© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
V politickém zákulisí vrcholí akce na obsazení aktuálně jedné z nejdůležitějších ambasád. Politici, diplomaté a lobbisti vybírají nového velvyslance v Pekingu. Ten současný – Bedřich Kopecký – upadl v nemilost Hradu. Diplomat přitom původně platil za „muže opoziční smlouvy“, vždy měl blízko k současnému prezidentovi Miloši Zemanovi a jeho předchůdci Václavu Klausovi. Největší šance má Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB, na kterém se shoduje Hrad i socialisté, kterým ve vládě připadlo ministerstvo zahraničí. Odemykáme text z dubnového magazínu Neovlivní.cz, kde jsme se výměně věnovali.
„Bedřich Kopecký končí. Je to jen otázka času, očekává se, že rezignuje sám.“ Tak popsal současný stav jeden z aktérů operace „Hledá se velvyslanec“, na kterou redakce Neovlivní.cz opakovaně v uplynulých dnech narážela. Slova o konci ambasadora v Pekingu potvrdil i další zdroj přímo z Černínského paláce.
Velvyslanec Bedřich Kopecký během návštěvy provincie S’-čchuan. Na snímku s viceguvernérem provincie Jang Sing-pchingem. Snímek z roku 2017. Foto: Petr Doležal, MZV
Jakkoli se nabízí, že Kopeckého odchod může souviset s aférou kolem společnosti CEFC, která dostala prezidenta Miloše Zemana do nepříjemné situace kvůli zatčení jeho poradce a šéfa firmy Jie Ťien-minga, s čínskými historkami z podsvětí plánovaná rošáda na ambasádě nesouvisí. (Čínské Pandoptikum jsme detailně popsali v březnovém čísle magazínu Neovlivní.cz.) Tím skutečným důvodem je Kopeckého podpis na dopise jedenácti diplomatů ze zemí Evropské unie, Kanady, Švýcarska, Japonska a Austrálie, kteří loni v únoru apelovali na dodržování lidských práv v Číně. Adresátem listu byl čínský ministr veřejné bezpečnosti Kuo Šeng-kchun.
Velvyslanec Kopecký připojil svůj podpis bez toho, že by o tom Hrad jakkoli informoval. Všechno prasklo ve chvíli, kdy na dopis popuzeně reagovala čínská diplomacie.
„Omezím se na konstatování, že dopis nebyl konzultován,“ reagoval loni na Kopeckého aktivitu mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Miloš Zeman, jehož tým se už druhé prezidentské období snaží mít s čínským komunistickým režimem nadstandardní vztahy, diplomatovi Kopeckému jeho podpis neodpustil. A začal pracovat na jeho odchodu.
Kopeckého kariéra je spojena s dalším diplomatem, náměstkem pro bezpečnost a multilaterální vztahy Ivo Šrámkem, který spolu s velvyslancem v Pekingu dopis připravoval. Gesci lidských práv měl v diplomacii na starost právě on. A už loni měl Šrámek vyjet jako ambasador do Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. „Nyní je situace taková, že Hrad zablokoval vycestování Ivo Šrámka jako velvyslance do OBSE do Vídně. Máme zprávy, že prezident ho pustí do OBSE, když skončí Kopecký v Číně, nejlépe sám na vlastní žádost. Až se tohle stane, Kopecký by mohl dostat jinou ambasádu, zřejmě některou v zemích bývalého Sovětského svazu,“ popsal chystanou rošádu výše zmiňovaný zdroj z ministerstva zahraničí.
V zákulisí už se skloňuje také několik jmen, kdo všechno je místo Kopeckého ve hře. Nejznámějším kandidátem byl bývalý ministr zahraničí ve Fischerově a Rusnokově vládě Jan Kohout, ten ale podle informací Neovlivní.cz nabídku odmítl. Aktualizováno v září 2018: Nejnověji se hlavním kandidátem stal Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB, na kterém se shoduje Hrad i socialisté, kterým ve vládě připadlo ministerstvo zahraničí. Vláda ale zatím jeho jméno na stůl nedostala.
Bedřich Kopecký přitom odjel do Pekingu teprve před necelými třemi lety. A jeho jmenování také neproběhlo hladce.
Vláda Bohuslava Sobotky na poslední chvíli výjezd pozastavila kvůli pochybnostem o lustračním osvědčení a předlistopadové minulosti. Ačkoli byl Kopecký kariérním diplomatem a na ministerstvu i na nejrůznějších zastupitelských úřadech působil dlouhé roky, o jeho minulosti se mlčelo. Teprve avizované vyslání na misi do strategické Číny otevřelo archivy.
Týdeník Respekt těsně před jmenováním čínským velvyslancem citoval z dokumentů, které podle časopisu naznačují, že Bedřich Kopecký pracoval v osmdesátých letech pro vojenské zpravodajské služby komunistického režimu.
„Do té doby, než se případ vyjasní, nebudou dokumenty potřebné ke jmenování předány na Hrad,” citovali jsme tehdy na webu Neovlivní.cz dva na sobě nezávislé zdroje obeznámené s případem.
Pochyby o Kopeckého minulosti pocházejí z doby, kdy ambiciózní absolvent moskevského Státního institutu mezinárodních vztahů působil jako politický tajemník na československé ambasádě v západoněmeckém Bonnu. Tým nepřátelského státu a člena NATO byl ideálním místem pro získávání informací pro vojenskou komunistickou rozvědku.
Bedřich Kopecký o tom ve svém oficiálním životopise pomlčel. Netušil to ani premiér Sobotka, jemuž dělal na Úřadu vlády poradce, ani tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
„Úředníci nyní podrobně prověřují minulost pana Kopeckého. Především to, do jaké míry s vojenskou rozvědkou vlastně spolupracoval. Nemuselo totiž jít o nic vážného,” popsal tehdy prověrku pracovník diplomacie informovaný o případu.
Faktem je, že v Kopeckého svazku chyběly informace o tom, jaké zprávy z Bonnu posílal do Československa. On sám tvrdil, že informoval jen o veřejném dění v západním Německu.
Ministerští úředníci také zkoumali, jak mohl Kopecký projít lustračním zákonem a získat prověrku. Vysvětlení může být několik. Zaprvé si vojenští zpravodajci po revoluci v roce 1989 vymohli, že se na ně nebude vztahovat lustrační zákon, a své lidi „přikryli“. Prověrky se navíc soustředily spíše na ty, kteří „špiclovali” doma v Československu místní občany. Vyloučeno není ani to, že Kopecký po převratu pracoval pro tajné služby dál, pak by jej dokázaly před lustracemi ochránit.
Kabinet každopádně po několikatýdenní prověrce výjezd Bedřicha Kopeckého schválil. Aféru se svazkem Sobotkova vláda nakonec vyhodnotila jako součást boje o místo na ambasádě v Pekingu.