Za kulisy: Jak se stát chystá na Huawei

Bezpečnostní složky včetně tajných služeb finišují své podklady pro vládu. Ta má rozhodnout, na čí stranu se přidá: bude se chovat podobně jako USA, Británie, Německo či Francie a zamezí přístupu technologií čínské firmy Huawei do kritické infrastruktury? Nebo nechá firmu dál vyhrávat díky podstřeleným cenám všechny klíčové zakázky? Vláda dostane na stůl i varianty, jak vybruslit ze zakázek, které už společnost Huawei získala.

Jedna věc je podle zjištění Neovlivní.cz jistá už dnes: nezpochybnitelný důkaz, že čínská firma Huawei zneužívá své technologie k nezákonnému šmírování, vláda na stůl nedostane. Prostě proto, že takový důkaz není. Navzdory zatčení dcery zakladatele a finanční ředitelky Huawei Meng Wanzhou, kterou úřady v USA obvinily hned z několika trestných činů. Ani ona ale ze špionáže obviněná není.

“Dělají to chytře. Myslím, že málokdo pochybuje, že to případná zadní vrátka ve svých technologiích využívají, ale zatím opravdu není průkazný důkaz, že se to děje,” potvrdil vysoce důvěryhodný zdroj z bezpečnostní komunity.

O riziku špiclování skrze technologie však existuje řada indicií a ty budou zprávy obsahovat. A také návrhy řešení, jak Huawei do zakázek nepouštět a jak se vypořádat s těmi, které už firma získala.

“U těch již proběhlých zakázek je třeba si spočítat, kolik budou stát protiopatření. Tedy kroky, které minimalizují riziko používání technologií Huawei a zajistí kontrolu, že ta data neodcházejí, kam nemají. A jestli se nevyplatí ta zařízení prostě vyhodit, odepsat, protože to může být levnější, než budovat protiopatření,” popsal část strategie jeden ze státních úředníků, který se na ní za bezpečnostní aparát podílí.

Zpráva tedy podle něj bude obsahovat i ekonomické hledisko jednotlivých variant. Dokument má analyzovat u rizika a možnosti zneužití jednotlivých výrobků.

“I když neexistuje přímý důkaz, základ nedůvěry vůči firmě Huawei je jasný. Čínské zákony výslovně říkají, že obdobné technologické firmy musí spolupracovat s tamní vojenskou zpravodajskou službou. A když se nějaká technologická firma dostane tak vysoko jako Huawei, je vyloučeno, aby ta spolupráce neprobíhala,” dodal již citovaný úředník.

Psali jsme:

» Mnohem víc než modrá velryba: Někdo se dívá

» Lidovci: Huawei by neměl mít přístup ke strategickým zakázkám

» Huawei na mušce

Společnost Huawei si je vědoma, že nezpochybnitelný důkaz není a opakovaně vyzývá jednotlivé vlády, aby své výhrady vůči firmě doložily. Jakékoli nelegální manipulace skrze jejich technologie přitom manažeři firmy striktně odmítají.

“Máte-li důkaz nebo důkazy, mělo by to být známé,” prohlásil nedávno předseda představenstva Huawei  Ken Hu, který se před pár dny v Davosu sešel s českým premiérem Andrejem Babišem.

Čeští bezpečnostní experti nicméně hodlají podle informací Neovlivní.cz připomenout mimo jiné případ z dubna 2010, kdy bylo patnáct procent všech internetových tras z dodnes nejasných důvodů přesměrováno na China Telecom, státní telekomunikační společnost. Po dobu nejméně osmnácti minut, kdy toto přesměrování trvalo, proudila přes Čínu armádní i civilní data z USA a jejich spojenců.

“Tehdy vypuklo nefalšované zděšení a od té doby se tomu zpravodajské služby začaly intenzívněji věnovat,” dodal již citovaný státní úředník.

Podobný případ se stal v uplynulých letech v Etiopii. Francouzský deník Le Monde loni odhalil, že Čína pět let stahovala data ze sídla Africké unie v etiopském hlavním městě Addis Abeba. Unijní komplex postavila právě Čína a její firmy – v čele se společností Huawei – dodaly i IT vybavení.

Loni v lednu pak technici zjistili, že v noci z prázdné budovy proudí na servery v Šanghaji obrovské množství dat. Že se na krádeži dat Huawei aktivně podílel, nikdo veřejně neřekl. Ale bylo jasné, že selhání firmy je minimálně v rovině zabezpečení.

Andrej Babiš už dal přitom najevo, že bude chtít, aby Česko postupovalo koordinovaně s dalšími zeměmi Evropské unie. “Je nezbytné zahájit diskusi o kybernetické bezpečnosti na úrovni všech členských států EU, neboť se jedná o globální problematiku,” prohlásil.

A jak se k firmě postavily některé z Evropských i zámořských zemí?  Z rešerší je zřejmé, že tlak na Huawei v posledním roce zesílil.

Austrálie a Nový Zéland přímo zakázaly společnost z bezpečnostních důvodů v síti 5G. Rovněž Japonská agentura pro kybernetickou bezpečnost uvedla, že dodavatelé včetně společnosti Huawei, kteří jsou považováni za vysoce rizikové, budou z vládních nákupů vyloučeni.

Podobně společnost British Telecom ohlásila, že se v příštích dvou letech zbaví zařízení Huawei ze své základní infrastruktury 4G v předchozím týdnu a nehodlá ji zahrnout do svých seznamů pro výběr dodavatelů při vývoji své sítě 5G. To představuje změnu kurzu pro Velkou Británii, která produkty Huawei donedávna oceňovala.

Hlavní francouzská telekomunikační společnost Orange už loni oznámila, že nebude s čínskou Huawei spolupracovat na budování své sítě páté generace, s poukazem na bezpečnostní obavy francouzských úřadů. Orange na domácím trhu s Huawei nespolupracuje, ale čínská firma dodala systémy pro jeho zámořské sítě, kde se podle svého očekávaní měla podílet i na budování sítí 5G.

O vyřazení Huawei z budování norské sítě 5G uvažuje i Norsko. Byl to přitom právě norský operátor Telenor, který má 173 milionu zákazníků v osmi evropských a asijských zemích, kdo podepsal v roce 2009 první velkou smlouvu s Huawei, která firmě pomohla k expanzi ve světě.