Za kulisy: Faltýnek a spol. lobbovali v Bruselu za dotace pro velké holdingy

V Bruselu právě vrcholí vyjednávání o tom, zda budou zastropované dotace pro velké zemědělské holdingy. Česká republika drží stanovisko, které v případě prosazení bude výhodný pro holding ze svěřenského fondu premiéra v demisi Andreje Babiše. Klíčovým vyjednavačem za ČR je přitom bývalý manažer Babišova holdingu a jeho dnešní místopředseda v partaji Jaroslav Faltýnek. Přinášíme detaily ze zákulisí vyjednávání.

Na konci minulého měsíce proběhla v Bruselu schůzka českých politiků se zástupci Evropské komise. Dva senátoři a poslanci v čele s Jaroslavem Faltýnkem před úředníky lobovali za zachování vysokých dotací pro velké zemědělské holdingy v Česku. Podle Faltýnka je Česká tepublika současně připravena jednat o navýšení českého příspěvků do evropského rozpočtu.

Udržení vysokých dotací pro velké farmy včetně holdingu Agrofert by tak zaplatili čeští daňoví poplatníci, včetně drobných živnostníků nebo zaměstnanců.

24. dubna se podle zjištění Neovlivní.cz uskutečnila schůzka mezi Generálním ředitelem pro zemědělskou politiku Jerzy Plewou a několika politiky z Česka. Jednání se zúčastnil poslanec Jaroslav Faltýnek (ANO) a Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jako zástupci senátu byli na schůzce senátoři Karel Kratochvíle (ČSSD) a Petr Orel (KDU-ČSL a SZ).

Evropská komise navrhuje zastropování dotací pro velké farmy kvůli odchodu Velké Británie z EU. Po brexitu bude méně peněz a proto navrhuje v budoucím programovém období menší dotace pro velké holdingy a navýšení příspěvku členských států do evropského rozpočtu.

Konání samotné schůzky Neovlivni.cz potvrdil tiskový mluvčí Evropské komise Daniel Rosario. Politici z Prahy na jednání obhajovali názor, že omezení dotací (tzv. zastropování) pro velké farmy by mělo „mnoho negativních důsledků pro české zemědělce.” Současně delegace v čele s Faltýnkem zdůraznila „specifickou vlastnickou strukturu holdingů” v Česku. Jerzy Plewa potvrdil, že komise je postoj Česka znám.

Finální návrh unijních dokumentů by měl být k dispozici k 1. červnu. Česká delegace také jednala o tom, že Česko by bylo ochotné jednat o navýšení plateb s podmínkou zrušení zastropování, které by pomohlo právě velkých holdingům. Na přímý dotaz Neovlivni.cz tuto informaci EK nevyvrátila.

Informaci potvrdil také sám Jaroslav Faltýnek. „Deklaroval jsem, že jsme jako ČR připraveni jednat o navýšení plateb do EU (dnes je cca 1 % HNP ) a Komise požaduje 1,1 % až 1,2 % vzhledem k pokrytí Brexitu a nových výzev, ale že musí mít ten rozpočet hlavu a patu a nesmí Komise zavádět další byrokratické zbytečnosti, jako je například tento návrh zastropování, který nic neřeší, jenom další papíry.”

Podle Faltýnka jen zopakoval vládní stanovisko, které schválil už kabinet premiéra Sobotky a nasledně i ten Babišův. Navíc tuto pozici České republiky podpořil i zemědělský výbor a napříč partajemi i senátní výbory. Faltýnek přitom osobně podporuje německý návrh, aby komise dala na výběr členské zemi, jestli zavede zastropování s připočítáváním osobních nákladů, nebo vyšší platby na první hektary.

Stejný postoj k dotacím pro zemědělské holdingy mají i další politici. Jako třeba bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). “Je potřeba si uvědomit, že zastropování není jen otázka firmy Agrofert, ale jedná se o záležitost, která se dotýká velkého množství zemědělských podniků i rodinných farem v republice a velkého množství zemědělských družstev, kde jsou podílníci děti či vnuci původních sedláků, ” uvedl Jurečka a dodal: “Pan Faltýnek jednal s představiteli některých DG, kteří byli na seznamu jednání např. o tom, že ČR resp. česká vláda nesouhlasí s povinným zastropováním nebo o stavu, že ČR je připravena zvýšit svůj příspěvek do evropského rozpočtu s ohledem na výpadek způsobený odchodem velké Británie z EU.”

Stejně tak Jurečka podporuje povinné zavedení platby na první hektar, kterými by výrazně více podpořil malé zemědělce.

I zástupce ČSSD senátor Kratochvíle vidí v zastropování problém. Delegace podle něj „vyjádřila obavy i z možného nárůstu byrokratické zátěže a kontrol spojeného se zastropováním přímých plateb a zvažovanou možností, že by se v rámci zastropování zohledňovaly mj. mzdové či sociální náklady zemědělských podniků.” Jako zpravodaj k problematice SZP Kratochvíle již předložil Výboru pro záležitost EU a následně plénu Senátu usnesení, ve kterém není zmíněna podpora pozice vlády ve vztahu k zastropování a degresivitě plateb.

Stejně tak senátor Orel (KDU, SZ) se zastropování nesouhlasí. Podle něj je ČR v tomto ohledu specifická. Disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku (133 ha), ale i jednou z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha).

Stanovisko českých politiků k další podpoře zemědělských holdingů však nesdílejí všichni čeští zemědělci. S takzvaným zastropováním plateb naopak souhlasí Asociace soukromého zemědělství. “EU neútočí na velké farmáře, ale hledá způsob, jak podpořit ty menší. Tomu má pomoci právě zastropování plateb,” uvedl na konci dubna místopředseda asociace Jan Štefl pro server Aktuálně.cz.

Dotace by podle něj měly působit spíše jako forma záchrany v případě výpadků produkce, s kterými si velcí farmáři poradí lépe než ti menší.

Pokud nakonec čeští politici prosadí další podporu velkých zemědělských holdingů při současném navýšení českých plateb do Bruselu, je možné dovodit dva závěry. Opětovně by se projevil jinde ve světě nepřípustný střet zájmů současného premiéra v demisi Andreje Babiše. Právě holding Agrofert (nyní ve svěřenském fondu), který je největším příjemcem zemědělských dotací, by z politického lobbingu zásadně profitoval. Dotace velkofarmářům by pokračovaly především díky českým daňovým poplatníkům, např. drobným živnostníkům nebo zaměstnancům.

 

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít