Evropský úřad proti podvodům vyšetřuje dotace pro Agrofert

Evropský úřad proti podvodům začal řešit podezření, že firma aktuálně nejvlivnějšího podnikatele v České republice změnila skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch, aby se dostala k většímu balíku peněz z eurofondů. Jde o prozatím vůbec nejvážnější problém Agrofertu ohledně nejasností s využíváním evropských dotací, jemuž firma Andreje Babiše musí čelit.

Vyšetřování ze strany OLAFu odstartovalo podle zjištění Neovlivní.cz detailně zpracované oznámení, které hned několika institucím v Bruselu adresoval koncem uplynulého roku neznámý odesilatel. Popisuje v něm, jak se manažerovi Agrofertu, který ministr financí navzdory vládnímu angažmá ovládá, podařilo protlačit státní správou změnu v Babišův prospěch, aniž by zafungoval jakýkoli ochranný mechanismus.

Zapojení vyšetřujícího úřadu OLAF do případu potvrdila Evropská komise ve svých prosincových odpovědích na dotazy výboru pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu, které má redakce k dispozici. “Evropská komise již předala tuto anonymní stížnost OLAF,” stojí v korespondenci mezi komisí a výborem.

Co je OLAF

Foto: Berenice Germain, European Union
• Evropský úřad pro boj proti podvodům zabývá se prošetřováním podvodů s evropskými prostředky a korupce v evropských institucích.
• Sídlí přímo v Bruselu a zaměstnává přes 500 lidí, mezi nimi i bývalé policisty a příslušníky tajných služeb či soudce.
• Ve svých operativních a vyšetřovacích funkcích si zachovává nezávislost a nepřijímá pokyny od jiného orgánu EU ani od kterékoli vlády.
• Nejpřísnějšími tresty, které z vyšetřování OLAFU vzejdou, je požadavek EK na vrácení zneužitých unijních prostředků a předání případu dané zemi s doporučením pokračovat ve vyšetřování soudní cestou.

Evropský úřad proti podvodům OLAF oficiálně odmítl případ jakkoli komentovat. “Nevyjadřujeme se k žádným kauzám. A to proto, abychom chránili důvěrnost možných vyšetřování a potencionálních právních kroků a také kvůli ochraně osobních údajů a procedurálních práv,” stojí ve stanovisku OLAF pro Neovlivní.cz.

Klíčovým důkazem zaslaným bruselským úřadům je podle zmiňované korespondence dopis místopředsedy představenstva Agrofertu Petra Cingra, který loni v květnu psal náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému coby osobě odpovědné za čerpání eurodotací v dotačním programu OPPIK ve výši 120 miliard korun.

Cingr dopis nepodepsal jako manažer Agrofertu, který bude z dotací těžit, ale zaštítil se funkcí prezidenta Svazu chemickému průmyslu. V dopise u náměstka intervenoval za zvýšení hranice čerpání eurodotací pro velké firmy. A to na “40% alokace první výzvy” místo Bruselem požadovaných 20 procent. Ministerstvo průmyslu potvrdilo, že náměstek Novotný tento návrh následně skutečně prosadil.

Dvacetiprocentní omezení pro firmy s více než 250 zaměstnanci zavedl Brusel proto, že v těchto případech lze jen velmi těžko doložit, zda peníze přispěly k rozvoji výroby a novým pracovním uplatněním nebo jen vylepšily hospodářský výsledek dané firmy.

Pokud by Evropský úřad proti podvodům OLAF dospěl k závěru, že jednání manažera Agrofertu bylo přes čáru a navýšení stropu na slíbené dotace bylo neoprávněné, může to mít na holding vicepremiéra Babiše kromě reputačních potíží i praktický dopad: Evropská komise může požadovat vrácení vyplacení peněz.

Holding Agrofert je dlouhodobě nejúspěšnější tuzemskou firmou na čerpání dotací z EU, podle týdeníku Dotyk získal v končících programovém období 4,9 miliardy korun. Firmě se daří i na poli dotací ze státního rozpočtu, které za poslední dva roky, co se stal Andrej Babiš vicepremiérem, vzrostly.

Agrofert nicméně odmítá, že by firemní úspěchy jakkoli souvisely s vládním angažmá majitele Andreje Babiše. “Nárůst objemu dotací je ve skutečnosti převážně způsoben časovou realizací investičních dotací, o nichž rozhodovaly předchozí vlády dávno před vstupem Andreje Babiše do politiky,” stojí v oficiálním stanovisku společnosti.

⇒ Jak na zájem OLAFu reaguje Andrej Babiš a Agrofert? Již brzy na Neovlivní.cz