© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Finanční správa, která v posledních týdnech čelí kritice kvůli kontroverzní praxi zajišťovacích příkazů, utrpěla další reputační šrám. Krajský soud v Brně zrušil zajišťovací příkazy, které finanční úřad vydal proti stavební firmě Naryner Construction. Malou firmu ze Zlínského kraje zásah finanční správy málem zlikvidoval. Podle soudu přitom k takto tvrdému postupu neměli berní úředníci důvod.
Těsně před loňským Štědrým dnem vydal finanční úřad pro Zlínský kraj, územní pracoviště ve Valašském Meziříčí platební příkazy proti firmě Naryner Construction. Berní úředníci společnost o pěti zaměstnancích podezřívali, že dluží za DPH. Firma musela obratem složit částku 2 317 063 korun.
“Říkal jsem si, že to není možné, že když platím daně, tohle se mi stát nemůže. Věřil jsem, že se to snad nějak vysvětlí, nicméně nevysvětlilo,” vzpomíná na 20. a 21. prosinec 2016, kdy obdržel zajišťovací příkazy, jednatel firmy Michal Kramoliš.
Zajišťovací příkazy podle Kramoliše firmu málem položily: “De facto veškerý volný kapitál zmizel, nebyly peníze pro obchodní partnery, nebyly peníze na výplaty. Zvládli jsme to jen díky tomu, že jsem si půjčil od známých.”
Narozdíl od řady jiných podnikatelů, kteří na soudy s finančními úřady kvůli zajišťovacím příkazům neměli prostředky a energii, Kramoliš se nevzdal. A po téměř roce se začíná karta obracet. Krajský soud v Brně minulou středu zajišťovací příkazy zrušil.
“Soud dospěl k závěru, že zajišťovací příkazy nebyly opřeny o dostatečné skutkové důvody, které by svědčily o naplnění podmínek pro aplikaci tak mimořádného institutu, jakým je zajišťovací příkaz… Majetková situace a ekonomické chování žalobce nevykazovaly tak závažné nestandardní znaky, aby odůvodňovaly přistoupení k vydání zajišťovacích příkazů,” stojí v rozsudku, který má redakce k dispozici.
Finanční úřad pro Zlínský kraj s rozsudkem nesouhlasí. “Rozsudek krajského soudu respektujeme, nicméně se neztotožňujeme s jeho závěry, proto jsme podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Sdělili jsme mu veškeré argumenty a vyčkáme jeho rozhodnutí,” stojí ve stanovisku finančního ředitelství.
Bez ohledu na pravomocný rozsudek finanční správa odmítla firmě miliony vrátit.
“Finanční správa odmítá respektovat pravomocný rozsudek soudu. Zadržované peníze navzdory rozsudku odmítla uvolnit s odkazem na kasační stížnost, kterou se údajně chystá podat. Kasační stížnost ale nemá odkladný účinek,” komentoval postup finanční správy právní zástupce firmy Naryner Construction Ondřej Lichnovský.
Podstata celého případu se točí kolem odpočtů DPH v letech 2014, 2015 a 2016. Finanční správa v odůvodnění zajišťovacích příkazů, jak je citoval soud, uvedla, že existuje vysoká míra pravděpodobnosti, že neuzná společnosti Naryner Construction deklarované nároky na odpočet DPH. Samotné řízení přitom dodnes neskončilo, k vydání zajišťovacích příkazů toto neurčité podezření berních úředníků loni stačilo.
Správce daně podle soudního rozsudku dokonce nikde ani netvrdil, že by byla firma podezřelá ze zapojení do nějakého podvodu. Tvrdil ale, že firma svým případným závazkům nedokáže dostát. Podklady, které k tomu soudu předložil, však byly podle rozsudku nedostatečné. ” Závěr, že byla dána důvodná obava o budoucí dobytnost
daně, je tak nesprávný a nepodložený,” konstatoval soud.
Michal Kramoliš se ještě před vyvoláním soudního sporu snažil finanční úřad přesvědčit, aby zajišťovací příkazy zrušil. “Nabízel jsem ručení majetkem firmy, osobním ručením. Tvrdili mi, že to není možné.”
Titulní strana rozsudku, který zrušil zajišťovací příkaz proti firmě Naryner Construction
Soud mu ale nyní dal za pravdu, že postup finanční správy byl nepřiměřený a neadekvátní: “S ohledem na výše uvedené nejsou správné úvahy žalovaného (Finanční správy pozn Neo) odmítající poukaz žalobce (firmy Michala Kramoliše) na to, že správce daně mohl v případě stanovení daňové povinnosti využít přiměřenějších prostředků, které zajistí zaplacení daně. Naopak se v daném případě u žalobce coby fungujícího podniku jednalo o argument zcela logický a legitimní, odpovídající principu proporcionality zásahu veřejné moci do základního vlastnického práva ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod.”
Michal Kramoliš se nyní obrátil na ministra financí Ivana Pilného, jeho náměstkyni Alenu Schillerovou a šéfa finanční správy Martina Janečka, aby dohlédli, že berní úředníci budou respektovat pravomocný verdikt soudu a miliony mu vrátí. Brněnský krajský soud případ přitom vytáhl na světlo jen pár dní před tím, než zajišťovací příkazy bude řešit vláda. Už v pondělí je ministři mají rozebírat na svém zasedání.
Praxe zajišťovacích příkazů se rozmohla s nástupem Andreje Babiše na ministerstvo financí. Koaliční strany ČSSD a KDU-ČSL jejich zneužívání nedokázaly zabránit.