Na přelomu roku Covid-19 zasáhne každého z nás. Nemluvím o omezení sociálních kontaktů či finančních ztrátách. Někdo z naších kamarádů či známých onemocní, někdo boj s virem nezvládne a zemře. O záchraně lidských životů v éře koronakrize píše pro Neovlivní.cz bývalá ministryně a lékařka Džamila Stehlíková.
Dle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je Česko druhou nejvíce zasaženou koronavirem zemí v Evropě. Na prvním příčce je Španělsko. Za 14 dnů došlo v ČR ke skokovému nárůstu počtu nakažených osob (229) v přepočtu na 100 000 obyvatel. Podle statistik oxfordského serveru „Our World in Data“ drží Česko dokonce smutný evropský rekord – od 26. září má nejvyšší tempo denního růstu nových případů infekce.
Denní nárůst nových případů infekce Covid-19 v přepočtu na milion obyvatel (dle údajů „Our World in Data“)
Co to znamená? Nezvládli jsme to.
Systém trasování a izolace kontaktů se zhroutil. Onemocnění si bude vybírat svoji krutou daň. Počet úmrtí výrazně překročí jarní číslo. Rozjetou epidemii nelze zastavit jinak, než promyšlenou strategií včetně restriktivních opatření ze strany centrální a regionálních vlád a především změnou našeho chování (5 R – roušky, ruce, rozestupy, ratio a respekt k nemoci). Nemůžeme čekat, až většina obyvatel dospěje k nutnosti „samoizolace“. Na to jsme až příliš rozvolnili. Návrat k tvrdšímu režimu je vždy obtížnější než postup opačný a vyžaduje koordinaci a vedení. Vláda by měla předvést akční postup místo populistického politického marketingu. A my musíme začít sami u sebe.