Exministryně a lékařka: Nezvládli jsme to

Na přelomu roku Covid-19 zasáhne každého z nás. Nemluvím o omezení sociálních kontaktů či finančních ztrátách. Někdo z naších kamarádů či známých onemocní, někdo boj s virem nezvládne a zemře. O záchraně lidských životů v éře koronakrize píše pro Neovlivní.cz bývalá ministryně a lékařka Džamila Stehlíková.

Dle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí  (ECDC) je Česko druhou nejvíce zasaženou koronavirem zemí v Evropě. Na prvním příčce je Španělsko. Za 14 dnů došlo v ČR ke skokovému  nárůstu počtu  nakažených osob (229) v přepočtu na 100 000 obyvatel. Podle statistik oxfordského serveru “Our World in Data” drží Česko dokonce smutný evropský rekord – od 26. září má nejvyšší tempo denního růstu nových případů infekce.

Denní nárůst nových případů infekce Covid-19 v přepočtu na milion obyvatel (dle údajů „Our World in Data“)

Co to znamená? Nezvládli jsme to.

Systém trasování a izolace kontaktů se zhroutil. Onemocnění si bude vybírat svoji krutou daň. Počet úmrtí výrazně překročí jarní číslo. Rozjetou epidemii nelze zastavit jinak, než promyšlenou strategií včetně restriktivních opatření ze strany centrální a regionálních vlád a především změnou našeho chování (5 R – roušky, ruce, rozestupy, ratio a respekt k nemoci). Nemůžeme čekat, až většina obyvatel dospěje k nutnosti “samoizolace”. Na to jsme až příliš rozvolnili. Návrat k tvrdšímu režimu je vždy obtížnější než postup opačný a vyžaduje koordinaci a vedení. Vláda by měla předvést akční postup místo populistického politického marketingu. A my musíme začít sami u sebe.   

Bojíme se ekonomické recese více než smrti?

Na jaře se většina z nás bála covidu více než ekonomického propadu. Covid byl něčím novým, neznámým. Nových hrozeb se bojíme. Proto se karanténě skoro nikdo nebránil. V létě jsme byli z koronaviru tak unaveni, že jsme odchod z “vězení” karantény slavili jako osvobození. Vyčerpaní jarním lockdownem  dali jsme se v létě ostříhat, odjeli na dovolenou, vyrazili do restaurací, jinými slovy se s požehnáním vlády “nechali unést”. Ekonomika ožila, ale začátkem září se virus s nečekanou razancí vrátil a probudil přízrak nové karantény. Mnoho z nás tu nepříjemnou zprávu popírá a bouří se proti faktům. 

Vysmáli jsme se covidu a zařadili ho někam na desátou příčku v seznamu hrozeb. Daleko více se bojíme omezení příjmu a svobody pohybu než úmrtí na koronavirus. Věříme tomu, kdo na Facebooku říká o pandemii to, co chceme slyšet. Přírodní zákony jsou však neúprosné. 

Myšlenky na smrt naše vědomí umí vytěsňovat velmi dobře. Jsme stavěni tak, že se nebojíme hrozby, kterou bezprostředně nevnímáme, nevidíme a necítíme. Kdy se zrodí pokora a zvítězí racionální vztah k nemoci? Musíme čekat na to, až na něj začne umírat více lidí, až se její  obětí stane někdo z našeho nejbližšího okolí?  Nebo až onemocní premiér?

Tahle země není pro starý

Premiér Babiš nechce utlumit práci (jde o peníze) ani veřejný život (aby lidi  2. a 3. října šli ke krajským a senátním volbám). Do voleb se nehodí zavést přísnější  lockdown. Babišovo hnutí  ANO by tak přišlo o voliče-seniory. Babiše nezajímá, že prodleva při zavedení protiepidemických opatření může ohrozit na životě právě starší lidi. Jeho vláda již za exministra zdravotnictví Vojtěcha razila heslo, že se tak moc nestalo, když ten zemřelý na covid “stejně byl starý a nemocný”. Jako kdyby na nás mrkal: “Nás ani vás se to přece netýká!” Tato rétorika skokově devalvovala vnímání ceny lidského života a otevřela cestu pro “popírače” covidu, kteří rozpoutali „hodokvas v čase moru“ bez ohledu na to, že svým neohroženým chováním ohrožují zranitelnější a křehčí skupiny obyvatel. Tyto postoje ladí s prioritou premiéra „nepřipustit“ zmrazení ekonomického života.

Volby a boj proti koronaviru

Na první varovné projevy druhé vlny koronaviru upozornili experti ministerstvo zdravotnictví již v polovině srpna. Na jejich radu připravil Adam Vojtěch znovuzavedení roušek, ale po neodborném zásahu premiéra Babiše to odvolal. Začátkem září statistiky nově nakažených explodovaly.

V současné době je hlavním tahounem epidemie nečinnost vlády a přehlížení nebezpečí nákazy občany, bary a restaurace s návštěvníky bez roušek. Pak jsou zde pracoviště a školy. Děti často přecházejí onemocnění bez symptomů, předávají si infekci mezi sebou  a “roznášejí” ji do rodin. Nejúčinnějším krokem ke zpomalení epidemie je fungující chytrá karanténa či případné uzavření nejvíce zasažených škol jak druhého, tak prvního stupně. Ministr zdravotnictví a premiér se tomuto nepopulárnímu kroku brání, protože uzavírání škol s sebou ponese masivní propad ekonomiky (a volebních výsledků). Musíme brát, že pokud tento krok  neučiníme, ekonomické dopady na společnost mohou být ještě horší.

Utajované statistiky

Novým společenským fenoménem je poněkud “neototalitní” snaha Babišovy administrativy zatajovat či překrucovat znepokojivé zdravotnické statistiky s cílem “uklidnit” společnost alespoň před volbami.  V polovině července dal exministr Vojtěch upravit metodiku výpočtu případů úmrtí na covid. Skokově se navýšil počet vyléčených; zemřelých naopak zázrakem ubylo. “Změny metodiky” si všimli i zahraniční epidemiologové. Stála za ní jen nedostatečná kompetence exministra nebo záměr lakovat epidemii na růžovo?

Snahu ohýbat statistiku nevyvíjel jen ministr Vojtěch. Tak například  22. srpna hlavní hygienička Rážová prohlásila, že podíl starších osob ve skupině covid pozitivních lidí nedosahuje ani jednoho procenta. Ve skutečnosti podíl seniorů touto dobou činil minimálně šestinásobek, jak svědčí údaje pražské hygienické stanice.

To není všechno. V době nekontrolovaného nárůstu nemocných  22. září zablokoval  Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) údaje o volných lůžkových kapacitách nemocnic. Stalo se tak poté, co organizace Hlídač státu tyto údaje zveřejnila na svém webu. Ředitel ÚZIS  Dušek na opakované žádosti “odtajnil” údaje jen pro kraje, záchrannou službu a omezený počet lékařů. Před veřejností jsou nadále utajovány. Novináři a odborná veřejnost musí získávat statistické informace od vedení jednotlivých krajů a ředitelů nemocnic. 

Epidemie se vymkla kontrole

Premiér Babiš reagoval na příchod druhé vlny epidemie v Česku zatím jen výměnou ministra zdravotnictví. Nový ministr zdravotnictví Prymula jako chytrá horákyně slibuje účinná opatření v boji proti viru, ale zároveň uklidňuje a tvrdí, že se v průběhu posledních 10 dnů reprodukční číslo se snížilo z 1,7 na 1,4. Reprodukční číslo ukazuje, kolik dalších osob nakazí jeden covid pozitivní jedinec. Snížením reprodukčního čísla nový ministr zdůvodňuje další odklad výraznějších vládních kroků. 

Ani reprodukční číslo, ani počet nakažených však neznáme, protože nestačíme testovat a nevíme, jak si skutečně stojíme. Denně máme v Česku kolem 22 tisíc testů (o víkendu podstatně méně), z toho zhruba 13 % testovaných jsou pozitivní, což znamená, že stále testujeme málo a nemáme představu o skutečném rozsahu epidemie. Již koncem srpna hygienické služby nestačily trasovat kontakty pozitivních případů covidové infekce a epidemie se vymkla kontrole. Je na čase jednat, ale vláda stále nemá ucelenou strategii a vyčkává, jestli náhodou se epidemie nezpomalí – alespoň do senátních a krajských voleb.


Vládní neschopnosti ochránit své občany poposujeme v zářijovém časopise Neovlivní.cz. Ještě poslední dny můžete předplácet ZDE

Strmý nárůst nemocných a zemřelých

Daleko přesněji než neúplný počet nově nakažených vypovídá o epidemii Covid-19 v Česku rychlý nárůst počtu akutně nemocných, který s odstupem tři až čtyř týdnů bude základem pro zvýšení množství mrtvých. Úzkým hrdlem systému může být nedostatek lůžek a personálu při nárůstu počtu těžce nemocných pacientů, vyžadujících intenzivní péči. V pátek 18.9. to bylo 516 pacientů, o týden později v pátek 25.9. již 809. Za týden došlo k nárůstu o více než třetinu.

Nové nemocnice nebo léčba v tělocvičnách?

Už teď kvůli strmému růstu počtu vážně nemocných s Covid-19 v Praze přestávají fakultní nemocnice přijímat pacienty ze Středočeského kraje. Pražský magistrát hledá prostory k rozmístění nových lůžek pro pacienty s nekomplikovaným průběhem infekce nebo rekonvalescenty. V úvahu přichází školní tělocvičny nebo volný pavilon psychiatrické nemocnice Bohnice. V nemocnicích mají zůstávat jen vážně nemocní. V ostatních regionech se rovněž lůžkové kapacity rychle zaplňují.  

Kolika pacientům se nedostane lékařské pomoci?

Virus již zasáhl populaci a nyní čekáme, kdy se u nakažených lidí nemoc projeví. U řady z nich můžeme očekávat těžký průběh a značná část bude potřebovat intenzivní péči.

Rychlý nárůst nemocných může vést k přečerpaní kapacity nemocnic, především lůžek akutní péči s umělou plicní ventilací a růstu počtu úmrtí na koronavirovou infekci kvůli neposkytnutí včasné lékařské péče.

Výzkumný ústav působící v oblasti globální zdravotní statistiky a hodnocení dopadů na Washingtonské univerzitě (IHME) vytvořil modely a odhady úmrtnosti na Covid-19 na přelomu roku 2020-2021 pro většinu zemi světa, včetně ČR. Pokud Česko nepodnikne proti epidemii rázné kroky, činí velmi pesimistický odhad až 700 úmrtí na Covid-19 denně. Podle odhadu IHME naprostá většina zemí bude donucena zavést alespoň částečný lockdown při překročení hranice 8 úmrtí na milion obyvatel denně. Česko by mělo dosáhnout této hranice nejpozději v polovině listopadu. V případě “uzavření” republiky bude kolem Vánoc podle těchto modelů IHME umírat zhruba 150 lidí denně.

Při neprodleném zarouškování celé populace se předpokládaný počet úmrtí v Česku koncem roku zastaví na 60 lidech denně. Každá z těchto tři variant IHME znamená zahlcení zdravotnického systému pacienty s koronavirovou infekcí. Musíme udělat vše proto, aby se tyto chmurné prognózy nenaplnily.


Nemáme dost personálu v nemocnicích. Experti to opakují už měsíc. vláda to ignoruje.

Úzkým hrdlem může být nedostatek kvalifikovaného personálu

Počet zdravotníků, schopných poskytovat kvalifikovanou léčbu v oblasti intenzivní medicíny je omezen vzděláním a zkušenostmi a nedá se navýšit skokově. Nový ministr zdravotnictví Prymula ve středu 23. září připustil, že lůžka s ventilátory jsou v Praze “téměř zaplněna”. Přesnější údaje nelze dohledat, ačkoliv ředitel ÚZIS přislíbil jejich pravidelné zveřejňování na webových stránkách svého ústavu. Řadu údajů lze získat z informačních portálů krajů či prostřednictvím mezinárodních institucí, kam Česko statistiky pravidelně zasílá. Vše nasvědčuje tomu, že se nacházíme na začátku vrcholu a ani ministr zdravotnictví nevyloučil “italský scénář”, tedy akutní nedostatek lůžek a zdravotnického personálu při velkém počtu nemocných.  

Pacient v červené zóně

Proč je péče o pacienta s covidovou infekcí tak náročná? Koronavirus může způsobovat vážný zápal plic a imunitní zánět výstelky cév. I když hospitalizovaný pacient je v uspokojivém stavu, potřebuje péčí a neustálé pozorování pro případ náhlého zhoršení.

Díky zkušenostem z jarní vlny pandemie umíme daleko lépe léčit pacienty ve vážném stavu. Pomáhají zkušenosti z jarní kovidové krize a studie z Itálie, Španělska a Spojených států. Pacienti ve vážném stavu dostávají  antivirotikum remdesivir, kortikoidy (dexametazon) a další léky, které sice nezasahuji virus, ale snižují riziko vážného poškození vnitřních orgánů, především plic, mozku, srdce a  ledvin. Pomáhá i rekonvalescentní plazma s protilátkami proti Covid-19.

Pacienti s virovým zápalem plic často vyžadují podání kyslíku prostřednictvím masky nebo napojeni na umělou plicní ventilaci. Po ukončení umělé ventilace plic trvá několik týdnů, než se pacient naučí dýchat sám. Proto hospitalizace “covidových” pacientů trvají  delší dobu a vyžadují zvýšenou kapacitu lůžek.   

Stejně jako na jaře bude mnoho zdravotníků unavených a přepracovaných, onemocní nebo zůstane v karanténě. Pracovat celý den v ochranném obleku bez možnosti kdykoliv se vzdálit na toaletu, je nesmírně vyčerpávající. Během jarní vlny se stávalo, že po týdnech úmorné práce i zkušení zdravotnici ztráceli strach před nákazou, chybovali při oblékání nebo používání ochranných pomůcek a nakazili se.

Přeplněné nemocnice budou častěji odmítat necovidové pacienty a běžná zdravotní péče bude omezena pouze na akutní případy. Může dojít k zanedbávání jiných závažných onemocnění.

V některých zemích museli posílit týmy svých kolegů lékaři jiných oborů, než je anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína. Do práce s méně těžkými pacienty na covidových odděleních se zapojili neurologové, kardiologové, internisti, chirurgové či  traumatologové. Mnoho lékařů první linie, například v Italii či Španělsku, na tuto infekci zemřelo. 

Lékaři nechtějí stát před „Sofiinou“ volbou

Pokud dojdou lůžka s personálem, budou zdravotníci využívat pravidel vojenské medicíny, “třídit” pacienty podle stavu a poskytovat pomoc jen části z nich.

Nikdo z lékařů by nechtěl stát před podobnou “Sofiinou” volbou, protože je jeho povinností pomáhat každému pacientovi bez ohledu na věk či další okolnosti. Nikdo ze zdravotníků nechce při příjmu pacienta v časovém stresu rozhodnout, komu poskytne intenzivní péči a kdo  k plicnímu ventilátoru připojen nebude. Nicméně k podobným situacím může docházet, pokud nebude dostatek lůžek a zdravotníků, schopných diagnostikovat, provést intubaci či tracheostomii, napojit pacienta na plicní ventilátor a dle potřeby intenzivně léčit.

Z toho vyplývá, že musíme zastavit růst počtu nových případů nákazy koronavirem za každou cenu. Ztratili jsme léto, chytrá karanténa nebyla připravena a zkolabovala, nedaří se trasovat a izolovat kontakty tak, aby se epidemie zvládla. Ale nebudeme jen nečinně čekat na vakcínu, která za rok vrátí společnost k běžnému životu či pouze spoléhat na  opatření vlády. Pojďme udělat něco víc, než nošení roušky a omezení kontaktů. Věřím, že epidemie způsobí naší vnitřní proměnu, odhalí v nás touhu pomáhat, obrodí ve společnosti tu posilující solidaritu, která nám tolik pomohla v době jarního šití roušek a sousedské výpomoci. Je to imperativ, který nám pomůže přežít epidemii ve zdraví a zachrání mnoho životů. 

Džamila Stehlíková je lékařka a univerzitní pedagožka. V Topolánkově vládě byla ministryní pro lidská práva, provozuje soukromou lékařskou praxi v oboru psychiatrie.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít