskou zprávou poslankyně Evropského parlamentu, ani jakou roli mohla hrát při formování opatření Kremlu v následujících dní. O dva týdny později však FSB vyslala do Kyjeva svou vlastní delegaci vedenou Sergejem Besedou, náčelníkem páté správy FSB, její zahraniční zpravodajské složky. Pátá správa FSB je zodpovědná za operace v zahraničí a některé z jejich preferovaných metod je nábor nebo kultivace agentů v politice.
Cílem je nejen shromažďovat informace, ale také ovlivňovat společnost a tím i osoby s rozhodovací pravomocí ohledně ruské zahraniční politiky. Jejich úkolem bylo tlačit na Janukovyče, aby se s demonstranty nebavil, ale aby proti nim tvrději zasáhl. Následující večer byl celý svět svědkem nejkrvavějších hodin ukrajinské euromajdanské revoluce, kdy odstřelovači zabili nejméně 21 demonstrantů.
Demonstranti se však nepodvolili. Do konce února 2014 ukrajinský prezident přeběhl do Ruska, které následně zahájilo tajnou invazi a obsazení Krymu. Vladimir Putin tak odstartoval válku, která v obdobích intenzifikace a klidu pokračuje až do současnosti a je největším konfliktem na evropském kontinentu po druhé světové válce.
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com