Český farmaceut hlásí nový objev léčby bércových vředů

Docházel k němu bývalý premiér Stanislav Gross, který trpěl nevyléčitelnou nemocí ALS, chodila za ním biatlonistka Gabriela Koukalová se svými potížemi s příjmem potravy. Nyní farmaceut Richard Pfleger hlásí, že přišel na nový způsob léčby bércových vředů. Onemocnění, které se týká mnoha diabetiků. Těch je v zemi kolem jednoho milionu. Pflegerova metoda může podle něj může předejít amputacím končetin, které řadě diabetiků s bércovým vředem hrozí.

„Myšlenku kompenzace bércového vředu už jsem nosil v hlavě řadu let, ale převedené myšlenky do praxe je v dnešní době velmi komplikované. Přesto, když se našel další pacient, který s bércovým vředem neúspěšně bojuje téměř devět let a byla mu doporučena amputace, přišlo rychle rozhodnutí a postup jsme na zkoušku aplikovali.  A nejen u něj. Během pár dnů mi bylo jasné, že předpoklad se naplnil a došlo k tvorbě nové tkáně. U bércového vředu totiž nejde jen o čistotu rány, potlačování infekce, ale o možnost přivézt do postiženého místa krev, tedy kyslík a nastartovat tak ozdravné procesy,“ říká Richard Pfleger v rozhovoru pro Neovlivní.cz.

Neo: V čem spočívá váš postup?

Je to velmi jednoduché. Je to jakési zastavení v čase, tkáň dostane více prostoru k regeneraci. Říkám tomu 4R – Richardova Revaskularizace, Reparace, Regenerace diabetické nohy (mám totiž rád strukturální fonetiku). Samotný postup má dvě fáze, v té druhé, když se nastartují ozdravné procesy, je potřeba účinek obrazně zafixovat, protože až 50% pacientů s bércovým vředem zažije během následujícího roku relaps. K tomu slouží další část postupu, která je zodpovědná za podporu mikrocirkulace a má antiglykační efekt. Glykace, narušení funkce a struktury tkání, je bohužel proces, který je u diabetiků zodpovědný za celou řadu nemocí. Druhá fáze má proto za úkol zamezit tvorbě pokročilých forem glykace.

Neo: Jaký problém představují bércové vředy v České republice?
V České republice je téměř milion pacientů s cukrovkou. Častou komplikací v pozdějších stadiích cukrovky je právě takzvaná diabetická noha, lidově bércový vřed. Přes pokroky ve vyšetřovacích metodách, krycích nanomateriálech, diagnostice a léčbě nemá současná medicína k dispozici účinný způsob kauzální léčby bércových vředů. A tak každý přínos v léčbě může pro pacienta znamenat významné zlepšení kvality života a prevenci amputace.

Neo: Kolika lidí se bércový vřed týká? Bércový vřed?
V Čechách skoro stovky tisíc. Nemám poslední čísla, ale v podstatě je to každý dekompenzovaný, to znamená špatně léčený diabetik v pozdějších fázích. Je to relativně velké procento, řekněme sto tisíc lidí s bércovým vředem, s počínající nebo s rozvinutou formou.

Neo: Mohla by být vaše léčba být použita i v případě jiných nemocí?
Nechci úplně mluvit o tom, k čemu by se to dalo použít, ale možná by to fungovalo na psoriázu. Ještě jsem to nezkoušel, ale předpoklad je obrovský. Pravděpodobně to bude fungovat i na celou řadu dalších zdravotních problémů. Ale tou jsou spekulace, nicméně předpoklad je hmatatelný. Ta myšlenka není nová, zájem o tento způsob léčby je ve světě enormní. Já jsem byl jen tak drzý, že jsem to překlopil do jiné formy myšlení a řekl jsem si, tak pojďme to u této nemoci vyzkoušet. Vím o tom už roky, ale nikdy se mi nenaskytla příležitost, že vám někdo ukáže tu nohu a řekne hele, já o ní asi za čtrnáct dnů přijdu. V takovém případě je pocit urgence velký a vy jako pacient nemáte co ztratit. Navíc ta léčba není nic, co by mohlo člověka poškodit, právě naopak.

Neo: Už máte nějakého dalšího pacienta?
Ano. A pravděpodobně budu mít i tu psoriázu. Ono to určitě bude mít daleko širší přesah do dalších onemocnění.
Mechanismus léčby vytváří účinek, je pleiotropní, tzn. že jeden vnitřní či vnější působek má účinky na více oblastí nebo vlastností. Typická pleiotropní látka je vitamín D. Je to klíčová molekula, která řídí imunitní funkce, hormonální funkce, růstové funkce. Je to neurotropní faktor, týká se rozvoje nervové soustavy. Je to taková master-molekula. My ji nutně potřebujeme po celý život. Proto si evoluce nechala syntézu v kůži, v závislosti na slunci.
Další typická další látka s takovým vlivem na metabolismus je cholesterol. Vy máte substrát, ze kterého vzniká cholesterol a vy tu cestu zavřete. A když jí zavřete, tak nemáte klíčové kyseliny, nemáte karnitin, nemáte hormony, nemáte stavební substrát, nemáte další signální molekuly. Pacienta, který má zvýšený cholesterol, časem donutíte být nemocný. Sice bude mít super cholesterol, ale za patnáct, dvacet let převýší nedostatek molekuly, toho substrátu pro fungování organismu, výhody léčby a pacient se dostane do opačného extrému. Na začátku ho to chrání před srdečním onemocněním, na konci už nemá žádnou svalovinu, protože jí nemá z čeho postavit, má bolesti zbylých svalů a a jeho kvalita života jde někam. Ale toto medicína neřeší. Medicína jenom řeší, od kdy by měl začít cholesterol léčit a dává nějaká doporučení.

Profilový rozhovor s Richardem Pflegrem najdete v jednom z příštích magazínů Neovlivní.cz.