Dvanáct měsíců letošního roku jsme vám servírovali nejrůznější politické kauzy a kriminální případy. Nebylo to zpravidla příjemné čtení. Teď ale přišel čas na to hezké.
Milí čtenáři,
byl to těžký rok. Jeho začátek jsem s rodinou strávila pod policejní ochranou, nic moc.
Pak předvolební měsíce nabité aférami a otevřené dveře k moci pro extremisty. Taky nic moc.
Spousta z vás mi poslední týdny psala, jak jsou z politiků otrávení. Jak je vysiluje na některé z nich jen koukat. Rozumím tomu. Mívám to taky.
Ale vždycky si vzpomenu, co mi kdysi v éře Miloše Zemana na Hradě a Andreje Babiše ve Strakovce řekl muzikant David Koller.
„Víte, k tomu naštvání bych rád řekl, že by bylo fajn, kdybychom si udržovali dobrou náladu. Dal mi to do hlavy Petr Jarchovský a on to zase pochytil od někoho jiného. Myslím, že je důležité, abychom věci, které řešíme, řešili s dobrou náladou. Protože jinak to na nás bude vidět a budeme se chovat depresivněji a utápět se v marasmu.“
Je to tak. Je to jen jedna část našich životů. V tom skutečně podstatném to byl pro mě dobrý rok a věřím, že takový bude i ten 2026. I pro vás.
Vážně si myslím, že záleží na tom, jak člověk ke všemu přistoupí. O tom je ostatně i náš rozhovorový speciál s mottem Jak přežít nepřízeň osudu. Jsou mi proto blízká i slova Věry Jourové, která v něm říká, že člověk si nakonec musí pomoct sám.
Je to tak. Ale je fajn, když se u toho můžete o někoho opřít. Mám štěstí, že se můžu opřít nejen o lidi kolem sebe, ale i o vás.
Děkuji vám za důvěru. Budeme se i v roce 2026 snažit, abychom vám byli k užitku.
Hezké Vánoce
Vaše Sabina Slonková