Havlíček: Bonusy jsme ještě nikomu nevyplatili. Ani Agrofertu

Ministerstvo průmyslu připravuje nové podmínky kompenzačních bonusů, ty původní odporovaly stanovisku EU a zvýhodňovaly velké firmy. Včetně premiérova holdingu.

Ministerstvo životního prostředí chystá nové podmínky pro přidělování kompenzačních bonusů velkým znečišťovatelům ovzduší. Babišova vláda na ně dokázala i v éře covidu v tichosti najít obří balík peněz, celkem má jít až o 40 miliard.

Původní parametry byly šité na míru velkým firmám. Včetně holdingu premiéra Andreje Babiše.

Podle nových podmínek, které vláda musí upravit podle not Evropské unie, by některé firmy z Agrofertu nově na bonusy nedosáhly. “Dojde k redukci oprávněných odvětví, například už mezi nimi nebude výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin,” popsala změny Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, které spolu s Brabcovým úřadem kompenzační bonusy chystá.

Jiná odvětví, která se holdingu týkají, ale i v nových podmínkách zůstanou. Mluvčí úřadu také poprvé uvedla, že dosud podle chybně nastavených pravidel nebyla vyplacena ani koruna. Tedy ani Agrofertu.

“Podle mých současných informací žádné kompenzace nepřímých nákladů vyplaceny nebyly,” uvedla za ministra Karla Havlíčka jeho mluvčí Filipová.

Až po půl roce přitom vyšlo najevo, že vláda na konci loňského roku schválila projekt bonusů těsně před tím, než začaly platit nové unijní podmínky pro jejich vyplácení. Po zásahu Evropské komise nyní musí Babišův kabinet podmínky změnit. Popsali jsme ZDE.

Nařízení podepsal Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec 30. listopadu 2020. Připravil jej pak ministr Brabec spolu s kolegou z MPO Karlem Havlíčkem.

Stalo se tak v době vrcholící koronavirové epidemie, kdy vláda dlužila zdravotníkům covidové odměny, odmítala adekvátně odškodňovat zavřené podniky a ministryně financí Alena Schillerová otevřeně mluvila o tom, že v lockdownu země ekonomicky vydrží jen do půlky letošního roku. Pak bude vláda podle ní navyšovat půlbilionový schodek.

Na kompenzační bonus pro Agrogert a spol. ale vláda peníze ve státním rozpočtu našla.

S ohledem na napjatý státní rozpočet, kde podle ministryně financí Schillerové už není kde brát, stojí za to detailněji se podívat na penězovod v rámci kompenzačního bonusu.

Vládní nařízení totiž neobsahuje konkrétní cifru, kterou má stát v rozpočtu napevno připravenou. Důvodová zpráva, jak je výše uvedeno, počítá s maximální výší 3,7 miliardy. Současně ale její autoři dodávají, že se částka může kvůli covidu snížit.

“Odhady jsou s ohledem na očekávaný hospodářský útlum v roce 2020 v souvislosti s pandemií viru covid-19 pravděpodobně nadhodnocené,” stojí v důvodové zprávě.

Celkově by v příštích deseti letech měly firmy na kompenzačních bonusech inkasovat až 40 miliard. “Při předpokladu maximálních kompenzací (tzn. ve výši 25 % z výnosů dražeb emisních povolenek) se celkové kompenzace za období 2020-2030 odhadují na 34 – 41 mld. Kč,” uvádí dokument.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ale v oficiálním stanovisku mluví pro letošní rok o částce “nejméně 1,33 miliardy”. Ministerstvo životního prostředí pak pro jistotu říká, že konečná částka není vůbec stanovena. A její finální výše bude záležet jen na tom, kolik peněz budou firmy ze státního rozpočtu požadovat.

“Výše prostředků na vyplacení kompenzací za rok 2020 bude vycházet z informací o provozních datech, která předkládají žadatelé o kompenzace podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů do 15. března. Z těchto dat bude zřejmé, o jakou celkovou výši kompenzací budou žadatelé žádat” napsal redakci Neovlivní.cz úřad Richarda Brabce.

Peníze ze státního rozpočtu pak firmy dostanou skrze státní akciovku Operátor trhu s elektřinou, kterou řídí ministerstvo průmyslu a obchodu. A je to opět resort Karla Havlíčka, který bude jednotlivé žádosti – tedy i ty z holdingu svého šéfa – posuzovat.

“Žádosti se předkládají MPO, které o nich bude rozhodovat,” uvedlo ministerstvo životního prostředí.

A jak vlastně předkladatelé kompenzačního bonusu Brabec s Havlíčkem vysvětlují, že je třeba velké a silné firmy v éře covidu nadstandardně podporovat?

“Návrh představuje záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty) v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU,” napsali do důvodové zprávy.

Kvůli projektu sklidila vláda kritiku expertů i opozice. Senát dokonce přijal usnesení, kterým Babišův kabinet vyzval, aby diskriminační podmínky upravila.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com