Hrušínský: Jak jsem (ne)vyzval Zaorálka k demisi

Principál Jan Hrušínský, který patří mezi dlouhodobé kritiky vlády a politických poměrů, na sebe zase přivolal hněv části politiků. Za to, že vyzval ministra kultury Lubomíra Zaorálka k rezignaci. Jak to bylo podle Hrušínského ve skutečnosti? Tady je trochu jiná verze celého příběhu.

“Nestačil jsem se divit, když jsem se 10. dubna na iDnes dočetl, že jsem vyzval ministra kultury Zaorálka k demisi. Titulek zněl „Soukromá divadla chtějí Zaorálkovu hlavu. Není socialismus, říká Hrušínský.“

Redaktorka iDnes mi den před tím položila otázku, na kterou jsem odpověděl – a která se ani v nejmenším netýkala odstoupení ministra Zaorálka. Mělo jít pouze o moji reakci, zda a proč jsem (ne)spokojen s rozhodnutím vlády o podpoře kultury.

Editor Babišova webu iDnes spojil moji odpověď s výzvou k rezignaci ministra kultury, se kterou přišel Oldřich Lichtenberg z Divadla Broadway. O výzvě jsem nevěděl. Oldřich Lichtenberg mě pouze v sms informoval o nespokojenosti divadel Broadway, Kalich, Studio Dva, Hybernia a dalších s rozhodnutím ministerstva kultury o pomoci kultuře. S tím se ztotožňuji.

Ministr Zaorálek zveřejnil na svém FB i Twitteru status nazvaný „Reakce na výzvu O. Lichtenberga“. Nikoli Hrušínského. Vzápětí napadl podnikatele, že si z kultury dělají byznys. Pro mě stejně nepřijatelné tvrzení, jako když jiný ministr ČSSD řekl, že živnostníci jsou paraziti.

Manipulace titulku iDnes se ale mezitím okamžitě chopila Trikolora Klause ml. a v dezinformačních Parlamentních listech vyšel text, že „Principál Hrušínský volá po demisi ministra Zaorálka“. Článek měl název „Hrušínský má hlad.“

Ještě manipulativnější je rozhovor Jany Machalické s Lubomírem Zaorálkem v Lidových novinách ze dne 14. dubna 2020. Machalická píše, že Hrušínský „žádá odvolání ministra“ a ministr říká, že „Hrušínský je arogantní a vyhrožuje“. Ani jeden nemá pravdu a ani jeden si tuto skutečnost neověřil. Pouze oba v mém případě lžou a tím se dopouštějí pomluvy.

A teď fakta, jak to bylo přesně s mým vyjádřením pro iDnes. Redaktorka iDnes mě požádala doslova: „o reakci, zda a proč jste (ne)spokojen s rozhodnutím vlády o podpoře kultury“.

Odpověděl jsem takto: „Nevím ani, zda se mi chce tento dokument komentovat, protože Divadla Na Jezerce se týkají jen poslední dva řádky, kde se dozvídám, že si mohu vzít půjčku v bance nebo že mi stát umožní zaplatit nájem o něco později. Skutečnost, že budu mezitím veden jako dlužník a do konce roku budu muset vzniklý dluh v řádech statisíců korun zaplatit, za pomoc kultuře nepovažuji. Za sedmnáct let nezískalo Divadlo Na Jezerce ani jednou grant ministerstva kultury a pan ministr Zaorálek, pokud vím, v DNJ nikdy nebyl a netuší tedy, o jaké divadlo jde.

Stovky milionů z uvedeného programu si rozdělí okruh stejných lidí, kteří si za posledních dvacet let rozdělili miliardy korun, a skončí na účtech stejných divadel, která se svěřenými prostředky hospodaří tak, že, jak dále vyplývá z dokumentu, nebyla schopna ani s těmito stovkami milionů dotací vytvořit rezervu pro případ podobné katastrofy, jakou působí čínský virus v naší zemi.

Česká kultura existuje celá léta i bez ministerstva kultury. Pan Zaorálek přehlíží fakt, že už třicet let nežijeme v socialistickém zřízení a součástí kultury jsou – stejně jako všude v civilizovaném světě – soukromé subjekty, které v euroatlantickém prostoru tvoří základ kvality života.“

Tak zněla moje odpověď. O výzvě k odstoupení pana Zaorálka jsem se tedy dozvěděl až z článku na iDnes „Soukromá divadla chtějí Zaorálkovu hlavu. Není socialismus, říká Hrušínský.“ Kdysi MAFRA patřila k nejsolidnějším médiím.  Ale to už je dávno.

Je mi úplně jedno, jestli „kulturu“ vede pan Zaorálek nebo někdo jiný. Na práci Divadla Na Jezerce to nemá žádný vliv. Divadlo Na Jezerce ani jednou za 17 let grant ministerstva kultury neobdrželo. Když se Lubomír Zaorálek stal ministrem kultury, prohlásil, že kultura je jako tající Antarktida – mizí nám před očima. A také řekl, že způsob, jakým kulturu financujeme, míří k jejímu zániku (uvedl pro E15 16. 9. 2019). Financování nezměnil.

Vadí mi, že díky dotacím a grantům pro stále stejné příjemce nejen z MKČR, ale i z HMP jsou v České republice narušovány rovné podmínky a svobodné podnikatelské prostředí. Chápu, že smysl médií je v konfrontování různých názorů a vždy ochotně novinářům odpovídám. Vadí mi ale lež a manipulace, zvláště když se dotýkají mého jména.”

Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce